12 Cmo 98/2025-40 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze. V odůvodnění uvedl, že ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze z důvodu, že místem splatnosti směnky je myšlena Praha, obec ležící v okrese Lučenec ve Slovenské republice. Oficiálním označením Prahy je Hlavní město Praha. Žalovanému nesvědčí místní příslušnost Městského soudu v Praze ani s ohledem na pobyt v Říčanech, které spadají pod Krajský soud v Praze. Soud postupoval podle § 11 odst. 1, § 84, § 85 a § 85a o. s. ř. a uzavřel, že údaj místa, kde má být placeno, musí být na směnce vyznačen takovým způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, kde má výstavce vlastní směnky platební povinnost splnit. Odchylka od „úředně zavedeného“ označení není významná a pochybnosti o určitosti platebního místa nezakládá. Ze směnečné listiny vyplývá, že platebním místem je Praha a údaj „splatno v Praze“ je dostatečně určitý. Městský soud v Praze je soudem místně příslušným podle § 87 o. s. ř.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl jeho zrušení a zastavení řízení podle § 221 písm. c) o. s. ř. Zrekapituloval, jaké závěry vedly soud prvního stupně k zamítnutí námitky místní nepříslušnosti. Uvedl, že existují-li dvě místa se shodným označením „Praha“ a oficiální název jednoho z nich je „Praha“ a druhého z nich „Hlavní město Praha“, je směnka pravděpodobněji splatná v Praze než v Hlavním městě Praze, a to proto, že označené místo splatnosti více odpovídá úplnému názvu jedné z obcí. Místo splatnosti je definováno určitě, ale jde o místo nalézající se ve Slovenské republice.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není nedůvodné.4. Žalovaný v rámci námitek vznesl i námitku věcné nepříslušnosti, o níž bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2025, Ncp 98/2025-28 tak, že k projednání a rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy.5. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 87 písm. e) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.6. Směnka, kterou žalobce předložil v prvopise, je splatná v Praze. Se soudem prvního stupně lze souhlasit v tom, že pro určení platebního místa postačuje, je-li určeno alespoň s přesností obce. Tato podmínka splněna byla. Žalovaný však nezaložil námitku místní nepříslušnosti na tom, že platební místo je neurčité, ale na tom, že platebním místem je obec na Slovensku. Tento názor považuje odvolací soud za zcela účelový, mající, spolu s námitkou věcné nepříslušnosti, za cíl pouze oddálení projednání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Původním remitentem směnky byl , Anonymizováno, , bytem v , adresa, . Výstavce směnky, tj. žalovaný, měl v době vystavení směnky bydliště v , adresa, . Obě tato místa se nacházejí v Praze, hlavním městě České republiky, nikoliv v Praze, obci v okrese Lučenec, Slovenská republika. Platební místo je na směnce označeno názvem města (obce); shodný název města (obce) je součástí označení bydliště jak původního remitenta, tak žalovaného. Oba tedy měli ke dni vystavení směnky vazbu jen k hlavnímu městu České republiky, nikoliv k obci s totožným názvem v okrese Lučenec se 74 obyvateli (v roce 2024). Je nelogické, aby osoby s bydlištěm v Praze umístily platební místo, tj. místo, kde měl remitent předložit směnku k placení a výstavce směnku při předložení zaplatit, do vesnice vzdálené přes 500 km od jejich bydliště. Žalovaný také žádné logické vysvětlení, proč by platební místo měli účastníci umístit do jiného státu, neposkytl. Byť oficiálním názvem Prahy je „Hlavní město Praha“, v případě uvádění adresy bydliště se nepoužívá. Ostatně, i sám žalovaný, který si zřejmě na precizní používání názvosloví potrpí, pro označení adresy svého bydliště na směnce použil název „Praha“, nikoliv „Hlavní město Praha“, byť se jeho bydliště evidentně nacházelo v Hlavním městě Praha, nikoliv v Praze, v okrese Lučenec.7. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že směnka je splatná v Praze, hlavním městě České republiky. Městský soud v Praze je tudíž soudem místně příslušným podle § 87 písm. e) o. s. ř. (v jeho obvodu je platební místo). V případě dvou v úvahu přicházejících místně příslušných soudů (místní příslušnost obecného soudu nebo místní příslušnost na výběr daná), je výhradně na žalobci, který z nich zvolí. Pokud žalobce podal žalobu u Městského soudu v Praze, nelze jeho postupu nic vytknout.8. Napadené usnesení shledal odvolací soud věcně správným, a proto je podle § 219 o. s. ř. potvrdil. V rozhodnutí o věci samé rozhodne soud prvního stupně i o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.