7 Cmo 81/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl návrh na výmaz ze dne 4. ledna 2024 pod Fj 6052/2024/MSPH.2. Soud prvního stupně odmítnutí návrhu odůvodnil s odkazem na § 86 písm. e) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), tím, že ani přes výzvu soudu společnost nedoložila veškeré listiny osvědčující řádné skončení její likvidace (souhlas správce daně s výmazem z obchodního rejstříku). O nákladech řízení soud prvního stupně nerozhodoval, neboť společnost je jediným účastníkem daného řízení.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost včasné (blanketní) odvolání, navrhujíc, aby jej odvolací soud změnil tak, že se návrh neodmítá. Odvolání neobsahovalo bližší odůvodnění, odvolatelka pouze uvedla, že souhlas správce daně doplní. Podané odvolání však nebylo ani přes výzvu soudu prvního stupně řádně doplněno, avizované listiny předloženy nebyly.4. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu se podává, že napadené usnesení bylo odvolatelce doručeno dne 11. února 2024. Tato proti usnesení soudu prvního stupně podala dne 15. února 2024 včasné odvolání, které neobsahovalo řádné odůvodnění. Odvolatelka toliko uvedla, že napadené rozhodnutí nepovažuje za správné (bez bližší specifikace), souhlas správce daně s výmazem doplní. Soud prvního stupně proto odvolatelku usnesením ze dne 6. března 2024, č. j. C 272375/RD71/MSPH, Fj 6052/2024/MSPH, vyzval, aby své odvolání ve stanovené 15denní lhůtě ode dne doručení výzvy doplnila a uvedla, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost napadeného usnesení či postupu soudu. Odvolatelka byla současně poučena o tom, že jestliže uvedené vady odvolání neodstraní, bude odvolání odmítnuto. Výzva byla odvolatelce doručena dne 7. března 2024, přesto vady odvolání do dnešního dne neodstranila.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací uzavírá, že soud prvního stupně se po posouzení otázky včasnosti podaného odvolání zcela správně zabýval otázkou, zda podané odvolání nemá vady bránící pokračování v odvolacím řízení a správně odvolatelku v souladu s § 209 o. s. ř. vyzval k odstranění vad odvolání, jež bylo neurčité a řádně neodůvodněné, postupem podle § 43 o. s. ř. Usnesení obsahovalo konkrétní údaje o tom, v čem je odvolání neúplné, nesrozumitelné a neurčité, včetně konkrétního poučení jak je třeba odvolání doplnit a poučení o tom, že odvolání bude odmítnuto (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), nebude-li v určené lhůtě doplněno. Vady odvolání brání přezkoumání rozhodnutí, neboť z podaného odvolání nelze dovodit, proti čemu odvolatelka konkrétně brojí, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně.6. Proto odvolací soud podané odvolání podle § 211 o. s. ř. za použití § 43 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 120 z. v. r. odmítl, neboť podané odvolání nelze přezkoumat.7. Vzhledem k tomu, že společnost je jediným účastníkem odvolacího řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.