5 Co 72/2025-1772 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost podanou podle § 229 odst. 4 o. s. ř. s odůvodněním, že žalobce podal odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 1. 2024, č. j. 19 C 621/2018-1505, po uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty. Uvedl, že k odvolání, které žalobce podal e-mailem 25. 8. 2023 bez elektronického podpisu nelze přihlížet, neboť nebylo doplněno písemným podáním shodného znění v třídenní lhůtě. Písemně podané odvolání podané žalobcem osobně u soudu dne 11. 9. 2023 je tak odvoláním, u něhož se počítají procesní lhůty samostatně; uvedené odvolání bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty.2. Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že soud na jeho e-maily reagoval, takže je mu prokazatelně známa jeho e-mailová adresa a je mu známé, kdo z této adresy komunikuje či zasílá dokumenty. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 2018, sp. zn. I. ÚS 2963/17, z něhož plyne, že pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele, což je v případě běžné elektronické pošty, je namístě následný kvalifikovaný autorizační postup ve formě doplnění významnějších podání do tří dnů. Soud jako veřejnoprávní původce má povinnost zjistit, zda je doručený dokument v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou, popřípadě opatřen kvalifikovaným časovým razítkem a má povinnost také ověřovat, zda splňuje další stanovené podmínky s tím, že o těchto zjištěních je povinen informovat odesílatele. Takovou zprávu je třeba odlišovat od výzvy k odstranění vad podání podle § 43 o. s. ř. Zdůraznil, že jakmile dne 11. 9. 2023 obdržel zprávu, že se k jeho odvolání nepřihlíží, osobně na podatelnu soudu doručil odvolání, tudíž jeho podání není novým odvoláním, jak tvrdí soud prvního stupně. Upozornil také na nález Ústavního soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. II. ÚS 671/21, který dospěl ke stejným závěrům jako v nálezu sp. zn. I. ÚS 2963/17, tj. nesplní-li soud povinnost informovat odesílatele o tom, že podání, jímž se navrhovatel domáhá soudní ochrany, je opatřeno elektronickým podpisem, jehož platnost nelze automaticky ověřit, porušuje jeho právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Žalobce uvedl, že i přes skutečnost, že byl tehdy zastoupen advokátem, měl být soudem poučen; v té souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobce a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Žalobce napadl žalobou pro zmatečnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2024, č. j. 16 Co 46/2024-1569, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 1. 2024, č. j. 19 C 621/2018-1505, o odmítnutí odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 8. 2023, č. j. 19 C 621/2018-1336, a to pro opožděnost (§ 208 odst. 1 o. s. ř.). Posledně uvedené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 8. 2023, č. j. 19 C 621/2018-1336, o znalečném bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne 17. 8. 2023 (č. l. 1337 p. v. spisu). Usnesení obsahovalo poučení o patnáctidenní odvolací lhůtě. Ode dne následujícího 18. 8. 2023 počala běžet lhůta k podání odvolání a poslední den zákonné odvolací lhůty připadl na pondělí 4. 9. 2023 (§ 57 o. s. ř.). Dne 25. 8. 2023 podal žalobce e-mailem bez elektronického podpisu odvolání (č. l. 1349 spisu). Dne 11. 9. 2023 podal žalobce osobně u soudu odvolání v písemné formě, které bylo jím podepsáno (č. l. 1428 spisu).5. Soud prvního stupně v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem podle § 229 odst. 4 o. s. ř. zastával shodný názor, jaký byl vysloven v napadeném usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2024, č. j. 16 Co 46/2024-1569, že odvolání bylo podáno opožděně, protože k e-mailovému odvolání bez elektronického podpisu ze dne 25. 8. 2023 nelze přihlížet, když nebylo doplněno předložením jeho originálu do tří dnů (§ 42 odst. 2 o. s. ř.) a odvolání podané žalobcem u soudu dne 11. 9. 2023 bylo podáno po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty. Žalobce s uvedeným názorem nesouhlasil s tím, že soudem nebyl informován o tom, že e-mail neobsahoval elektronický podpis, jak stanoví § 4 vyhl. č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.6. Podle § 4 odst. 4 vyhl. č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, veřejnoprávní původce zjistí, zda je doručený dokument v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, podepsán uznávaným elektronickým podpisem26), zapečetěn uznávanou elektronickou pečetí27), označen uznávanou elektronickou značkou28) nebo opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem29).7. Podle § 4 odst. 5 téže vyhlášky veřejnoprávní původce ověří platnosta) uznávaného elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis, na kterém je uznávaný elektronický podpis založen,b) uznávané elektronické pečetě a kvalifikovaného certifikátu pro elektronickou pečeť, na kterém je uznávaná elektronická pečeť založena,c) uznávané elektronické značky a kvalifikovaného systémového certifikátu, na kterém je uznávaná elektronická značka založena, ad) kvalifikovaného elektronického časového razítka.8. Podle § 4 odst. 8 uvedené vyhlášky, pokud je veřejnoprávní původce schopen z dokumentu v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, doručeného na elektronickou adresu podatelny podle § 2 odst. 3 písm. c) zjistit adresu elektronické pošty odesílatele, potvrdí na základě výsledků zjištění podle odstavce 1 věty druhé odesílateli na tuto adresu, že dokument byl doručen. Součástí zprávy o potvrzení doručení je alespoňa) datum a čas doručení dokumentu s uvedením hodiny a minuty, popřípadě sekundy ab) charakteristika datové zprávy, v níž byl dokument obsažen, umožňující její identifikaci.9. Z uvedeného je zřejmé, že zjistí-li soud, že podání v digitální podobě je opatřeno elektronickým podpisem (§ 4 odst. 4 vyhlášky), zkoumá jeho platnost dle § 4 odst. 5 vyhlášky a případné jeho vady oznámí odesílateli. V přezkoumávané věci soudu nevznikla povinnost zkoumat platnost elektronického podpisu, neboť e-mail poslaný žalobcem žádný neobsahoval. Jestliže digitální podání neobsahuje žádný elektronický podpis, soudu nevzniká povinnost, aby odesílatele na tuto skutečnost upozornil. Na dokument v digitální podobě bez elektronického podpisu, jako tomu bylo v dané věci, soud reaguje podle § 4 odst. 8 vyhlášky. Sdělení odpovídající § 4 odst. 8 vyhlášky bylo žalobci soudem doručeno.10. Podle § 42 odst. 2 o. s. ř. písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.11. Protože žalobce podal odvolání e-mailem bez elektronického podpisu, bylo jeho povinností uvedené podání doplnit ve lhůtě tří dnů předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, jak stanoví § 42 odst. 2 věta první o. s. ř. Protože se tomu tak nestalo, k jeho odvolání se nepřihlíží (§ 42 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Odvolání, které podal osobně u soudu dne 11. 9. 2023, bylo podáno po uplynutí zákonné patnáctidenní odvolací lhůty, tedy opožděně.12. Odvolací soud zdůrazňuje, že každé podání adresované soudu musí být podle § 42 odst. 4 o. s. ř. podepsáno. Všechny nálezy Ústavního soudu, na které žalobce v odvolání odkazoval, se vztahovaly k e-mailovému podání elektronicky podepsanému; elektronický podpis ale vykazoval určité vady. Odesílatelé tak mohli být v dobré víře, že podání adresované soudu je jimi elektronicky podepsáno. V přezkoumávané věci však e-mail žalobce nebyl opatřen žádným elektronickým podpisem a žalobce tak nemohl být v dobré víře, že odvolání obsahuje jeho (elektronický) podpis. Námitka žalobce, že soudu muselo být známo, kdo e-mail odesílá, když na jinou jeho e-mailovou komunikaci soud reagoval, dlužno dodat, že ta se netýkala opravného prostředku.13. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.14. O náhradě nákladů účastníků nebylo rozhodováno, neboť o nich rozhodne soud v řízení, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).