14 Cmo 29/2025-226 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní dohoda, že žalobce má podíl 13 % ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „společnost“) [výrok I.], zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného o uzavření smlouvy o převodu podílu 13 % ve společnosti [výrok II.], rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalovaného nutný k uzavření smlouvy o převodu části podílu se žalobcem, kterou dojde k bezplatnému převodu části podílu žalovaného ve výši 13 % ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, , na žalobce ve znění specifikovaném ve výroku [výrok III.], zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle o převodu podílu ve společnosti v části, na kolik se žalobce domáhal, že tato smlouva je účinná vůči společnosti dnem doručení rozhodnutí soudu společnosti a vůči třetím osobám momentem zápisu převodu podle rozhodnutí soudu do obchodního rejstříku [výrok IV.], žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému částku 17 847,50 Kč jako náhradu jedné třetiny jím vynaložených nákladů do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně [výrok V.] a žalobci uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za rozšíření žaloby ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem [výrok VI.].2. Soud prvního stupně rozsudek odůvodnil jak co do výroků o meritu věci, tak co do nákladových výroků. V tomto směru odvolací soud pro stručnost odkazuje na body 1. až 31. odůvodnění rozsudku.3. Proti výrokům III. a V. rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání, navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že se žaloba na nahrazení projevu vůle žalovaného o uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu 13 % ve společnosti zamítá, a aby žalobci přiznal vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 53 542,50 Kč. Současně odvolatel přislíbil, že odvolání ve lhůtě 30 dnů odůvodní.4. Jelikož tak žalovaný neučinil, vyzval jej soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 1. 2025, č. j. 24 Cm 73/2023-222, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení doplnil své odvolání o uvedení, v čem konkrétně spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku, tedy o odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud prvního stupně současně žalovaného poučil o možném odmítnutí odvolání, pokud výzvě nevyhoví. Výzva byla doručena do datové schránky právní zástupkyně žalovaného dne 27. 1. 2024. Ovšem žalovaný na ni do dnešního dne žádným způsobem nereagoval.5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání dle § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. odmítl jako neprojednatelné.6. Odvolatel má sice s ohledem na odmítnutí odvolání povinnost nahradit ostatním účastníkům řízení náklady odvolacího řízení dle § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., avšak žalobci v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proto odvolací soud o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.