2 Cmo 172/2024-413 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením rozhodl soud prvního stupně o přerušení řízení vedeného v této věci do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 1 T 3/2023. Poukázal na usnesení odvolacího soudu ze dne 16. 11. 2022, č. j. 2 Cmo 98/2022-226, kde odvolací soud uzavřel, že námitky žalovaného podané pro směnečnému platebnímu rozkazu vydanému soudem prvního stupně v této věci nelze omezit jen o otázku pravosti podpisu výstavce sporné směnky, nýbrž že tyto námitky zahrnují i možnost, že byla zfalšována celá směnečná listina. Zjistil, že ve výše uvedeném trestním řízení byla podána obžaloba na vedlejšího účastníka, která se týká skutku spočívajícím v tom, že obžalovaný vedlejší účastník v úmyslu užít padělaný platební prostředek jako pravý nejprve nezjištěným způsobem si opatřil listinu s podpisem žalovaného, na tuto listinu bez jeho vědomí doplnil ručně psaný text směnky splatné 10. 4. 2017 vedlejšímu účastníkovi s místem placení Praha, znějící na částku 5 000 000 Kč, kterou následně převedl na žalobce, který ji uplatnil u soudu, čímž chtěl padělanou směnkou, kterou poskytl do oběhu, způsobit žalovanému škodu ve výši 5 000 000 Kč.2. Soud provedl dokazování originálem sporné směnky, jak k tomu vyzval odvolací soud, a zjistil, že se skládá ze dvou listů spojených sponkami ze sešívačky. Tyto listy se překrývají asi v rozsahu tří centimetrů. Horní list obsahuje při levém horním okraji, který není zcela rovný, směnečné prohlášení. Při pravém dolním rohu horního listu jsou údaje o výstavci a podpis výstavce. Mezi směnečným prohlášením a označením a podpisem výstavce je významná mezera. Dolní okraj horního listu je rovný. Dolní list je přívěsek obsahující indosament směnky na žalobce.3. Soud si byl vědom zásady rychlosti civilního soudního řízení, vyjádřil však pochybnost o pravosti sporné směnky s ohledem na zjištěný její obsah a grafickou úpravu sporné směnečné listiny. Při tom v trestním řízení je vedlejší účastník obžalován také právě z padělání sporné směnky. Bylo-li by to v trestním řízení prokázáno, bylo by to významné i proto toto řízení. Soud proto toto řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. opět přerušil do pravomocného skončení shora označeného trestního řízení.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhuje jeho změnu tak, že řízení se do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 1 T 3/2023 nepřerušuje. Poukazuje předně na to, že v uvedeném trestním řízení byla podána obžaloba ještě proti dalším třem obžalovaným, a to pro celou řadu skutků, sporné směnky se týká pouze jeden z nich. Ostatní budou vyžadovat odlišné dokazování, které nebylo ještě skončeno a toto trestní řízení potrvá pravděpodobně ještě několik let. Hlavní líčení nařízené na červen 2024 bylo zrušeno a jiné není ještě stanoveno. Není tedy účelné vyčkávat skončení trestního řízení a soud by si měl posoudit otázku vzniku směnky sám. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně o pochybnostech ohledně pravosti směnky, když ty nijak nevycházejí ze zjištění o různých okrajích směnky. Soud také doposud neprovedl navrhované dokazování výslechem tří svědků ohledně okolností indosace směnky. Obsáhle se odvolání zabývá výslechem svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, a věrohodností její výpovědi. Poukazuje na délku tohoto řízení a očekávanou délku trestního řízení a neshledává přerušení tohoto řízení účelným a hospodárným. V tomto řízení bylo provedeno množství důkazů a po navrhovaném doplnění dokazování může si soud učinit závěr o vzniku směnky sám. Poukazuje na s tím související judikaturu Nejvyššího soudu a také Ústavního soudu. Orgány činné v trestním řízení se otázkou vzniku směnky nezabývaly.5. Rovněž vedlejší účastník na straně žalobce napadl usnesení soudu prvního stupně včasným odvoláním a také navrhuje, aby řízení z důvodu výše uvedeného trestního řízení nebylo přerušené. Také on neshledává dosavadní dokazování před soudem prvního stupně kompletním. Jedná se o neprovedené svědecké výslechy , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , adresa, k otázce indosace směnky a důkazy týkající se věrohodnosti vyslechnuté svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Poukazuje na zásadu rychlosti občanského soudního řízení s tím, že trestní řízení se protahuje a vyčkáváním na jeho skončení je porušována zásada rychlosti a hospodárnosti civilního řízení.6. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně.7. K odvolání vedlejšího účastníka uvádí, že předmětem trestního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod spisovou značko 1 T 3/2023 proti vedlejšímu účastníku je také sporná směnka, a proto je výsledek tohoto trestního řízení pro toto řízení zásadní. Přerušení řízení je také účelné a hospodárné, když v případě, že by bylo odlišně rozhodnuto v tomto a v trestním řízení, mohlo by to vyvolat potřebu dalších sporů. Napadeným usnesením také není nijak dotčen princip presumpce neviny. Dovozuje, proč výslech Alžběta Bočkové považuje za přípustný a věrohodný.8. Ve vztahu k odvolání žalobce zdůrazňuje, že od počátku setrvale namítá, že spornou směnku a ostatně žádnou směnku nepodepsal. Žalobce stále nijak neprokázal, že by ke směnečnému textu žalovaný připojil svůj podpis. Prokázat pravost soukromé listiny tíží žalobce. Poukazuje také na to, že na straně žalující vystupuje daleko aktivněji vedlejší účastník než sám žalobce. Přitom vedlejší účastník byl již jednou pravomocně odsouzen v trestním řízení za majetkovou trestnou činnost a je proti němu vedeno i související trestní řízení. V tomto civilním řízení uvádí nepravdivé a navzájem si odporující skutečnosti. Žalovaný se rovněž zabývá svědeckou způsobilosti Alžběty Bočkové.9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.10. Odvolací soud předně odkazuje na svoje předcházející rozhodnutí, to znamená na usnesení ze dne 16. 11. 2022, č. j. 2 Cmo 98/2022-226 a na usnesení ze dne 5. 9. 2023, č. j. 2 Cmo 101/2023-310. Přitom zdůrazňuje, že již v usnesení ze dne 16. 11. 2022 uzavřel, že související trestní řízení může mít význam i pro toto řízení. Hlavní výtkou směřovanou soudu prvního stupně bylo zejména to, že nebyla učiněna žádná zjištění ohledně podoby originálu sporné směnky. Již dříve také odvolací soud objasnil bezvýznamnost dokazování ohledně indosace sporné směnky. Jak sporná směnka vypadala v době její indosace na žalobce, nemůže nic vypovědět o tom, zda směnečná listina vznikla korektně anebo je výsledkem padělání. Bez znalosti trestního spisu nelze ani mu přitakat a ani vyvrátit odvolací tvrzení, že se orgány činné v trestním řízení nezabývaly otázkou vzniku směnky. Odvolací soud však již dříve zjistil, že Městské státní zastupitelství v Praze podalo k Městskému soudu v Praze obžalobu ze dne 18. 4. 2023, č. j. 1 KZV 42/2022-198. Z této obžaloby je patrné, že je vznesena rovněž proti vedlejšímu účastníku na straně žalobce, to znamená , Jméno žalobce C, , a že uvedená obžaloba se ohledně skutku uvedeného pod I. 13. překrývá s problematikou tohoto řízení. Tedy soud se v souvisejícím trestním řízení bude muset k otázce geneze sporné směnky nějak postavit. Přitom pro toto řízení není ani tak podstatné, kdo případně spornou směnku padělal, nýbrž významné je především to, zda směnka je anebo není padělkem. Proto nelze uzavřít, že by označené trestní řízení nemohlo mít pro meritorní rozhodnutí v tomto řízení význam.11. Ohledně souvisejícího trestního řízení z internetové aplikace , právnická osoba, infoSoud vyplývá, že v předmětné trestní věci není toho času nařízeno hlavní líčení, když byla podána stížnost proti blíže neurčenému rozhodnutí.12. Soud prvního stupně provedl dokazování originálem sporné směnky. Jeho hodnocení, když přezkoumávané usnesení není rozhodnutím ve věci samé, může mít jen pracovní povahu a další vývoj tohoto řízení může samozřejmě tento pracovní závěr soudu prvního stupně zvrátit. Nicméně zjištění vyplývající z tohoto důkazu listinou vskutku vyvolávají pochybnost, samozřejmě nikoliv jistotu, o korektním vzniku sporné směnky. V tomto směru rozhodně není bezvýznamné ani zjištění soudu, že horní okraj horního listu je nerovný, kdežto dolní okraj je rovný. Z toho jasně plyne, že horní list předmětné směnečné listiny je oddělenou spodní částí jiného listu papíru. O tom jakého, by bylo nyní možné jen spekulovat, a proto k tomu ani odvolací soud nic dalšího neuvádí. Ovšem mnohem závažnější je okolnost, že směnečné prohlášení a údaje o výstavci směnky a jeho podpis jsou na horním listu od sebe tak vzdálené, jak to jen plocha horního listu umožňuje. Jde o grafickou úpravu i v poměrech volně psaných směnek tak atypickou až raritní, že se nelze ubránit pochybnostem o korektnosti vzniku listiny. Soud prvního stupně samozřejmě nečiní v tomto směru žádné konečné závěry, jeho pochybnosti jsou však odv