9 Cmo 227/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 20. 7. 2023 se navrhovatel domáhal zápisu dalšího vedoucího odštěpného závodu - pana , Anonymizováno, . K návrhu byly přiloženy tyto listiny: plná moc pro advokátku ze dne 12. 7. 2023 (včetně překladu ověřovací doložky), substituční plná moc pro advokáta ze dne 13. 7. 2023, výpis z polského obchodního rejstříku navrhovatele ke dni 23. 6. 2023, notářský zápis sp. zn. , Anonymizováno, sepsaný dne 19. 7. 2023 jménem , tituly před jménem, , notářky se sídlem v Praze její zástupkyní , tituly před jménem, , notářskou kandidátkou, o jmenování pana , Anonymizováno, dalším vedoucím předmětného odštěpného závodu, výpis z polského trestního rejstříku pana , Anonymizováno, ze dne 24. 4. 2023 a čestné prohlášení pana , Anonymizováno, ze dne 9. 6. 2023.2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) rozhodl tak, že „Návrh na zápis změny zapsaných údajů ze dne 20. července 2023 pod Fj 278137/2023/MSPH se zamítá.“ V odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že návrh nebyl podán na předepsaném formuláři s tím, že „formulář technicky neumožňuje navrhnout zápis dalšího vedoucího odštěpného závodu“, proto jej nevyzýval k „odstranění vad návrhu“. Rejstříkový soud citoval zákonná ustanovení, a to § 503 odst. 2 o. z., § 50 písm. f) z. v. r. Dle soudu je v § 503 odst. 2 o. z. uveden vedoucí odštěpného závodu v jednotném čísle s tím, že jestliže je možnost jmenovat více vedoucích jednoho odštěpného závodu připuštěna v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku, není uzákoněna v žádném právním předpise. Připouští-li zákonodárce vznik funkce u více osob např. u prokury (§ 452 odst. 2 o. z.), nebo člena statutárního orgánu (§ 194 odst. 1 z. o. k.), tak to výslovně v dané úpravě uvádí. Pokud by k zápisu druhého vedoucího odštěpného závodu došlo, není také jasné, jak by vzájemně jednali za odštěpný závod ve vztahu k třetím osobám. To není ani upraveno v zakladatelské listině odštěpného závodu. Nevyplývá to ani z notářského zápisu , Anonymizováno, sepsaného dne 19. 7. 2023. Nevyplývá to samozřejmě ani z § 503 odst. 2 o. z. Poté odkázal soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 505/99, vztahující se k dřívější právní úpravě obsažené v obchodním zákoníku, dle něhož není přípustná možnost ustavit více vedoucích organizační složky podniku. Uzavřel, že ustanovení § 503 odst. 2 o. z. neurčuje na základě jakého hmotněprávního důvodu zastupuje vedoucí odštěpného závodu zahraniční právnickou osobu s tím, že se může jednat o různé důvody, např. pracovněprávní, obchodněprávní, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1400/2020. Jelikož neexistuje zákonný důvod pro zápis druhého vedoucího odštěpného závodu, návrh zamítl.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Důvodová zpráva k občanskému zákoníku výslovně pluralitu vedoucích připouští, když uvádí, že ,,Nic však nebrání tomu, aby jeden odštěpný závod měl více vedoucích.“ Sám zákonodárce tedy vlastní text obsažený v § 503 odst. 2 o. z. vykládá tak, že pluralita vedoucích odštěpného závodu je samozřejmě možná. Soud přehlíží, že důvodová zpráva je dokument vysvětlující záměr zákonodárce ve vztahu k navrhovanému právní předpisu, nikoliv dokument obsahující záměr přijmout v budoucnu určitý právní předpis. Ostatně i příslušné předpisy Evropské unie, které byly implementovány do českého právního řádu, přepokládají mnohost vedoucích odštěpného závodu. Podle či. 30 odst. 1 písm. e) bod druhý a čl. 37 písm. h) bod druhý směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/1132, o obchodních společnostech, se do obchodního rejstříku povinně zapisují ohledně zahraničních poboček stálí zástupci společnosti pro činnosti pobočky. Dále například , adresa, v publikaci Zastoupení podnikatele uvádí: ,,Předně je třeba uvést, že občanský zákoník výslovně nezakazuje pluralitu vedoucích odštěpného závodu. Ze skutečnosti, že v § 503 odst. 2 obč. zák.je použito jednotné číslo, nelze v tomto směru ničeho dovozovat. Nelze se odvolat ani na jazykový výklad, a to z toho důvodu, že užívání jednotného čísla v právních předpisech je základním pravidlem spojeným s jejich tvorbou. Chtěl-li by zákonodárce vyloučit pluralitu vedoucích odštěpných orgánů, měl by tak učinit výslovně.“. K vedoucímu odštěpného závodu komentářová literatura uvádí, že: „Vedoucí odštěpného závodu je zákonným zástupcem, stejně jako zástupce podle § 430 odst. 1, nicméně jeho evidence v obchodním rejstříku mu dává zvýšenou pozici díky materiální publicitě.“ in Melzer, Filip, Občanský zákoník. Velký komentář. Praha. Leges, 2018. Je-li podnikatel oprávněn pověřit několik osob při provozu obchodního závodu ve smyslu § 430 odst. 1 o. z., musí být oprávněn jmenovat i vícero vedoucích odštěpného závodu, kteří budou zapsáni do obchodního rejstříku. Tímto postupem totiž bude zajištěna materiální publicita oprávněných zástupců odštěpného závodu, a tím i zvýšena právní jistota třetích osob jednajících s podnikatelem, tj. naplněn hlavní smysl a účel veřejných rejstříků.2) K jednotnému číslu v zákonném textu: Soud prvního stupně správně uvádí, že dané ustanovení hovoří o vedoucím odštěpného závodu v jednotném čísle. Nicméně již opomíjí, že právní předpisy záměrně používají zásadně jednotné číslo, jelikož tak stanoví čl. 40 odst. 5 Legislativních pravidel vlády. Pouhé vyjádření v jednotném čísle nemůže samo o sobě vést k závěru, že jmenování více vedoucích odštěpného závodu je nepřípustné. Jak konstantně a dlouhodobě judikuje Ústavní soud České republiky, jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. … Je třeba mít na zřeteli, že právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý. Ústavní soud dlouhodobě zdůrazňuje význam teleologické argumentace a hledání smyslu a účelu zákona jeho interpretem. Pouhým jazykovým výkladem by ad absurdum mohl soud dospět k tomu, že např. likvidátorem nebo prokuristou může být pouze osoba mužského pohlaví, jelikož zákon výslovně nestanoví, že je možné jmenovat také likvidátorku či prokuristku. Jazykový výklad tudíž není nikdy dostatečný.3) Zákon připouští u jiných zástupců jejich pluralitu výslovně: Soud prvního stupně se pokusil podpořit jazykový výklad § 503 odst. 2 o. z. tvrzením, že pokud zákon umožňuje pluralitu více osob, tak tak výslovně uvádí. Odkazuje mimo jiné na úpravu prokury. To však není pravdou. Ustanovení § 452 odst. 2 o. z. upravující prokuru, na které soud prvního stupně odkazuje, nestanoví, že podnikatel může mít více prokuristů. Pouze reaguje na skutečnost, že mnohost prokuristů není výslovně zakázána, a dodává, že ,,je-li prokura udělena několika osobám, zastupuje každá z nich podnikatele samostatné, ledaže je při udělení prokury určeno něco jiného“. Úprava prokury v občanském zákoníku nikde výslovně nestanoví, že prokuristů může být více, jak podává soud prvního stupně. Podobně zákon pracuje s postavením likvidátora. Nikde neuvádí, že likvidátorů může být více, pouze v § 190 o. z. stanoví, že pokud jich více je, tvoří kolektivní orgán (tedy ani neupravuje způsob jejich jednání). Občanský zákoník pracuje s mnohostí zástupců zcela opačně, než jak tvrdí soud prvního stupně. Jak dokládá např. § 464 odst. o. z., pokud zákon omezuje počet zástupců, činí tak výslovně: „Nejedná-li se o správu jmění, lze osobě jmenovat pouze jediného opatrovníka.“ Argument soudu prvního stupně, že pokud zákon dovoluje mnohost některých zástupců, připouští tak výslovně, a jelikož tak u vedoucího odštěpného závodu zákon nestanoví, není jejich pluralita možná, je tudíž zcela mylný, resp. platí přímo opačně. Občanský zákoník, právě pokud chce počet zástupců omezit, toto stanoví výslovně. To je ostatně naprostý základ soukromého práva, že pokud zákonodárce chce svobodu účastníků právního styku omezit, musí tak činit explicitně, přičemž tato zásada má ústavněprávní rozměr. Soud prvního stupně přitom opomíjí uvést jakýkoliv přímý nebo nepřímý výslovný zákaz obsažený v občanském zákoníku nebo jakémkoliv jiném právním předpise, ze kterého dovozuje nepřípustnost plurality vedoucích odštěpného závodu. Lze přitom například odkázat na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023 sp. zn. 27 Cdo 1915/2022, ve kterém se zaměřil na intepretaci právní přípustnosti soukromoprávního ujednání (a to dokonce korporačního) v případě, že jej zákon nezakazuje. S odkazem na článek 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a na nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I ÚS 190/15, uvedl, že ,,Nejvyšší soud neshledává žádný důvod, pro který by nemělo být možné ve stanovách ujednat, že funkční období členů volených orgánů je časově neomezené“.4) K absenci úpravy způsobu jednání: Způsob jednání vícero vedoucích odštěpného závodu není dle z. v. r. údajem povinně zapisovaným do obchodního rejstříku. Soud prvního stupně ani neuvádí, jak a do jaké sekce ob