14 Cmo 56/2025-82 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zastavení řízení o odvolání , jméno FO, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 2023, č. j. 38 Cm 195/2022-12 [výrok I.] a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení [výrok II.].2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil s odkazem na § 7 odst. 1 a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích (dále jen „ZoSOP“) tím, že odvolatel , jméno FO, (dále jen „P. T.“) nezaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podané odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 10. 2023 rozhodl (mimo jiné) o zrušení společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“) bez likvidace, které doručil společnosti a jedinému společníku (a současně jednateli) společnosti P. T. Ten podal proti tomuto usnesení odvolání a současně požádal o osvobození od povinnosti uhradit za ně soudní poplatek. Jeho žádost byla (pravomocně) zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 12. 2023. Usnesením ze dne 28. 5. 2024, č. j. 38 Cm 195/2022-38, byl P. T. proto vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč dle položky 22 bodu 1 písm. b) ve spojení s položkou 4 bodem 1. písm. c) sazebníku poplatků, jež je přílohou ZoSOP, s poučením o následcích jeho nezaplacení. Výzva mu byla doručena vhozením do jeho domovní schránky dne 5. 6. 2024. Soudní poplatek uhrazen nebyl, namísto toho P. T. opětovně požádal o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání. Řízení o tomto návrhu bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 6. 2024 zastaveno pro překážku věci pravomocně rozhodnuté, což bylo potvrzeno Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím, a to usnesením ze dne 16. 12. 2024, č. j. 14 Cmo 306/2024-65. Protože P. T. svou poplatkovou povinnost, k jejímuž splnění byl vyzván usnesením ze dne 28. 5. 2024, č. j. 38 Cm 195/2022-38, nesplnil, soud prvního stupně řízení o jeho odvolání zastavil. Nákladový výrok soud prvního stupně opřel o § 146 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že „účastníkovi“ žádné náklady řízení nevznikly.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal P. T. odvolání, navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc „přerušil z důvodu zahájení speciálního řízení o omezení práv a o opatrovnictví účastníka ze dne 24. 10. 2024 v souvislosti s postižením v dětství“, nebo aby věc vrátil soudu prvního stupně s příslušnými pokyny.4. Odvolatel své odvolání odůvodnil tím, že soud naprosto ignoruje postižení jeho zdraví, nemajetnost a návrhy na vyloučení soudců, kteří manipulují s řízením a rozhodují účelově. Stejně tak ignoruje zastupování společnosti a doručování poštovní přepravou. Veškerá rozhodnutí soudu jsou chybná a vedou k tíži společnosti.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSOP vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“), jde-li o poplatek za řízení.7. Podle § 7 odst. 1 věty první ZoSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti.8. Dle § 9 odst. 1 ZoSOP nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.9. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně v napadeném usnesení, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Ke vzniku poplatkové povinnosti odvolatele došlo podáním odvolání dne 15. 11. 2023, jakožto dnem, kdy odvolání P. T. (ze dne 11. 11. 2023) došlo soudu prvního stupně. P. T. současně s odvoláním soudní poplatek za odvolání neuhradil, namísto toho požádal o osvobození od soudního poplatku. Jeho žádosti nebylo vyhověno (usnesení nabylo právní moci dne 12. 4. 2024). V důsledku toho soud prvního stupně P. T. vyzval usnesením ze dne 28. 5. 2024, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy uhradil soudní poplatek za podané odvolání. Výzva byla P. T. doručena do jeho domovní schránky dne 5. 6. 2024. V soudem stanovené lhůtě, která uběhla dnem 20. 6. 2024 (a ani později), P. T. vyměřený soudní poplatek za podané odvolání neuhradil, na místo toho opětovně (bezúspěšně) požádal o osvobození od soudního poplatku.10. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s § 9 odst. 1 větou druhou ZoSOP. Správně rozhodl o zastavení řízení o odvolání P. T., neboť P. T. i přes výzvu soudu nezaplatil v řádné lhůtě (ani později) odpovídající soudní poplatek.11. Správný je rovněž nákladový výrok, neboť z obsahu předloženého spisu se nepodává, že by společnosti jakékoli náklady řízení v souvislosti s podaným odvoláním vznikly.12. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v obou jeho výrocích jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř.13. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.