2 Cmo 22/2025-796 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením uložil soud prvního stupně žalobci, aby na účet soudu prvního stupně zaplatil na náhradu řízení, které vznikly v tomto řízení státu, částku 39 598,46 Kč. Vyšel při tom z následujících okolností.Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2017, č. j. 2 Cmo 403/2013-419 byl žalobci ustanoven v tomto řízení zástupce z řad advokátů, , Jméno advokáta, . Řízení ve věci samo bylo skončeno zamítavým rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2023, č. j. 35 Cm 141/2011-735, který v souvislosti s usnesením odvolacího soudu ze dne 21. 6. 2023, č. j. 2 Cmo 91/2023-768 nabyl právní moci dnem 24. 7. 2023.V návaznosti na skončení řízení ve věci samé rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 9. 2024, č. j. 35 Cm 141/2011-783, které nabylo právní moci dnem 12. 11. 2024, o odměně ustanoveného zástupce, advokáta , Jméno advokáta, a přiznal mu z tohoto důvodu odměnu ve výši 395 984,60 Kč.Protože usnesením odvolacího soudu ze dne 28. 6. 2012, č. j. 2 Cmo 159/2012-329 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků ze žaloby v rozsahu 90 %, vzniklo státu právo na náhradu nákladů ustanoveného právního zástupce žalobce, které podle § 140 odst. 2 o. s. ř. nesl doposud stát, v rozsahu zbývajících deseti procent, to znamená ve výši 39 598,46 Kč, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř.