9 Cmo 339/2024-183 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 25. března 2024, č. j. 68 Cm 186/2022-134, Městský soud v Praze jako soud I. stupně výrokem I. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované, tak že se dnem právní moci rozsudku mezi žalobkyní a žalovanou uzavírá smlouva o převodu akcií ve znění navrhovaném žalobkyní. Ve výroku II. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení, jejíchž výše a splatnost budou určeny v samostatném rozhodnutí.2. Žalobkyně podala proti výše uvedenému rozsudku včasné odvolání.3. Podáním ze dne 27. 1. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět v celém jejím rozsahu. Žalobkyně dále navrhla, aby žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.4. Žalovaná se ke zpětvzetí žaloby vyjádřila podáním ze dne 29. 1. 2025. Se zpětvzetím žaloby souhlasí a nepožaduje náhradu nákladů řízení.5. Podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní rozhodl o zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí soudu I. stupně a řízení podle § 222a odst. 1 o. s. ř. zastavil.7. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně zpětvzetím žaloby procesně zavinila, že řízení muselo být zastaveno. Žalovaná se však vzdala práva na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud tak žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.