6 Cmo 87/2023-207 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (rejstříkový soud) v záhlaví označeným usnesením odmítl návrh na zápis změn ze dne 1. června 2021 pod F 28175/2021/KSUL.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že mu byl dne 1. 6. 2021 doručen návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Anonymizováno, , Anonymizováno, bl., Anonymizováno, č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , adresa, (dále též zkráceně - společenství), za něž návrh podal coby zástupce , Jméno advokáta, , advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.3. V rámci rozhodování o podaném návrhu soud prvního stupně vycházel ze skutečnosti, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek, a to k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zkráceně , Anonymizováno, ) dle § 152 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k. a k opětovnému předložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 18. 5. 2021 v originále nebo úředně ověřené fotokopii a v případě zaslání do datové schránky, opatřeného doložkou konverze. Podle soudu prvního stupně navrhovatel ve stanovené lhůtě požadované listiny nedoložil. Z uvedeného důvodu soud prvního stupně s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. uzavřel, že mu nezbylo, než návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.4. Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně navrhovatel podal včasné odvolání a jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby nezdá se povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou; když tento požadavek nevyplývá z žádných právních předpisů. K provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originále a z toho důvodu bylo možné návrhu zcela vyhovět.2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis , Anonymizováno, jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutárního orgánu, přičemž postup stejného rejstříkového soudu podle odvolatele potvrzuje jeho argumentaci.3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné.4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu v červnu 2021 přiloženy.5) Soudem ustanovený opatrovník měl ve věci konat a v řízení činit kroky směřující k povolení zápisu navrhované změny; rejstříkový soud s ustanoveným opatrovníkem nijak nekomunikoval - nevyzval ho k činění jakýchkoliv kroků a rázem jej zprostil funkce bez jakéhokoliv důvodu. Tímto postupem byly v řízení způsobeny výrazné průtahy.5. Odvolatel proto navrhl, aby rozhodnutí bylo změněno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. K námitce 5 ohledně průtahů v řízení zapříčiněných postupem rejstříkového soudu stran ustanoveného opatrovníka, který v řízení dle odvolatele nečinil žádné kroky a soud s ním nekomunikoval a náhle jej měl zprostit funkce bez jakéhokoliv důvodu, čímž byly dle odvolatele v řízení způsobeny výrazné průtahy, odvolací soud uvádí, že z obsahu předloženého rejstříkového spisu rozhodně nevyplývá, že by v rámci tohoto rejstříkového řízení byl společenství ustanoven jakýkoliv opatrovník a že by jej následně soud zprostil funkce. Odvolacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že ve skutkově obdobných věcech rejstříkový soud sice ustanovoval opatrovníka, ale jiným účastníkům řízení - společenstvím, (jehož statutárním orgánem bylo též , právnická osoba, ), nikoliv však v tomto posuzovaném řízení.8. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou, neboť, jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele.9. V uvedeném směru odvolací soud vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 - odst. 49, podle něhož měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.10. K argumentaci soudu ohledně nedoložení listin odvolací soud konstatuje, že ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu (dále též zkráceně - oznámení) v originále nebo úředně ověřené fotokopii nebo v případě zaslání do datové schránky opatřeného doložkou konverze, má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání jako konvertovaného dokumentu.11. Podle odvolacího soudu povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii sice zákon výslovně nestanoví, avšak v obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání - opatřeného konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat.12. Podle právního názoru odvolacího soudu by rejstříkový soud měl vždy postupovat podle konkrétních okolností a specifik řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. svoji pochybnost navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný.13. V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl a pochybnost o pravosti předkládaných listin nevyplývá ani z obsahu spisu.14. K uvedené dílčí argumentaci odvolatele odvolací soud uzavírá, že podle jeho právního názoru navrhovatelem předložené listiny ve spojení s ostatními listinami, zejména s hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále, lze považovat za dostačující.15. Odvolací soud se zabýval také dalšími požadavky rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:a) K požadavku soudu prvního stupně ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) se zápisem do veřejného rejstříku dle § 12 z. v. r.V daném případě byl navrhován zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, nikoliv do obchodního rejstříku. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace. Podle § 12 z. v. r. navrhovatel v souladu s § 11 z. v. r. současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže tak