5 Cmo 112/2024-380 — Vrchní soud v Praze

Rozsudkem ze dne 2. dubna 2025 č. j. 5 Cmo 112/2024-370, Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v bodu I. výroku potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2024, č. j. 79 Cm 103/2019-301 a v bodu II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit každému ze žalovaných náhradu nákladů odvolacího řízení 167 343,60 Kč k rukám zástupce obou žalovaných, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalovaní v podání z 20. 5. 2025 požádali o vydání opravného usnesení, kterým by byla opravena částka 167 343,60 Kč na výši 315 092,47 Kč. Svůj návrh odůvodnili tím, že za vyjádření žalovaných ze dne 15. 8. 2024 by žalovaným měla náležet odměna 130 480 Kč a za účast na jednání soudu dne 2. 4. 2025 odměna 129 552 Kč (jedná se o částky snížené dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - advokátního tarifu). Zástupce žalovaných je plátce DPH, tudíž včetně DPH by každému z žalovaných mělo náležet za odměny včetně DPH 314 638,72 Kč. Dále by každému z žalovaných měla náležet polovina náhrady hotových výdajů, tj. 150 Kč za vyjádření z 15. 8. 2024 a s ohledem na novelu advokátního tarifu účinnou od 1. 1. 2025 dále 225 Kč za účast při jednání. Včetně DPH se jedná o částky 181,50 Kč a 272,25 Kč. Proto každému z žalovaných náleží celková náhrada nákladů 315 092,47 Kč, nikoliv částka 167 343,60 Kč.Odvolací soud neshledal, že by výrok II. rozsudku obsahoval početní chybu (viz níže).Odvolací soud odkazuje na odstavce 63. a 64. svého rozsudku a dodává, že podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 náleželo za společný úkon spočívající v podání z 15. 8. 2024 každému z žalovaných odměna 130 480 Kč (80 % z částky 163 100 Kč), nikoliv dvojnásobek této částky, k čemuž žalovaní nesprávně dospěli v odstavci 9. svého podání. Za společný úkon spočívající v účasti na jednání náleží (by mělo náležet) podle (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 jednomu ze dvou žalovaných 100 % odměny, tedy v tomto případě 161 940 Kč a druhému ze dvou žalovaných 80 % odměny, tedy 129 552 Kč. Opět je nesprávný názor žalovaných, že každému z žalovaných náleží 160 % z částky 161 940 Kč.Podle gramatického textu § 12 odst. 4 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 by měl jeden z žalovaných dostat náhradu odměny ve výši 100 % (v tomto případě 161 940 Kč) a druhý z žalovaných by měl dostat náhradu odměny ve výši 80 % (v tomto případě 129 552 Kč). Není dán žádný logický důvod, proč by měl dostat některý ze žalovaných nižší částku než další žalovaný, a to v procesní situaci, kdy se jedná o společné úkony, tudíž každý z žalovaných má v řízení stejnou výši vynaložených nákladů. Tato nerovnost by též byla v rozporu s Ústavou, a to s Čl. 11 odst. 1 druhé věty Listiny základních práv a svobod („Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“).Co se týče náhrady hotových výdajů, každý z žalovaných obdržel za podání z 15. 8. 2024 polovinu z částky 300 Kč, tj. 150 Kč a DPH (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024), a za účast na jednání soudu dne 2. 4. 2025 také polovinu z částky 450 Kč dle novelizovaného ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 225 Kč a DPH. Tato okolnost je zřejmá z odstavce 64. rozsudku.Nejsou dány důvody pro vydání opravného usnesení, předseda senátu proto nevyhověl žádosti žalovanýchV souladu s § 211 a § 164 o. s. ř. toto usnesení vydal předseda senátu.