9 Cmo 254/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh na zápis spolku ze dne 18. srpna 2023 pod Fj 37886/2023/KSPL odmítl.2. Ve svém rozhodnutí soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu prvního stupně coby rejstříkovému soudu (dále též „rejstříkový soud“) dne 18. srpna 2023 pod Fj 37886/2023/KSPL se a) , Jméno navrhovatele A, , b) , Jméno navrhovatele B, a c) , Jméno navrhovatele C, coby navrhovatelé domáhali společným návrhem zápisu spolku s názvem , Anonymizováno, . do spolkového rejstříku. K návrhu doložili stanovy spolku, souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku a dále čestná prohlášení a souhlas se zápisem do spolkového rejstříku , Jméno navrhovatele A, , , Jméno navrhovatele B, a , Anonymizováno, . V poslední - VI. závěrečné části formulářového návrhu byla uvedena „osoba jednající jménem navrhovatele“ - jen , Jméno navrhovatele B, . Formulářový návrh byl odeslán z datové schránky , Jméno navrhovatele B, .3. Soud prvního stupně rozhodnutí o odmítnutí návrhu odůvodnil tím, že navrhovatelé byli v souladu s ustanovením § 88 z. v. r. vyzváni, aby předložili návrh na zápis opatřený úředně ověřenými podpisy navrhovatelů (§ 22 odst. 2 zákona veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) s tím, že navrhovateli jsou: , Jméno navrhovatele A, , , Jméno navrhovatele B, , , Jméno navrhovatele C, a všichni musí mít na návrhu podpis ověřen.; dále aby vysvětlili rozpor mezi návrhem na zápis a předloženými listinami a současně soud navrhovatele poučil o následcích nedoplnění návrhu podle ustanovení § 86 z. v. r. Ve shora uvedeném usnesení soudu prvního stupně soud rovněž uvedl, že navrhovatelé svým podáním ze dne 29. srpna 2023 zaslali z datové schránky , Jméno navrhovatele B, návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku, na němž byly ověřené podpisy všech tří navrhovatelů, ale nebyla provedena konverze tohoto dokumentu a toho důvodu podle soudu prvního stupně byla doložena prostá kopie návrhu, když ověřené podpisy nelze uznat. Jediný ověřený podpis na návrhu má dle rejstříkového soudu , Jméno navrhovatele B, , neboť návrh na zápis odešel z jeho datové schránky. Navrhovatelé tudíž podle soudu prvního stupně nedoplnili návrh dle výzvy soudu a z toho důvodu soud návrh odmítl dle § 86 písm. e) z. v. r.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání pouze navrhovatel b) - dále též odvolatel. Uvedl, že se návrhem ze dne 18. 8. 2023, který byl doručen soudu dne 18. 8. 2023, domáhal „založení zapsaného spolku“ a za tím účelem dodal soudu prostřednictvím datové schránky všechny požadované dokumenty, a to včetně ověřených podpisů, kde bylo ověření provedeno prostřednictvím služby Czech point. Naskenované dokumenty podle odvolatele obsahovaly všechny potřebné náležitosti i pro ověření podpisů a soud si mohl pravost ověřených podpisů ověřit u služby Czech point. Odvolatel zdůraznil, že předpokládal, že zcela dostačuje zaslat dokumenty prostřednictvím datové schránky, pokud budou podpisy ověřeny prostřednictvím služby Czech point. Předpokládal, že soud si tyto údaje bude schopen ověřit. Podle odvolatele soud nebral ohled na dotaz ohledně případné nutnosti zaslání originálních dokumentů a návrh odmítl. Podle obsahu odvolání se odvolatel domáhá, aby návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku bylo vyhověno.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že aniž by navrhovatel b) podal odvolání současně se všemi zbývajícími navrhovateli, nebyl sám k podání odvolání subjektivně legitimován.6. Z hlediska posuzované věci - a jejího správného posouzení, odvolací soud považuje za nezbytné objasnit zákonná ustanovení, která se týkají založení spolku a především aktivní věcné legitimace k podání příslušného návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.7. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to1) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o. z. dle něhož zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, přičemž ustanovení § 218 o. z. ve spojení s § 123 o. z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov/ nebo2) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o. z./. Podle § 222 odst. 1 o. z. lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz ust. § 224 odst. 2 o. z.8. Podle § 226 odst. 2 o. z. návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky lze považovat ustanovení § 226 odst. 2 o. z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí.9. Logika zákonné úpravy založení spolku a prvozápisu spolku je dána způsoby založení spolku.10. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o. z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o. z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o. z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon zároveň určuje působnost ustavující schůze též i ohledně jejího rozhodnutí o tom, že ustavující schůze určuje osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.11. Odvolací soud tedy učinil dílčí závěr, podle něhož při založení spolku způsobem ad 1) - tedy shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli, jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Při založení spolku způsobem ad 2), tedy na ustavující schůzi spolku, je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující schůzí.12. V projednávaném případě došlo k založení spolku způsobem ad 1) - tedy shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli. Tito všichni zakladatelé jsou pak současně aktivně věcně legitimováni k podání společného návrhu na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku.13. Uvedené pro projednávaný případ znamená, že stejně jako v případě podání společného návrhu všemi zakladateli na zápis spolku do spolkového rejstříku založeného způsobem ad 1) jsou všichni tito zakladatelé - a) , Jméno navrhovatele A, , b) , Jméno navrhovatele B, a c) , Jméno navrhovatele C, coby navrhovatelé aktivně věcně legitimováni, a to ze zákona pouze společně, k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku, tak i v případě jakéhokoliv procesního úkonu týkajícího se tohoto společného návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku např. zpětvzetí návrhu, podání odvolání proti rozhodnutí rejstříkového soudu atd. jsou oprávněni k takovému procesnímu úkonu tito zakladatelé, a to rovněž pouze společně.14. Na základě uvedeného je tak v projednávaném případě z procesního hlediska zřejmé, že podal-li odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí prvozápisu spolku do spolkového rejstříku jen jeden z navrhovatelů samostatně, aniž by s ním podali současně společné odvolání všichni zbývající navrhovatelé, u nichž tak může dokonce existovat pochybnost o trvání jejich zájmu na zápisu jejich osob do spolkového rejstříku, nebyl navrhovatel b) samostatně k podání odvolání proti shora uvedenému usnesení soudu prvního stupně subjektivně legitimován.15. Za této procesní situace odvolacímu soud nezbylo, než postupovat podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání navrhovatele b) odmítnout jako podané někým, kdo k němu nebyl subjektivně legitimován, aniž odvolací soud byl oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolání.16. Odvolací soud nad rámec tohoto odvolacího řízení poukazuje na skutečnost, že navrhovatelé ve svém návrhu navrhovali zapsat jako kolektivní statutární orgán výbor s tím, že navrhovali zapsat počet členů výboru: 3.17. Ačkoliv se jedná o obligatorně zapisovaný orgán, navrhli však k zápisu pouze jednoho člena ze tří členů tohoto orgánu, přestože bylo nutno navrhnout všechny 3 členy výboru. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že zápis spolku do spolkového rejstříku má konstitutivní povahu (tzn. že spolek vzniká až