9 Cmo 107/2024-25 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozhodl, že byla zjištěna nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů u evidující osoby společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „společnost“), spočívající v tom, že v evidenci skutečných majitelů jsou zapsány platné údaje, které neodpovídají skutečnému stavu. Jedná se o údaj o skutečném majiteli, kde je jako nepřímý skutečný majitel uvedena , právnická osoba, ., nar. , Anonymizováno, . Jako den vzniku nesrovnalosti uvedl soud prvního stupně 30. 8. 2023.2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že zápis v evidenci skutečných majitelů neodpovídá skutečnému stavu a je v rozporu se zápisem v obchodním rejstříku, ve kterém je jako společník společnosti zapsána od 30. 8. 2023 společnost , právnická osoba, s podílem o velikosti 100 %. Soudu prvního stupně je známo, že Ing. Richterová byla zapsána jako nepřímý skutečný majitel v době, kdy byla jediným společníkem společnosti společnost , právnická osoba, . Tato společnost však byla z obchodního rejstříku vymazána dne 30. 8. 2023 a následně byl zapsán současný společník společnosti. V evidenci skutečných majitelů je , tituly před jménem, zapsána z titulu člena statutárního orgánu jediného společníka, neboť skutečného majitele nelze určit.3. Soud prvního stupně vyzval společnost podle § 43 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), unesením ze dne 4. 9. 2023, č. j. Fj 329748/RD/MSPH, C 353200/RD70/MSPH, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení odstranila nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů.4. Jelikož nedošlo k odstranění nesrovnalosti, soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 71 Cm 347/2023-2, zahájil řízení o nesrovnalosti a zapsal u společnosti poznámku o nesrovnalosti do evidence skutečných majitelů dle § 45 ZESM. Součástí usnesení byla rovněž výzva, aby společnost ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení odstranila nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů. Toto usnesení bylo společnosti doručeno dne 5. 12. 2023.5. Ani na základě této výzvy společnost neodstranila nesrovnalost, a to přes to, že soud prodloužil lhůtu k odstranění nesrovnalosti až do 6. 2. 2024.6. Soud prvního stupně tak uzavřel, že ode dne 30. 8. 2023 vznikla nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů společnosti, která nadále trvá, neboť zapsané údaje neodpovídají skutečnému stavu.7. Proti výše uvedenému usnesení podala společnost včasné odvolání. Uvedla, že s ohledem na změnu sídla společnosti by měl být příslušný k rozhodování v dané věci Městský soud v Brně, jakožto soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Dále uvedla, že společnost byla připravena nesrovnalosti odstranit, ale lhůty poskytnuté soudem prvního stupně pro ni byly s ohledem na zahraniční prvek majetkové struktury a dovolené statutárního orgánu společnosti příliš krátké. Navrhuje, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení zrušil a postoupil věc místně příslušnému soudu.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání společnosti proti napadanému usnesení bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že toto odvolání není důvodné.9. Podle § 44 odst. 1 ZESM má řízení o nesrovnalosti zahájit soud, který je příslušný k zápisu do evidence skutečných majitelů. Podle § 19 odst. 1 ZESM je k řízení o zápisu příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud evidující osoby. Podle § 19 odst. 4 ZESM, změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, předloží věc svému nadřízenému soudu, který o příslušnosti rozhodne.10. Podle § 58 ZESM není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.11. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.12. V důvodové zprávě k § 19 odst. 4 ZESM se uvádí, že ustanovení vychází z obdobného § 76 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, podle kterého při změně okolností rozhodných pro určení soudu místně příslušného dosavadní rejstříkový soud přenese usnesením místní příslušnost na soud nově místně příslušný. V obou případech se jedná o výjimku ze zásady perpetuatio fori, podle které je pro místní příslušnost rozhodný vždy stav v době zahájení řízení. Tato výjimka je odůvodněna tím, že by bylo absurdní, aby rejstříkový spis a stejně tak spis evidence skutečných majitelů vedl soud příslušný podle místa, kde evidující osoba (již dlouhá léta) nesídlí. Řízení o nesrovnalosti je naproti tomu jednorázovým řízením, které končí potvrzením nebo vyvrácením nesrovnalosti, a proto není důvod pro takové řízení analogicky použít pravidlo o přenesení místní příslušnost. Místně příslušným k řízení o nesrovnalosti je tedy soud, který byl příslušný k vedení evidence skutečných majitelů v době zahájení řízení o nesrovnalosti.13. Jak vyplývá z obsahu spisu bylo usnesením soudu první stupně ze dne 29. 11. 2023, č. j. 71 Cm 347/2023-2, zahájeno podle § 44 odst. 2 ZESM řízení o nesrovnalosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 12. 2023. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti (dostupný na www.justice.cz) vyplývá, že sídlo společnosti bylo ke dni zahájení tohoto řízení na adrese , adresa, . Nelze tak přisvědčit námitce společnosti, že by měl být k rozhodování dané věci příslušný Krajský soud v Brně.14. Podle § 2 ZESM pro účely tohoto zákona se rozumí (a) strukturou vztahů vztahy, jejichž prostřednictvím jsou právnická osoba nebo právní uspořádání vlastněny nebo kontrolovány, (l) nesrovnalostí stav, kdy platné údaje nebo údaje, které byly z evidence skutečných majitelů vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, nebo stav, kdy v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje.15. Podle § 5 ZESM platí, že každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelem, nelze-li žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat (odst. 1 písm. a/). Platí, že skutečný majitel korporace podle odstavce 1 nebo 2 je skutečným majitelem všech korporací v jí podřízené struktuře vztahů, ve kterých je uplatňován rozhodující vliv (odst. 3).16. Podle § 9 odst. 1 ZESM evidující osoba zajistí, aby platné údaje o jejím skutečném majiteli nebo o skutečném majiteli právního uspořádání odpovídaly skutečnému stavu.17. Podle § 44 ZESM soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43 (odst. 1). Řízení o nesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou (odst. 2). Účastníkem řízení o nesrovnalosti je evidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s § 10 neposkytl evidující osobě potřebnou součinnost (odst. 3). Proti usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti není odvolání přípustné (odst. 4).18. Podle § 48 ZESM soud rozhodne o nesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti (odst. 1). Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalosti, a které údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšlyli v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve (odst. 2). Vyplyne-li to v řízení o nesrovnalosti najevo, soud rozhodne také o tom, že důvodem nesrovnalosti je neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele nebo osoby, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány (odst. 3).19. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti se podává, že společnost má jediného společníka, a to společnost , právnická osoba, se sídlem na Kypru, která byla do obchodního rejstříku zapsána ke dni 30. 8. 2023. V evidenci skutečných majitelů je , právnická osoba, , zapsána již od 16. 11. 2020 jako n