2 Cmo 44/2025-61 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaného 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2024, č. j. 20 Cm 193/2024-34. Tento směnečný platební rozkaz byl žalovanému 2. doručen dne 21. 10. 2024, kdy jej osobně převzal. Lhůta pro podání námitek, která činí 15 dnů od doručení předmětného rozkazu, uplynula dnem 5. 11. 2024. Námitky byly podány až dne 6. 12. 2024 a stalo se tak až po uplynutí námitkové lhůty. Proto soud prvního stupně tyto námitky odmítl podle § 175 odst. 3 o. s. ř. jako opožděně podané.2. Dále soud prvního stupně uvedl, že dne 4. 11. 2024, a tedy v běžící námitkové lhůtě, obdržel elektronické podání žalovaného 2., jehož obsahem byly námitky proti shora uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu. Toto podání však nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. Protože toto podání nebylo ve lhůtě tří dnů doplněno předložením originálu anebo písemným podáním stejného znění, soud prvního stupně k němu nepřihlížel v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 o. s. ř., neboť se jednalo o podání ve věci samé. Tuto okolnost soud prvního stupně sdělil žalovanému 2. přípisem ze dne 21. 11. 2024. K tomu žalovaný 2. sdělil, že námitky vedle elektronického podání zaslal též v písemné podobě obyčejnou poštou. Uvedl též, že zásilku reklamoval na poště v Blansku, kde připustili, že k nedoručení zásilky dojít mohlo, ale nepodařilo se ji nalézt ani v úložně pošty. Žalovaným 2. uváděná zásilka nikdy soudu prvního stupně nedošla a ten nijak neprokázal, že takovou zásilku odeslal. Proto se soud nemohl a nesměl touto tvrzenou zásilkou zabývat.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k projednání jeho námitek. Má za to, že došlo k pochybení pošty, když písemné vyhotovení námitek nebylo doručeno, ačkoliv svou povinnost splnil. Postup soudu považuje za formalistický, když odmítl k podaným námitkám přihlížet. Aby prokázal relevantnost jeho tvrzení o odeslání písemného vyhotovení námitek, navštívil dne 16. 12. 2024 pobočku , právnická osoba, v , adresa, . Vedoucím pošty mu bylo sděleno, že k nedoručení standardního dopisu může dojít. Bylo provedeno hledání zásilky na úložně , právnická osoba, , ale ani na této úložně nebyla zásilka dohledána. Z toho vyvozuje, že nedoručení písemného podání nebylo způsobeno jeho osobou. Námitky po upozornění soudu ještě dodatečně soudu doručil raději doporučeným dopisem.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že směnečný platební rozkaz vydaný soudem prvního stupně v této věci ve svém výroku obsahuje jasný příkaz, aby žalovaný buď zaplatil v rozkazu uvedené částky do 15 dnů od doručení rozkazu anebo aby ve stejné lhůtě podal námitky. V rámci poučení je ve stejném rozkaze uvedeno, že pozdě podané námitky soud odmítne.6. Není pochybností o tom, že elektronické podání žalovaného 2., které došlo soudu prvního ještě v rámci běžící námitkové lhůty, a to dne 4. 11. 2024, nebylo opatřené uznatelným elektronickým podpisem. Proto muselo být toto podání ve třídenní lhůtě doplněné předložením originálu anebo písemným podáním stejného znění. To plyne z předpisu § 42 odst. 2 o. s. ř. Stejné ustanovení dává soudu závazný pokyn, že nedojde-li k uvedenému doplnění a jedná-li se o podání, které obsahuje návrh ve věci samé, soud k takovému podání nesmí přihlížet. Námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou nepochybně podáním obsahujícím již z povahy věci návrh ve věci samé.7. Žalovaný 2. tvrdí, že odeslal výše uvedeným ustanovením předepsané doplňující písemné podání. Mělo se tak stát prostřednictvím pošty formou obyčejné listovní zásilky. Taková zásilka soudu prvního stupně nedošla. To by nebylo samo o osobě významné. Účastník řízení svou procesní povinnost splní již tím, že potřebné podání odešle příslušnému soudu. Případná ztráta skutečně odeslané zásilky obsahující potřebné podání, nemůže jít k tíži účastníka řízení. Musí však prokázat, že zásilka obsahující příslušné podání byla skutečně odeslána.8. Již z povahy věci je nepochybné, že až na vzácné případy je prakticky nemožné osvědčit, odeslání obyčejné listovní zásilky. To nic nemění na tom, že ten, kdo tvrdí, že příslušné podání včas odeslal soudu, musí to osvědčit. Při tom nelze nemít na zřeteli, že účastník řízení má dostatek dostupných možností k odeslání podání soudu s tím, že o tomto odeslání obdrží potřebné osvědčení. Účastníci řízení běžně volí zejména odeslání podání soudu formou doporučeného dopisu.9. Soud prvního stupně zcela případně položil důraz na to, že žalovaný 2. žádným způsobem nedoložil, že námitky podané elektronickou formou ve lhůtě tří dnů předepsaným způsobem doplnil, to znamená, že odeslal soudu originál podání anebo písemné podání stejného znění.10. Odeslání tohoto doplnění není prokázáno ani žalovaným 2. uváděnou reklamací u , právnická osoba, . Uskutečnění reklamace sice není nijak doloženo, ale odvolací soud vychází z toho, že k ní došlo a že byla vyřízena zhruba tím způsobem, který žalovaný 2. tvrdí. Z ničeho neplyne, že tvrzená reklamace měla reálný podklad, že žalovaný 2. tvrzenou zásilku skutečně odeslal a že ke ztrátě zásilky skutečně došlo.11. Z toho předně vyplývá, že elektronické podání žalovaného 2., které bylo soudu prvního stupně doručené dne 4. 11. 2024, nemohl soud prvního stupně projednat jako včasné námitky, když byl povinen k tomuto podání nepřihlížet.12. Námitky podané žalovaným 2. dne 6. 12. 2024 pak byly zjevně opožděné. Proto ani tyto nemohl soud prvního stupně projednat a byl povinen je odmítnout podle § 175 odst. 3 o. s. ř. Marným uplynutím námitkové lhůty, o níž byl žalovaný 2. soudem prvního stupně řádně poučen včetně důsledků nedodržení této lhůty, nabyl předmětný směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku a soud prvního stupně nesměl žádným způsobem zasahovat do pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, tedy do předmětného směnečného platebního rozkazu. Jiný postup soudu by byl nepřípustnou svévolí.13. Neprojednání elektronicky podaných a řádně nedoplněných námitek, i když byly včasné, a odmítnutí námitek podaných opožděně soudem prvního bylo zcela v souladu s předpisy občanského soudního řádu a je nutné odmítnout názor, že šlo o postup nepřípustně formální.14. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 211, 146 odst. 3 o. s. ř., když žádnému z účastníků náklady odvolacího řízení nevznikly.