9 Cmo 253/2024-63 — Vrchní soud v Praze

1. Soud I. stupně v záhlaví uvedeným usnesení připustil přistoupení společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, do řízení na straně žalované.2. V odůvodnění uvedl, že v řízení nebylo doposud jednáno, a tudíž přistoupení dalšího účastníka neohrozí ekonomii řízení. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že byly splněny podmínky a přistoupení připustil.3. Proti výše uvedenému usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Namítá, že přistoupení , právnická osoba, na straně žalované nesplňuje zákonem stanovené podmínky. Je toho názoru, že přistoupení společnosti , právnická osoba, do řízení je ze strany žalobce vázáno na podmínku a soud by tak neměl k návrhu žalobce na přistoupení společnosti , právnická osoba, na straně žalované v souladu s § 41a odst. 2 o. s. ř. přihlížet. Navíc se domnívá, že není zřejmé, čeho se žalobce vůči společnosti , právnická osoba, domáhá a není ji zřejmý žádný petit ve vztahu k , právnická osoba, Má tedy za to, že se v řízení nejedná o právech a povinnostech , právnická osoba, , ale pouze o právech a povinnostech žalovaného. Podle obsahu odvolání navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu na přistoupení společnosti , právnická osoba, nevyhověl.4. K podanému odvolání se žalobce vyjádřil podáním ze dne 31. 7. 2024, v němž vyjádřil názor, že žalovaný pouze protahuje řízení. Nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že by návrh na přibrání do řízení společnosti , právnická osoba, byl vázán na splnění nějaké podmínky nebo běhu času. Podle žalobce neobstojí ani tvrzení žalovaného, že není zřejmé, čeho se žalobce vůči , právnická osoba, domáhá. Eventuální petit bude mít dle žalobce dopad i do právní sféry , právnická osoba, , jak dovozuje i judikatura. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.7. Jak je zřejmé z obsahu spisu, žalobce se ve své žalobě domáhá zaplacení částku 1 199 999,40 Kč spolu s úrokem z prodlení za obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, Eventuálně pokud by soud nevyhověl primárnímu petitu žalobce navrhuje, aby soud určil, že žalobce je společníkem společnosti , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40 %.8. Z obsahu spisu odvolací soud dále zjistil, že žalobce podáním ze dne 5. 9. 2023 navrhl, aby soud připustil přistoupení společnosti , právnická osoba, na straně žalované, a to s ohledem na znění navrženého petitu.9. Z výše uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že je třeba souhlasu toho, kdo má do řízení vstoupit, pouze jestliže má vstoupit na straně žalobce.10. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vychází z názoru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v jeho důsledku nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá, proti tomu, kdo má do řízení přistoupit, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení nebylo v souladu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001).11. V daném případě se podle názoru odvolacího soudu nejedná ani o jeden z výše uvedených případů, jenž by byl důvodem pro nepřipuštění dalšího žalovaného do řízení.12. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále vyplývá, že v rámci rozhodování o připuštění dalšího účastníka do řízení nelze posuzovat pasivní věcnou legitimaci osoby přistupující do řízení, v daném případě přistupující společnosti , právnická osoba, Případné pochybnosti o pasivní věcné legitimaci osoby přistupující do řízení nemohou tak být důvodem k tomu, aby její přistoupení do řízení nebylo soudem připuštěno. Pasivní věcná legitimace je hmotněprávní institut a otázku hmotněprávní věcné legitimace účastníků má soud řešit až v konečném rozhodnutí ve věci samé a nikoliv v rozhodnutí o připuštění dalšího účastníka do řízení jak je zřejmé např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1767/2001.13. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že podmínky podle § 92 odst. 1 o. s. ř. byly v projednávaném případě splněny, neboť vzhledem k tomu, že má , právnická osoba, přistoupit do řízení na stranu žalovanou, nevyžaduje se její souhlas ani souhlas stávajícího žalovaného a případná stanoviska těchto účastníků řízení nemají právní význam.14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.15. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).16. V dalším průběhu řízení bude také na úvaze soudu I. stupně, zda v případě shora formulovaného petitu nejde o dva samostatné nároky, v jejichž případě by existovaly důvody pro vyloučení části uplatněného nároku k samostatnému řízení.