2 Cmo 2/2025-44 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal likvidátorce odměnu ve výši , částka, (výrok I.) s tím, že tato bude uhrazena prostřednictvím účtárny soudu prvního stupně po právní moci usnesení a dále náhradu hotových výdajů ve výši , částka, (výrok II.) s tím, že ve výši , částka, bude uhrazena z výtěžku likvidace a ve výši , částka, prostřednictvím účtárny soudu prvního stupně po právní moci usnesení.2. V odůvodnění uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, byla jmenována likvidátorkou družstva , právnická osoba, , v likvidaci, IČO , IČO, (dále jen Družstvo), usnesením ze dne 6. 10. 2008, č. j. 73 Cm 70/2008-12. Podáním ze dne 9. 10. 2024 podala likvidátorka návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů. Jednalo se o náklad spojený za zveřejnění v Obchodním věstníku (, částka, ), cestovní náhrady za rok 2009 (, částka, ), náklady vynaložené na ověřování podpisů (, částka, ) a poštovní služby (, částka, ), náklady za účetní služby (, částka, ) a náklady vynaložené na archivaci dokumentů (, částka, ). Výtěžek likvidace Družstva činil , částka, a Družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku ke dni 16. 9. 2024.3. Nárok likvidátora posoudil soud prvního stupně podle § 3043 odst. 2 o. z., § 71 odst. 6 a 9 obchodního zákoníku a dále podle vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem.4. Pokud jde o výši odměny, byla likvidátorce přiznána částka ve výši , částka, . Při určení výše náhrady hotových výdajů vynaložených likvidátorkou v souvislosti s likvidací Družstva vyšel soud prvního stupně z předloženého vyúčtování, kdy přiměřenou a obvyklou shledal položku ve výši , částka, za zveřejnění v obchodním rejstříku, položku ve výši , částka, - poštovné, položku ve výši , částka, - ověřování. S ohledem na zvýšenou složitost likvidace v důsledku prodeje nemovitosti položku ve výši , částka, za vedení účetnictví a náhradu cestovních výdajů ve výši , částka, za dvě cesty ze sídle likvidátora do Hořoviček.5. Nepřiznal hotový výdaj ve výši , částka, jako náklad na archivaci, když pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, nedisponuje koncesí k archivací dokumentů, když archivovat dokumenty může právě jen podnikatel, kterému byla tato koncese udělena. Jestliže likvidátor pověřil archivováním dokumentů společnost, k tomu neoprávněnou, nelze než uzavřít, že uplatněný hotový výdaj není výdajem účelně vynaloženým.6. Pokud jde o zbylé cestovní výdaje ve výši , částka, , jejich náhradu soud nepřiznal, neboť je považoval za neúčelně vynaložené, když za účelně vynaložený nelze považovat výdaj za použití motorového vozidla při jízdách po městě, v němž má likvidátor sídlo (, adresa, ), existuje-li k místu prováděného úkonu jiný přiměřený a dostupný způsob dopravy (využití veřejné dopravy). Pokud jde o cesty mimo město likvidátor ani přes výzvu soudu neupřesnil, proč nebylo možné účelu cest dosáhnout hospodárnějším způsobem (např. telefonickou či písemnou komunikací). Z uvedeného důvodu nebylo možné likvidátorce náhradu tohoto výdaje přiznat. Soud tedy likvidátorce přiznal náhradu nákladů hotových výdajů ve výši , částka, s tím, že výši , částka, bude uhrazena z výtěžku likvidace a ve zbylé části spolu s odměnou likvidátorky, prostřednictvím účtárny soudu.7. Likvidátorka ve včasném odvolání proti usnesení navrhla změnu rozhodnutí soudu s tím, že by jí měla být soudem přiznána odměna ve výši , částka, a náhrada nákladů likvidace v plné výši, a to v částce , částka, s tím, že po odečtení příjmu z likvidace ve výši , částka, zbývá k úhradě , částka, . V odůvodnění odvolání uvedla především, že likvidátorovi jmenovanému soudem do funkce v období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2013 se stanoví výše odměny a náhrada hotových výdajů podle vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, bez ohledu na to, kdy likvidace skončila, a kdy soud o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora rozhoduje (tedy i v případě, kdy likvidace skončila a soud o těchto nárocích rozhoduje po 1. 1. 2024). Odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 1. 2017, sp. zn. 14 Cmo 348/2015 a uvedla, že podmínkou aplikace § 8 odst. 2 citované vyhlášky není, že likvidace probíhá za ztížení podmínek, odměnu je možné zvýšit s přihlédnutím k okolnostem případu. Současná rozhodovací praxe Městského soudu je taková, že zpravidla přiznává likvidátorovi odměnu na horní hranici, tj. ve výši , částka, . Podle okolností případu lze odměnu likvidátorovi přiměřeně zvýšit až do výše , částka, . Jiné soudy zpravidla přiznávají odměnu ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, , a i více. Podle likvidátorky je likvidace nekontaktní společnosti komplikovanější, než když jsou k dispozici všechny podklady. Činí tak s odvoláním na Stručný metodický postup likvidace společnosti z rozhodnutí soudu, který vypracovala , adresa, specialistů pro krizové řízení a insolvenci v České republice, aktualizováno v roce 2009. Z tohoto pokynu vyplývá, že jednoduchá likvidace vyžaduje v průměru 32-60 hodin času likvidátora a neobsahuje zápočet času jednání likvidátora s jednotlivými úřady. Pokud jde o nepřiznání nákladů na cestovné, likvidátorka uvedla, že je povinností likvidátora prověřit, zda existuje majetek firmy a prověřit možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby. Jaké kroky činí je osobní zodpovědností likvidátora a je na jeho úvaze, kterých jednání se zúčastní osobně a kde postačuje písemný či telefonický kontakt. Dokládání způsobu provedení jednotlivých úkonů považuje za dehonestující. Poukázala i na to, že nepřiznání cestovného považuje za skandální i s přihlédnutím k tomu, že je osobou postiženou s průkazem ZTP. Pokud jde o výdaj ve výši , částka, za účetní služby, uvedla, že neexistuje předpis, který by zakazoval likvidátorovi, aby si přibral na pomoc odbornou firmu. Závěr soudu, že v případě neaktivní společnosti se nejedná o účelně vynaložený náklad, hodnotí jako nesprávný. Pokud jde o náklady archivace odvolává se na to, že nebylo soudem zohledněno, že firma, která byla k tomuto účelu využita, má v předmětu činnosti zapsanou činnost zprostředkovatelskou, v rámci které může vykonávat ledacos. Popisuje i úkony, které archivace dokumentů zahrnuje. Ze všech uvedených důvodů je navrhováno přiznání odměny ve výši , částka, a uznání vynaložených nákladů ve výši , částka, s tím, že po odečtení poskytnuté zálohy ve výši , částka, , zbývá k vyplacení na nákladech likvidace částka ve výši , částka, .8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 19 z. ř. s.), a neshledal odvolání důvodným.9. Z obsahu spisu, zejména pak z vyúčtování likvidace, odvolací soud zjistil, že likvidátorka vyčíslila výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním likvidace v celkové výši , částka, s tím, že k úhradě zbývá , částka, po odečtení příjmu z likvidace ve výši , částka, . Výdaje se skládaly z částek , částka, (zveřejnění inzerátu v obchodním rejstříku), , částka, (účetní služby), , Anonymizováno, a , částka, (poštovné a správní poplatky), , částka, (archivace a manipulace se spisy) a , částka, (cestovné a parkovné).10. Výdaje za inzerci v Obchodním rejstříku a výdaje za zpracování daňových přiznání tj., výdaje v celkové výši , částka, (součet částek , částka, , , částka, ) soud přiznal. Stejně tak přiznal výdaj za poštovné ve výši , částka, a výdaj za ověřování ve výši , částka, .11. Nepřiznal výdaj za archivaci dokumentů ve výši , částka, a ponížil výdaj vynaložený na cestovné, když z požadovaných , částka, přiznal pouze částku ve výši , částka, . K výdajům za archivaci uvedl, že archivovat dokumenty družstev může jen podnikatel, kterému byla udělena koncese, což není případ k tomuto účelu zvolené společnosti , právnická osoba, . IČO , IČO, . Pakliže tedy likvidátor pověřil archivováním společnost k tomu neoprávněnou, nelze než uzavřít, že se jedná hotový výdaj, který nebyl účelně vynaložený. Pokud jde o náhradu cestovného soud likvidátorce přiznal cestovné za 2 jízdy na trase , adresa, a zpět. Jednalo se o jízdy ze sídla likvidátora do Hořoviček. Zbytek nákladů na cestovné likvidátorka ani po výzvě soudu neupřesnila a neodůvodnila tak účelnost takového výdaje. Předmětem odvolání likvidátora je nepřiznaná výše jím vynaložených výdajů.12. Pokud jde o odměnu likvidátorky odvolací soud ji ve shodě se soudem prvního stupně posuzoval podle vyhlášky č. 479/2000 Sb.13. Podle § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky, skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši , částka, . Soud může odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše , částka, .14. Na základě výše uvedeného je odvolací soud ve shodě se sou