19 Cmo 13/2025-191 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudního poplatku za podané odvolání.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že poplatková povinnost ve výši 12 500 Kč vznikla žalovanému podáním odvolání proti rozsudku ze dne 19. července 2024, č. j. 38 Cm 72/2021-161, ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Konstatoval, že žalovaného vyzval k vyplnění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a k doložení splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku, např. prostřednictvím výpisů z bankovního účtu za posledních 6 měsíců ve lhůtě 15 dní od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 15. října 2024. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval, proto soud prvního stupně žádosti o osvobození od soudního poplatku nevyhověl.3. Proti usnesení podal žalovaný včasné odvolání. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se žalovanému přiznává osvobození od soudních poplatků. Odvolatel argumentuje tím, že soud prvního stupně nesprávně posoudil jeho majetkové poměry, o kterých je přesvědčen, že odůvodňují osvobození od soudních poplatků v plné výši.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 věty první, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a neshledal odvolání důvodným.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.6. Žadatel má povinnost doložit a osvědčit své poměry věrohodným způsobem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2017, sp. zn. 38 Cdo 3426/2017). Pokud neprokáže skutečnosti odůvodňující osvobození od soudního poplatku, soud jeho žádosti nevyhoví (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 5069/2015).7. Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků je kumulativní splnění dvou podmínek – nesmí jít o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva a zároveň majetkové poměry účastníka takové rozhodnutí musí odůvodňovat.8. Odvolací soud tedy nejprve zkoumal, zda se v případě žalovaného nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, a dospěl k závěru, že z obsahu soudního spisu nelze bez dalšího učinit závěr, že je nepochybné, že ze strany žalovaného jde o zřejmě bezúspěšné bránění práva.9. Pokud jde o druhou podmínku pro přiznání osvobození tedy to, zda to odůvodňují poměry žalovaného, odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalovaný řádně své poměry nedoložil. V žádosti o osvobození od soudního poplatku jen argumentoval, že je požadovaná částka nad jeho současné finanční, ekonomické a výdělkové možnosti a že by mu bylo nepřímo odepřeno právo na spravedlivé rozhodnutí ve věci. Zároveň uvedl, že je připraven svou finanční situaci prokázat. Z obsahu spisu je zřejmé, že k tomu nedošlo a prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků, které mu soud prvního stupně zaslal, žalovaný nevyplnil, a ani jinak následně neosvědčil uváděné skutečnosti.10. Je vždy na žadateli, aby tvrdil a prokazoval existenci podmínek odůvodňujících osvobození od soudního poplatku. Není povinností soudu, aby cokoliv o majetku poplatníka zjišťoval, či dokonce odvozoval majetkovou situaci účastníka např. z předmětu sporu. Řízení o návrhu na osvobození od soudních poplatků je součástí řízení o věci samé a rozhodnutí o něm je předpokladem pro další postup soudu, proto musí být rychlé a nemůže mu předcházet obsáhlé a časově náročné šetření (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. 32 Cdo 294/2015).11. Osvobození od soudních poplatků přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, ve kterých to odůvodňují poměry účastníka a kdy by mu jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci bylo znemožněno jeho právo na soudní ochranu. Z výše uvedeného je však zřejmé, že žalovaný k žádosti o osvobození a ani později v průběhu řízení ničeho konkrétního nedoložil. Nelze tedy přijmout závěr, že by majetkové poměry žalovaného odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků.12. Odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).13. O náhradě nákladů této fáze řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť nejde o rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).