14 Cmo 106/2025-2 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení „o zápis změny do obchodního rejstříku ze dne 11. dubna 2025 pod Fj 156271/2025/MSPH“ (výrok I.), rozhodl, že se „poplatníkovi , jméno FO, “ vrací soudní poplatek 1 000 Kč (výrok II.) a uvedl, že „vzhledem k tomu, že společnost je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení“ (výrok III.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 104 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a § 46 odst. 1 písm. c), § 70 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“, tím, že návrh podala za navrhovatelku osoba neoprávněná. Je tomu tak proto, že (dne 20. 3. 2025) nově jmenovaný jednatel , jméno FO, (dále jen „D. B.“), jenž návrh za navrhovatelku podal, není „způsobilý vykonávat funkci jednatele“ vzhledem k tomu, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 3 T 99/2023-895, ze dne 29. 2. 2024, v právní moci dne 3. 4. 2024 pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu podvodu k odnětí svobody v trvání 24 měsíců, s podmíněným odkladem na zkušební dobu 36 měsíců, tj. do 30. 4. 2027 (dále jen „rozsudek OS P5“). Toto zjištění koresponduje s evidencí vyloučených osob. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Výrok o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku odůvodnil odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka - za ni D. B., resp. rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, (dále jen „J. B.“) - odvolání, navrhujíc, aby odvolací soudu usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl.4. Odvolatelka argumentuje tím, že D. B. „plní podmínky soudu…chová se řádně, plní své povinnosti a dodržuje všechna omezení a jednorázově nahradil poškozenému Finančnímu úřadu pro hl. město Prahu“ způsobenou škodu (ve výši 120 000 Kč); žádá o výjimku z překážky § 46 z. o. k.5. Předně se odvolací soud zabýval tím, zda je přípustné posoudit odvolání jako podané odvolatelkou (společností), bylo-li podáno prostřednictvím D. B., jemuž funkce neměla vzniknout, resp. J. B., jemuž funkce (již) měla zaniknout, tedy, zda jsou splněny podmínky odvolacího řízení. Jelikož právě otázka právního postavení jednatele představuje důvod podaného odvolání, odvolací soud tuto otázku posoudil kladně (srov. např. mutatis mutandis, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, nebo dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, či usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. II. ÚS 2502/15, ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 1472/18).6. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), a dospěl k následujícím závěrům.7. Podle čl. IX písm. a) zákona č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků (dále jen „zákon č. 416/2022 Sb.“), nabývá tento zákon účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části třetí čl. IV bodů 2 až 4 a části čtvrté čl. VI bodů 3, 8, 30, 35 a 36, která nabývají účinnosti dnem 1. 7. 2023.8. Jelikož byl D. B. odsouzen rozsudkem OS P5, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2024, je třeba posuzovat splnění (dalších) zákonných podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace dle § 46 z. o. k. ve znění účinném od 1. 7. 2023 (srov. čl. IX písm. a/ zákona č. 416/2022 Sb.).9. Podle § 46 odst. 1 písm. c) bodu 1 z. o. k., ve znění účinném od. 1. 7. 2023, osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, (mimo jiné) za trestný čin podvodu.10. Citované ustanovení stanovuje další podmínky, jež musí člen voleného orgánu obchodní korporace splňovat, aby mohl vykonávat svou funkci. Je třeba zohlednit, že s účinností od 1. 7. 2023 došlo ke změně tohoto ustanovení, které nyní nově obsahuje zcela konkrétní taxativní výčet trestných činů, jež zakládají překážku výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Existence takové překážky má za následek nezpůsobilost odsouzené osoby jakožto člena voleného orgánu obchodní korporace k výkonu této funkce ve smyslu § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soudy od 1. 7. 2023 nově nezkoumají souvislost spáchaného trestného činu s podnikáním, jak tomu bylo do 30. 6. 2023, nýbrž zkoumají pouze to, zda trestný čin, za nějž byl člen voleného orgánu pravomocně odsouzen, je uveden ve výčtu trestných činů stanovených § 46 odst. 1 písm. c) z. o. k., ledaže se na danou osobou hledí, jako by nebyla odsouzena.11. Ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) z. o. k. vypočítává okruh trestných činů, za něž, bude-li pachatel pravomocně odsouzen, překážka výkonu funkce mu vznikne vždy, bez ohledu na formu zavinění či souvislost s podnikáním. Stejně tak nehraje roli, zda se daného trestného činu dotyčný dopustil při výkonu funkce, či mimo něj. Překážka dopadne shodně na každého pravomocně odsouzeného pachatele takového činu, dokud se na něj bude hledět jako na odsouzeného, tj. dokud se jeho čin tzv. nezahladí (srov. , adresa, . Změny v právní úpravě společností s ručením omezeným a akciových společností pro další dílčí /tzv. digitální/ novelizaci. Účetnictví, 2023, č. 6, str. 43).12. Převedeno do poměrů projednávané věci, byl-li D. B. rozsudkem OS P 5 pravomocně odsouzen za spáchání zločinu podvodu k odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 36 měsíců (tj. do 30. 4. 2027), nehledí se na něj jako by nebyl odsouzen [k zahlazení odsouzení dle § 105, § 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, zatím nedošlo (taková skutečnost ostatně ani není tvrzena), když uvedené plyne rovněž z aktuálního (odvolacím soudem dne 19. 6. 2025 pořízeného) výpisu z evidence vyloučených osob], pak je zřejmé, že D. B. nebyl ke dni 20. 3. 2025 (tj. ke dni rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, jímž měl být D. B. jmenován do funkce jednatele společnosti) k výkonu funkce jednatele způsobilý, na jeho povolání do funkce se hledí, jako by se nestalo [§ 155 odst. 1 o. z., § 46a odst. 1 písm. c), bod 1 z. o. k.]. Byl-li D. B. (ke dni jeho jmenování do funkce a rovněž ke dni podání návrhu, tj. ke dni 11. 4. 2025) nezpůsobilý výkonu funkce jednatele společnost, je pak správný závěr soudu prvního stupně, že D. B. nebyl osobou oprávněnou návrh (dne 11. 4. 2025) za společnost podat. Lze dodat, že s ohledem na uvedené důvody by návrhu na zápis D. B. jako jednatele společnosti, i pokud by byl návrh podán osobou k tomu oprávněnou, vyhověno být nemohlo. Odvolací námitky jsou proto zcela irelevantní.13. J. B. byl dne 20. 3. 2025 z funkce jednatele společnosti odvolán (jak se podává z rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady z uvedeného dne), nemohl podání návrhu učiněné osobou k tomu neoprávněnou schválit. Z obchodního rejstříku (ani z obsahu spisu) se nepodává, že by zde byla jiná osoba oprávněna za společnost jednat. Bylo tak nadbytečným činit výzvu ke schválení takového (jménem společnosti činěného) úkonu. A byl-li J. B. z funkce jednatele dne 20. 3. 2025 odvolán, nebyl (ani) oprávněn (po tomto datu) podat za společnost odvolání, ani (dne 13. 6. 2025) vzít za společnost odvolání zpět. Učinit tak ostatně z výše uvedených důvodů nemohl ani D. B. Odvolací soud proto ke zpětvzetí odvolání nepřihlédl.14. Lze tak uzavřít, že návrh by podán za společnost osobou, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.), k dodatečnému schválení nedošlo. Za takové situace bylo na místě řízení zastavit pro nedostatek podmínky řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (k problematice srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněném pod č. 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).15. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).16. Společnost je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.17. Bude na soudu prvního stupně, aby (bez návrhu) zahájil řízení a provedl zápis změn, které se podávají ze založených listin.