7 Cmo 61/2024-108 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, odvolací řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání ve stanovené lhůtě (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť řízení bylo zastaveno.2. Soud prvního stupně usnesení s odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř. neodůvodnil.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce včasné (blanketní) odvolání, v němž uvedl, že odvolání doplní ve lhůtě 15 dní. Odvolání neobsahovalo bližší odůvodnění, odvolatel pouze uvedl, že usnesení považuje za věcně nesprávné.4. Z obsahu předloženého spisu se podává, že napadené usnesení bylo odvolateli doručeno dne 20. 11. 2023. Tento proti usnesení soudu prvního stupně podal dne 5. 12. 2023 včasné odvolání, které neobsahovalo řádné odůvodnění. Odvolatel toliko uvedl, že napadené rozhodnutí nepovažuje za věcně správné a odůvodnění doplní. Soud prvního stupně proto odvolatele usnesením ze dne 10. 1. 2024, č. j. 74 Cm 152/2021-105, vyzval, aby své odvolání ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy doplnil a uvedl, v čem spatřuje nesprávnost napadeného usnesení či postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolatel byl současně poučen o tom, že jestliže uvedené vady odvolání ve stanovené lhůtě neodstraní, bude odvolání odmítnuto. Výzva byla odvolateli doručena dne 12. 1. 2024, přesto vady odvolání do dnešního dne neodstranil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací uzavírá, že soud prvního stupně se po posouzení otázky včasnosti podaného odvolání zcela správně zabýval otázkou, zda podané odvolání nemá vady bránící pokračování v odvolacím řízení a správně odvolatele v souladu s § 209 o. s. ř. vyzval k odstranění vad odvolání, jež bylo neurčité a řádně neodůvodněné, postupem podle § 43 o. s. ř. Usnesení obsahovalo konkrétní údaje o tom, v čem je odvolání neúplné, nesrozumitelné a neurčité, včetně konkrétního poučení jak je třeba odvolání doplnit a poučení o tom, že odvolání bude odmítnuto (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), nebude-li v určené lhůtě doplněno. Vady odvolání brání přezkoumání rozhodnutí, neboť z podaného odvolání nelze dovodit, v jakém rozsahu odvolatel usnesení soudu prvního stupně napadá (zda pouze výrok II. nebo oba výroky), proti čemu odvolatel konktrétně brojí, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a čeho se odvolatel domáhá.6. Proto odvolací soud podané odvolání podle § 211 o. s. ř. za použití § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť jej nelze přezkoumat.7. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné náklady spojené s tímto odvolacím řízení nevznikly.