9 Cmo 293/2024-56 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, (dále jen „likvidátorka“) na schválení konečné zprávy (výrok I.). Likvidátorce za výkon funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatelky, , IČO , IČO navrhovatelky, (dále jen „společnost“) stanovil odměnu ve výši 7 000 Kč plus příslušné DPH (výrok II.). Výrokem III. přiznal likvidátorce náhradu účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, která byla likvidátorce uhrazena z poskytnuté zálohy na hotové výdaje. Výrokem IV. uložil likvidátorce povinnost vrátit na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem nespotřebovanou část zálohy na náklady spojené s likvidací společnosti ve výši 2 822 Kč.2. Soud prvního stupně odůvodnil výše uvedené usnesení tak, že společnost byla z obchodního rejstříku ke dni 7. 8. 2024 vymazána. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 6. 8. 2024 předložila likvidátorka soudu prvního stupně ke schválení konečnou zprávu ze dne 6. 8. 2024. Likvidátorka v konečné zprávě uvedla, že nebyl zjištěn žádný majetek společnosti, a že žádný věřitel nepřihlásil své pohledávky. Vzhledem k tomu, že výmazem z veřejného rejstříku společnost zanikla, bylo podle soudu prvního stupně řízení o schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a účetní závěrky bezpředmětným, a proto návrh na schválení konečné zprávy a účetní závěrky zamítl. Podáním ze dne 26. srpna 2024 likvidátorka navrhla, aby jí byla přiznána za likvidaci společnosti odměna ve výši 12 000 Kč. Dále likvidátorka požadovala náhradu hotových výdajů likvidátora ve výši 2 178 Kč za zveřejnění vstupu do likvidace v Obchodním věstníku (dvakrát). Tyto hotové výdaje měla likvidátorka plně uhradit z poskytnuté zálohy. Nespotřebovanou část zálohy navrhla použít na úhradu odměny. Soud prvního stupně došel k závěru, že likvidátorka při likvidaci společnosti nečinila nic nad rámec obvyklé činnosti likvidátora při likvidaci nemajetné společnosti a vykonávala tak pouze běžné administrativní činnosti nevyžadující žádnou zvláštní odbornost. Soud prvního stupně zohlednil, že likvidátorkou byla osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, což byla podle jeho názoru jediná okolnost odůvodňující zvýšení odměny a stanovil odměnu za výkon funkce likvidátorky společnosti ve výši 7 000 Kč a příslušnou DPH, neboť likvidátorka je plátkyní DPH. Soud prvního stupně dále přiznal likvidátorce náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč podle § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které navrhovatelka vyčíslila a doložila. Vzhledem k tomu, že likvidátorce byla soudem prvního stupně na hotové výdaje poskytnutá záloha ve výši 5 000 Kč, uložil soud prvního stupně likvidátorce, aby nespotřebovanou část zálohy ve výši 2 822 Kč vrátila.3. Proti výroku II. a IV. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka včasné odvolání. Uvedla, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že činnost likvidátora u nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců obvykle zahrnuje pouze běžné administrativní činnosti nevyžadující žádnou zvláštní odbornost. Naopak je třeba zohlednit složitost, a především odpovědnost likvidátora při posuzování odměny za výkon likvidátorské činnosti. Je toho názoru, že odměna ve výši 7 000 Kč nemůže být považována za adekvátní, neboť takřka vůbec nepokrývá provozní náklady likvidátora. Stanovená odměna tak nedosahuje úrovně, která by odpovídala skutečné časové náročnosti a finančním výdajům spojeným s výkonem funkce likvidátora. Likvidátorka dále poukazuje na to, že minimální odměna insolvenčního správce, jehož činnost je v zásadě velmi blízká činnosti likvidátora, činí 45 000 Kč + DPH. Likvidátorka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení či napadené usnesení změnil tak, že likvidátorce přizná požadovanou odměnu.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a IV. a dospěl k závěru, že odvolání likvidátorky je zčásti důvodné.5. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.6. Podle § 198 odst. 1 o. z. likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Podle odstavce 2 likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.7. Podle § 4 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále také jen „nařízení“), jsou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi, likvidačnímu správci a členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud, který odměnu určil.8. Podle § 7 odst. 1 nařízení, skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.9. Podle § 9 odst. 2 nařízení likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.10. Jelikož likvidátorka byla jmenována likvidátorem společnosti v roce 2020 (Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 1. 7. 2007, č. j. 38 Cm 39/2020-9, v právní moci dne 15. 9. 2020), je třeba vycházet z právní úpravy účinné v době, kdy byl likvidátor soudem jmenován do své funkce.11. Usnesením Krajského soudu v Ústní nad Labem ze dne 19. 2. 2021, č. j. 38 Cm 39/2020-29, byla likvidátorce poskytnuta záloha na náklady likvidace ve výši 5 000 Kč.12. Odvolací soud z obsahu předloženého spisu naznal, že likvidátorka po ukončení likvidace podala soudu dne 6. srpna 2024 konečnou zprávu o průběhu likvidace včetně zprávy o rozdělení likvidačního zůstatku. Likvidátorka požadovala přiznat náhradu hotových výdajů v celkové výši 2 178 Kč za zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace, která ji byla přiznána výrokem III. napadeného usnesení, a který nebyl odvoláním napaden. Náhradu jiných hotových výdajů neuplatnila.K odměně likvidátorky13. Podle názoru odvolacího soudu je třeba při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném § 7 odst. 1 nařízení ponechat dostatečný prostor pro zohlednění náročnosti likvidace v konkrétním případě. Při určování výše odměny likvidátora soud zohledňuje toliko náročnost likvidace a okolnosti, za nichž se likvidátor k likvidaci dostal.14. V projednávané věci šlo o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná společnost existuje jen formálně s minimem zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Při stanovení výše odměny však nelze brát ohled jenom na rozsah a složitost prováděné likvidace, ale je třeba zohlednit i výběr likvidátora z řad insolvenčních správců a míru jeho odborné kvalifikace, jakož i míru jeho odpovědnosti. Míra kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců je značná, poněvadž musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek, za nichž může být osoba do seznamu insolvenčních správců zapsána. Též míra odpovědnosti likvidátora je značná. Je třeba vidět, že tato odpovědnost není odpovědností insolvenčního správce, jenž je ze zákona povinen se z činnosti insolvenčního správce do jisté míry pojistit, leč odpovídá jako člen statuárního orgánu. Při stanovení výše odměny je třeba zohlednit i provedení likvidace v adekvátním časovém horizontu. Maximální výši odměny 20 000 Kč je možno přiznat jen výjimečně, a to u nejsložitějších likvidací.15. V takovýchto případech se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 41/2019, podobně pak usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 14 Cmo 78/2022).16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že likvidátor není (ohledně odměny za likvidaci) osobou povinnou k dani z přidané hodnoty. V daném případě je likvidátorka tzv. voleným orgánem právnické osoby ve smyslu § 152 odst. 1 o. z. Likvidátorka te