9 Cmo 190/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 29. 5. 2024 domáhal se navrhovatel zápisu pobočného spolku , právnická osoba, , sídlem , adresa, (dále jen „pobočný spolek“), zápisu účelu pobočného spolku, zápisu, že nejvyšším i statutárním orgánem spolku je oddílová rada, že členem statuárního orgánu - vedoucím oddílu je Marie Stratilová, zástupcem vedoucího oddílu - hospodářem je , Anonymizováno, , že statutární orgán má minimálně 2 členy, že členové statutárního orgánu zastupují spolek samostatně a že zakladatelem je navrhovatel.2. Rejstříkový soud napadeným usnesením návrh zamítl s odůvodněním, že podle stanov navrhovatele jako hlavního spolku je oddíl založen, dohodne-li se na tom alespoň 5 osob. Z přiložených listin se podávalo, že o založení pobočného spolku rozhodovaly pouze 2 osoby, což je v rozporu se stanovami navrhovatele.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, podle kterého povinnost vyplývající z jeho stanov, že oddíl má založit nejméně 5 osob, nevyjadřuje povinnost uvádět tuto skutečnost do zápisu o založení oddílu. Navrhovatel však požádal pobočný spolek o nový zápis, který k odvolání přiložil. Navrhovatel požádal o „obnovení řízení zápisu do rejstříku“.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Ze stanov navrhovatele, které jsou založeny ve sbírce listin spolkového rejstříku, se podává, že jeho pobočnými spolky jsou (mimo jiné) oddíly. Oddíl je založen, dohodne-li se na tom alespoň 5 osob, z nichž alespoň 1 (vedoucí) je starší 18 let, a založení oddílu potvrdí statutární orgán navrhovatele vydáním registračního listu oddílu. Statutárním orgánem oddílu je vždy vedoucí oddílu, přičemž jeho funkce zaniká ustanovením nového vedoucího oddílu dle vnitřních zvyklostí oddílu. Oddíl má právo určit, že jeho statutárním orgánem je více členů oddílu, a to maximálně 3 - vedoucí oddílu, zástupce vedoucího oddílu a hospodář. Funkce člena kolektivního statutárního orgánu zaniká ustanovením nového člena orgánu dle vnitřních zvyklostí oddílu. Oddíl je povinen určit, jakým způsobem jednají členové kolektivního statutárního orgánu za oddíl. Vnitřní uspořádání oddílu zcela závisí na zvyklostech a rozhodnutí oddílu.6. K odvolání byla přiložena v originále listina - zápis ze schůze zakladatelů, která se konala 1. 6. 2024 v , adresa, . Ze zápisu se podává, že zakladatelé se dohodli, že založí oddíl , právnická osoba, , že oddíl bude sídlit na adrese , adresa, , že statutárním orgánem oddílu jsou vedoucí oddílu a zástupce vedoucího oddílu (dále jen „oddílová rada“). Statutární orgán je kolektivní. Členové statutárního orgánu jednají za oddíl každý samostatně. Prvním vedoucím oddílu je , Anonymizováno, , prvním zástupcem vedoucího oddílu , Anonymizováno, . Funkce oddílové rady zaniká jmenováním nové oddílové rady odstupujícím vedoucím oddílu. Zanikla-li funkce vedoucího oddílu jinak než odstoupením, jmenuje novou oddílovou radu na návrh zástupce vedoucího oddílu předsednictvo navrhovatele. Po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne zániku funkce vedoucího oddílu může předsednictvo navrhovatele jmenovat nového vedoucího oddílu i bez návrhu. Do doby jmenování nové oddílové rady jedná zástupce vedoucího oddílu za oddíl samostatně. Pod zápisem jsou podepsány zakladatelky oddílu v počtu 5 osob.7. Podle § 123 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu (odstavec 1). Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma (odstavec 2).8. Podle § 152 odst. 1 o. z. si právnická osoba vytváří orgány individuální (jednočlenné) nebo kolektivní (o více členech).9. Podle § 164 o. z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech (odstavec první). Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání (odstavec druhý).10. Podle § 219 o. z. stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku.11. Podle § 247 o. z. stanovy určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku; do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně (odstavec 1). Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze; ustanovení § 248 až 257 se na členskou schůzi použijí, pokud stanovy neurčí něco jiného (odstavec 3).12. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.13. Přestože navrhovatel předložil nový zápis ze schůze zakladatelů pobočného spolku, ze kterého již vyplývá, že pobočný spolek založilo 5 osob, nelze podle odvolacího soudu návrhu vyhovět, neboť skutečnosti, které mají být do spolkového rejstříku zapsány, nevyplývají z přiložených listin, zejména pak ze stanov navrhovatele jako hlavního spolku a ze zápisu ze schůze zakladatelů spolku pobočného.14. Zakladatelské právní jednání jakékoli právnické osoby, a tedy i pobočného spolku, musí mít vždy písemnou formu. V této písemné formě musí být tedy v zakladatelském právním jednání uvedeny náležitosti, které vyžaduje zákon (např. údaj o tom, který orgán je orgánem statutárním a jak se vytváří), případně ustanovení, kterými se zakladatelé hodlají odchýlit od těch ustanovení zákona, u nichž je takové odchýlení dovoleno (např. od ustanovení, že nejvyšším orgánem spolku je členská schůze). Jinak řečeno, stanovy navrhovatele jsou v rozporu se zákonem, pokud ponechávají úpravu vnitřního uspořádání spolku na zvyklostech a tradicích oddílu, které jsou ze své povahy vždy nepsané. Na toto ustanovení stanov navrhovatele je třeba hledět, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.). Proto platí, že ustanovení o tom, jaký orgán pobočného spolku je orgánem nejvyšším, stejně jako o tom, jaký orgán je orgánem statutárním a jak se vytváří (tj. kdo volí nebo jmenuje, případně odvolává členy tohoto orgánu), musí být uvedeno buď ve stanovách hlavního spolku, nebo v zakladatelském právním jednání pobočného spolku, a to písemně.15. Z uvedeného důvodu nelze do spolkového rejstříku zapsat, že nejvyšším orgánem pobočného spolku je oddílová rada, protože tento údaj se nepodává ani ze stanov navrhovatele, ani ze zápisu ze schůze zakladatelů pobočného spolku. Chybí-li takový údaj ve stanovách, je podle § 247 odst. 3 o. z. nejvyšším orgánem pobočného spolku členská schůze. Podobně nelze do rejstříku zapsat , Anonymizováno, jako „zástupce vedoucího - hospodáře“, jestliže zápis ze schůze zakladatelů zná jen orgán „zástupce vedoucího oddílu“, nelze zapsat ani počet členů statutárního orgánu „minimálně 2“, jestliže podle zápisu ze schůze zakladatelů mají tito členové být právě 2 (vedoucí a zástupce) a nikoli více, ani údaj že členové statutárního orgánu jednají za spolek samostatně, jestliže zápis ze schůze zakladatelů uvádí, že mají jednat společně.16. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení potvrdil jako věcně správné.17. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že zamítnutí návrhu nebrání navrhovateli, aby se znovu pokusil o zápis pobočného spolku poté, co odstraní vady zakladatelského právního jednání a jestliže údaje navržené k zápisu se budou shodovat s údaji uvedenými v zakladatelském právním jednání.18. O nákladech řízení odvolací soud nerozhodl, neboť řízení se účastnil jen jediný účastník.