§ 123 občanský zákoník – Náležitosti zakladatelského právního jednání
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 123 občanského zákoníku určuje, co musí obsahovat zakladatelské právní jednání právnické osoby, a stanoví pro něj písemnou formu. Zakladatelské právní jednání musí vždy obsahovat název a sídlo právnické osoby. (§ 123 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 123 odkazuje 60 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.
(2) Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zakladatelské právní jednání musí vždy obsahovat název a sídlo právnické osoby.
- Musí být určen předmět činnosti právnické osoby.
- Musí být specifikováno, jaký statutární orgán právnická osoba má a jak se vytváří, pokud to již nestanoví zákon.
- Musí být uvedeno, kdo jsou první členové statutárního orgánu.
- Zakladatelské právní jednání musí být vždy v písemné formě.
Příklad
Pan Novák a paní Dvořáková se rozhodnou založit spolek. Jejich zakladatelská smlouva musí písemně obsahovat název spolku (např. „Spolek pro ochranu přírody“), jeho sídlo, předmět činnosti (např. „organizování osvětových akcí“), jaký bude mít statutární orgán (např. „výbor“) a jak se bude volit. Dále musí uvést, kdo jsou první členové tohoto výboru.
Na co si dát pozor
- Pokud zákon přímo stanoví, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nemusí to zakladatelské právní jednání určovat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 123
Jak soudy aplikují § 123
… ř. s., podle něhož jsou účastníky řízení navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. [31] Společenská smlouva jako zakladatelské právní jednání, jímž byla společnost ustavena, nepochybně upravuje práva a povinnosti nejen společníků, ale i společnosti a jejích orgánů (srovnej např. § 123 o. z. a § 146 z. o. k., s ohledem na obsah dohody společníků o změně společenské smlouvy pak též § 169 a § 170 z. o. k.; viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5749/2017).
Nejvyšší soud tuto otázku posoudil za použití § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neboť žalobkyně se domáhá výplaty podílu na výnosech ze společné nemovitosti za roky 2007 až 2011. Podle § 123 obč. zák. vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.
Při výkladu pojmu „užitky“, který nebyl v § 123 obč. zák. blíže definován, odvolací soud použil vymezení tohoto pojmu uvedené v § 491 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Za užitky větrných elektráren proto považoval i jejich výnosy (výtoče), dosažené užitím elektráren k výrobě elektrické energie a následným prodejem vyrobené elektřiny provozovateli distribuční soustavy.
Právní otázky
Související
§ 418c Žádost o akreditaci (Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení ()§ 36 Žádost o vydání oprávnění k provozování kolek (Zákon o výrobcích s ukončenou životností)§ 55c Odstranění vodních děl za účelem obnovy přiro (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)