9 Cmo 90/2024-425 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 10. 3. 2017 se navrhovatel vůči , Jméno advokátky B, (dále také jen „společenství“ nebo také jen „účastník“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 12. 12. 2016, kterým byly schváleny stanovy účastníka. Navrhovatel měl za to, že stanovy jsou v příkrém rozporu s kogentními ustanoveními zákona.2. Účastník s návrhem nesouhlasil. Náležitosti pro svolání shromáždění účastníka dne 12. 12. 2016 byly splněny. Shromáždění vlastníků rozhodlo o změně stanov dostatečným počtem hlasů, když pro přijetí hlasovalo 100 % přítomných vlastníků, na schůzi shromáždění přitom bylo přítomno 80,8 % všech vlastníků. Změna stanov byla přijata v souladu s článkem III. bodu 9 stanov účastníka ze dne 30. 10. 2003. Stanovy jako celek jsou dle účastníka v souladu s platnými právními předpisy.3. Navrhovatel v průběhu řízení a jednání soudu prvního stupně doplňoval a měnil svá skutková tvrzení. Na jednání dne 11. 9. 2019 sdělil, že dle jeho názoru usnesení o přijetí stanov přijato nebylo, neboť na shromáždění, jemuž byl osobně přítomen, hlasování o tomto bodě neproběhlo a shromáždění bylo rozpuštěno. Dále uvedl, že zápis ze shromáždění neobsahuje pravdivé skutečnosti, prezenční listina není autentickou prezenční listinou, shromáždění se konalo a navrhovatel na něm byl přítomen, stanovy však přijaty nebyly. Na shromáždění byl včas a řádně pozván, shromáždění se zúčastnil a podepsal na něm prezenční listinu. Spolu s pozvánkou byly v obálce přiloženy i stanovy, nyní veřejně přístupné na internetu. Shromáždění se zúčastnil, hlasoval proti přijetí stanov. Shromáždění bylo následně rozpuštěno a dále se nekonalo. Navrhovatel uvedl konkrétní ustanovení stanov a podrobně zdůvodnil, proč je považuje za rozporná se zákonem. Na jednání dne 5. 10. 2020 navrhovatel k zápisu ze shromáždění namítl, že neodpovídá skutečnosti, je podepsán lidmi, kteří na shromáždění nebyli přítomni, a to kromě paní Klášterkové, která přítomna byla. Ostatní, kteří zápis podepsali, na shromáždění přítomni nebyli. Na stejném jednání soud prvního stupně poučil navrhovatele k označení důkazů, že na předmětném shromáždění byl, hlasoval proti jeho přijetí, současně, aby označil důkazy k popření pravdivosti prezenční listiny a zápisu ze shromáždění. Navrhovatel ve stanovené lhůtě na výzvu soudu prvního stupně nereagoval. Na jednání dne 10. 5. 2021 navrhovatel pouze doplnil tvrzení, kdo byl na jednání přítomen. Na jednání dne 15. 9. 2021 kde byli vyslechnuty osoby podepsané na prezenční listině (a jejich manželé) účastníci sdělili, že žádné další důkazy nenavrhují, navrhovatel po výsleších předvolaných osob uvedl, že posléze bude navrhovat další svědky, na jednání žádné neoznačil. V podání ze dne 15. 10. 2021 navrhovatel uvedl, že ze strany účastníka nedošlo k řádnému a včasnému svolání shromáždění. Na jednání dne 10. 11. 2021 navrhovatel uvedl, že na shromáždění přítomen byl, schůze byla po proběhlé diskuzi ke stanovám rozpuštěna, o stanovách se nehlasovalo, účastníci ze sklepních prostor odešli, rovněž uvedl, že shromáždění nebylo svoláno řádně, navrhl svůj účastnický výslech, jiné důkazy nenavrhl. V podání ze dne 20. 11. 2021 navrhovatel navrhl doplňující výslech Marty Klášterkové, na němž setrval i v podání ze dne 4. 1. 2022. Na jednání dne 10. 1. 2022 byl proveden účastnický výslech navrhovatele, kde uvedl přítomnost dalších osob na shromáždění, avšak bránil se jejich označení, domáhal se toho, aby tito svědci nemuseli být předem označeni, nechtěl uvést jejich jména. Navrhovatel označil svědky až v podání ze dne 20. 1. 2022, navrhl výslechy svědků , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kteří měli dosvědčit skutečnost, že shromáždění bylo ukončeno a rozpuštěno, aniž by se hlasovalo o návrhu nových stanov. Ke zpochybnění zápisu ze shromáždění navrhl znalecký posudek z oboru dendrologie. V závěrečném návrhu pak navrhovatel uvedl, že v mezidobí od minulého jednání mu jeho otec, s nímž má velmi špatné vztahy, sdělil, že v týž den, kdy mělo být přijímáno napadené usnesení, hovořil s manželi , Anonymizováno, a poradil jim, aby stanovy byly přijaty bez navrhovatele. Rovněž uvedl, že jeho otec by však uvedené před soudem nedosvědčil, jeho výslech nenavrhl.4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 11. 2023, č. j. 44 Cm 72/2017-382 ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka ze dne 12. 12. 2016, kterým byly schváleny stanovy, ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi náklady řízení ve výši 61 710 Kč a výrokem III. uložil navrhovateli povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 394,28 Kč. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že navrhovatel jako vlastník bytové jednotky je členem účastníka, dle stanov náleží do pravomoci shromáždění rozhodování o změně stanov, současně učinil závěr o způsobu svolávání shromáždění účastníka a podmínky pro přijetí usnesení. Dále soud prvního stupně zjistil, že navrhovatel byl pozvánkou pozván na shromáždění dne 12. 12. 2016. Pod bodem 7 pozvánky se mělo projednávat schválení změny stanov, k pozvánce byl přiložen návrh stanov. Na prezenční listině ze shromáždění není navrhovatel podepsán. V zápise ze shromáždění účastníka je pod bodem 7 uvedeno, že shromáždění schválilo změnu stanov společenství (dále také jen „napadené usnesení“), a to 100% přítomných vlastníků (80,8 % všech vlastníků), proti 0, zdrželo se 0. Emailem ze dne 12. 12. 2016 sdělila předsedkyně výboru účastníka paní , Anonymizováno, paní , Anonymizováno, z advokátní kanceláře , Anonymizováno, , že „….. Na dnešním shromáždění pan , Anonymizováno, nebyl přítomen…). Soud prvního stupně provedl výslechy členů výboru účastníka, předsedkyně výboru a čtyř svědků, a to k okolnostem konání shromáždění a přítomnosti navrhovatele na něm.5. Po právní stránce aplikoval soud prvního stupně na danou věc ustanovení občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020 (§ 1209 odst. 1, § 1221 odst. 1 a § 245 o. z.), a dovodil následující. Navrhovatel se návrhem domáhal vyslovení neplatnosti přijatého usnesení o změně stanov (kdy v závěrečném návrhu zdůraznil, že „žalováno na určení neplatnosti je správně“), přičemž s poukazem na § 90 z. ř. s. požadoval vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí s tím, že předmětné usnesení nebylo přijato, a dále, že přijaté stanovy jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. Dále soud prvního stupně uvedl, že neplatnost usnesení SVJ přijatého do 30. 6. 2020 lze přezkoumat pouze v režimu ust. § 1209 odst. 1 o. z., přičemž za situace, kdy v řízení vyjdou najevo důvody nicotnosti přijatého usnesení, či je-li zjištěno, že usnesení skutečně přijato nebylo, pak soud vysloví jeho nicotnost v režimu dle § 90 z. ř. s.6. Po provedeném dokazování a zhodnocením důkazů /zápis ze shromáždění včetně příloh, výpovědi vlastníků, ať již v pozici účastníka řízení vzhledem k jejich členství ve statutárním orgánu (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ), či v pozici svědků (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) a e-mail , Anonymizováno, advokátní kanceláři , Anonymizováno, / dospěl soud prvního stupně k závěru, že dne 12. 12. 2016 se konalo shromáždění účastníka a přijalo napadené usnesení o změně stanov. Soud prvního stupně se podrobně vypořádal s námitkami navrhovatele k jednotlivým uvedeným důkazním návrhům i k jeho tvrzení, že byl na shromáždění přítomen, současně se vyjádřil i k účastnickému výslechu navrhovatele, kdy uvedl, že si navrhovatel v průběhu řízení významně protiřečil.7. K nicotnosti napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že žádné z jednotlivých namítaných bodů stanov /čl. II. bod 12, čl. III. bod 2 písm. b), čl. III. bod 2 písm. d), čl. III. bod 2 písm. e), čl. III. bod 3, čl. III. bod 10, čl. V., čl. IX stanov/ neodporují kogentním ustanovením zákona, své úvahy podrobně v odůvodnění rozvedl.8. K neplatnosti napadeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že jelikož v řízení nebylo prokázáno, že se navrhovatel předmětného shromáždění zúčastnil, není splněna podmínka týkající se přehlasovaného vlastníka, tedy navrhovatel není ve věci aktivně věcně legitimován (§ 1209 odst. 1 o. z.). Navrhovatel netvrdil ani neprokazoval, že by mu v neúčasti na shromáždění bránily důležité důvody. Pokud navrhovatel naopak tvrdil, že se shromáždění účastnil, pak toto v řízení prokázáno nebylo. Další důkazní návrhy k prokázání přítomnosti navrhovatele na shromáždění, zejména výslechy svědků (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl, stejně jako další listinné návrhy, přičemž rozvedl důvody proč tomu tak bylo, zejména proto, že měl skutkový stav z provedených důkazů zjištěn dostatečně a další dokazování by bylo nadbytečné.9. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Uvedl, že napadené usnesení je nicotné z důvodů navrhovatelem uvedených před soudem prvního stupně, tj. zejména z důvodu, že přijaté stanovy mění charakter