9 Cmo 64/2025-108 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 19. 6. 2024, opraveným k výzvě soudu prvního stupně dne 12. 8. 2024, domáhal se navrhovatel vyslovení neplatnosti usnesení , Jméno navrhovatele B, (dále jen „spolek“) ze dne 12. 6. 2024, a dále zrušení spolku s likvidací.2. Navrhovatel namítal vady pozvánky na spornou schůzi. Podle něj pozvánku podepsal jen jeden člen statutárního orgánu, přestože za spolek mají jednat vždy dva členové, a navíc nikoli vlastnoručně. V pozvánce je uvedeno chybně sídlo spolku, chybí údaj, že se jedná o pobočný spolek, chybí informace, kde lze nahlédnout do podkladů. V pozvánce nebyly odděleny otázky výkonu vlastnického práva k zahrádkám od zájmové činnosti spolku. Na schůzi nebyli přítomni všichni členové spolku ani všichni vlastníci zahrádek. Přesto byl program změněn tak, že se samostatně konala schůze vlastníků a schůze členů spolku. Na schůzi bylo přítomno jen 30 vlastníků ze 63. Schůze nebyla usnášeníschopná, a přesto rozhodovala. Hlasy na schůzi vlastníků nebyly počítány podle velikosti podílů. Výsledky hlasování na schůzi členů spolku jsou zmatečné, neboť součet hlasů pro, proti a zdržujících se neodpovídá počtu přítomných. Členové výboru a kontrolní komise byli vadně zvoleni. Spolek nemá právo rozhodovat o správě nemovitých věcí, které nejsou ve vlastnictví jeho členů, ani za nečleny jednat s třetími osobami bez jejich souhlasu. Stejně tak nemá právo nutit nečleny, aby přispívali na jeho provoz. Spolek nezakládá do sbírky listin účetní závěrky, nevykonává činnost, kterou má zapsánu ve spolkovém rejstříku, neboť v zahrádkářské osadě nevlastní žádnou nemovitost ani ji tam nemá pronajatou. Spolek spravuje nemovitosti pro jiné osoby, aniž by k tomu měl živnostenské oprávnění. Spolek nutí nečleny, aby se řídili jeho vnitřními předpisy, zejména osadním řádem. Osadní řád nebyl schválen všemi vlastníky.3. Spolek ve svém vyjádření upozornil na to, že v zahrádkářské osadě je celkem 63 vlastníků zahrádek, z nichž 58 je členy spolku a ze zbývajících 6 nečlenů jich 5 přistoupilo k osadnímu řádu a podle něj se podílejí na správě a údržbě osady. Pouze žalobce tato pravidla nerespektuje a do současné doby neuhradil náklady uvedené ve vyúčtování za rok 2023. Členská schůze byla řádně svolána a byla usnášeníschopná, neboť se jí zúčastnilo více než 1/3 členů, což podle stanov , právnická osoba, (dále jen „hlavní spolek“) stačí. Spolek nevytváří žádný zisk. Spolek nikoho nenutí ke vstupu do spolku ani k dodržování osadního řádu, který si vlastníci sami vytvořili. Žalobce jako nečlen spolku nemůže navrhovat vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl jak návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze spolku ze dne 12. 6. 2024 (výrok I.), tak na zrušení spolku (výrok II.) a spolku přiznal náklady řízení (výrok III.). Zjistil, že zahrádkářská osada , právnická osoba, je tvořena 63 pozemky ve vlastnictví jednotlivých vlastníků. Dalších 7 pozemků tvoří cesty mezi jednotlivými zahrádkami a jsou ve spoluvlastnictví vlastníků zahrádek. Většina vlastníků je členem spolku, navrhovatel však členem není. Pozvánka z 20. 5. 2024 zvala na členskou schůzi spolku a schůzi vlastníků pozemků na 12. 6. 2024. Na členské schůzi účastníka byl zvolen výbor, kontrolní komise a delegát na konferenci územního sdružení hlavního spolku. Na schůzi vlastníků hlasovalo 29 vlastníků. Bylo konstatováno, že osadní řád byl schválen v souladu s § 1128 o. z. nadpoloviční většinou vlastníků. Podle osadního řádu vykonává správu zahrádkářské osady spolek prostřednictvím výboru. Správa se řídí občanským zákoníkem. Spolek uzavírá písemnou smlouvu o správě osady se členem i nečlenem účastníka, kteří jsou vlastníky pozemků v osadě. Členské příspěvky předepsané spolkem se vybírají pouze od členů. S přijetím osadního řádu souhlasila většina vlastníků.5. Po právní stránce soud prvního stupně uvedl, že je třeba důsledně rozlišovat rozhodnutí jednotlivých vlastníků o správě jejich zahrádek, rozhodnutí spoluvlastníků cest o správě společné věci a rozhodnutí činěná v rámci spolku. Zatímco o správě své zahrádky rozhoduje každý vlastník sám, o správě společné věci (cest) rozhodují spoluvlastníci podle pravidel § 1126 a násl. o. z., přičemž toto rozhodnutí nemusí být formalizované. Ve věcech spolku potom rozhoduje příslušný orgán spolku (členská schůze, výbor) podle stanov spolku a ustanovení občanského zákoníku o spolcích. Navrhovateli lze proto dát za pravdu, že se na něj jako na nečlena nevztahují vnitřní předpisy spolku, např. stanovy. Přijetím osadního řádu přijali podle soudu prvního stupně spoluvlastníci cest pravidla správy společné věci a zvolili si správce. Vlastníci, kteří podepsali osadní řád, se k těmto pravidlům připojili. Spolek však nemůže dovozovat, že by mohl vykonávat správu i nad pozemky těch vlastníků, kteří pro osadní řád nehlasovali. Hlasováním byla spolku svěřena pouze správa společných pozemků (tedy cest). Jestliže některý ze spoluvlastníků nesouhlasí s rozhodnutím většiny, má možnost obrany podle § 1128 a násl. o. z. Rozhodnutí spoluvlastníků však není rozhodnutím spolku; pro řízení o návrhu podle § 1128 a násl. o. z. není příslušný krajský soud a návrh nemá směřovat proti spolku, nýbrž proti ostatním spoluvlastníkům.6. K návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel není členem spolku a nemůže mít ani zájem hodný právní ochrany na vyslovení neplatnosti usnesení o volbě výboru a kontrolní komise, neboť tato volba se nijak nedotýká jeho právního postavení. K návrhu na zrušení spolku potom soud prvního stupně uvedl, že spolek navrhovatele nenutí být jeho členem ani nikomu nebrání ze spolku vystoupit. Spolek nevyvíjí nezákonnou činnost, naplňuje předpoklady pro vznik a má usnášeníschopný statutární orgán. Nezakládání účetních závěrek nepovažoval soud prvního stupně za natolik závažné, aby odůvodnilo nejzazší zásah do existence spolku.7. Proti tomuto rozsudku podal odvolání navrhovatel, a to výslovně pouze proti jeho výroku I. V odvolání dále rozvinul svou argumentaci z návrhu, podle které stanovy spolku ani občanský zákoník nepřipouští, aby spolek podnikal v oboru správy a údržby nemovitostí. Spolek v tomto oboru podniká neoprávněně a neplatí daně. Spolek se nemohl stát správcem zahrádkářské osady na základě osadního řádu přijatého některými jeho členy. Podle navrhovatele by k takové dohodě o správě společné věci spolkem bylo zapotřebí dohody všech spoluvlastníků podle § 1138 o. z. ve formě veřejné listiny a založené do sbírky listin katastru nemovitostí. Spolek přesto jménem všech vlastníků jednal s Městským úřadem Prahy 6 o prodloužení platnosti územního rozhodnutí pro stavbu na společných nemovitostech, a to proti vůli vlastníků, včetně navrhovatele, kteří na schůzi dne 12. 6. 2024 rozhodli, že upustí od elektrifikace osady. Spolek není podle navrhovatele oprávněn svolávat schůzi vlastníků zahrádek ani rozhodovat o záležitostech správy a údržby nemovitostí v soukromém vlastnictví. Pozvánka na schůzi byla vadná i proto, že nebyla podepsána dvěma členy statutárního orgánu, jak vyžadují stanovy. Volba výboru je proto neplatná od počátku. Pozvánka nebyla určitá v tom, že nebylo jasné, které body se budou týkat navrhovatele jako vlastníka nemovitostí. Program schůze byl změněn bez souhlasu všech vlastníků a všech členů spolku tak, že schůze byla rozdělena na samostatnou schůzi vlastníků a členskou schůzi spolku. Průběh členské schůze byl zmatečný a totéž platí i o zápisu, který je navíc chybně datován. Členská schůze nemohla vzít na vědomí rezignaci celého předchozího výboru za situace, kdy dosavadní předseda zemřel. Spolek nemá ve sbírce listin spolkového rejstříku založeny všechny listiny, které byl tam založeny být měly. Zápis nových členů výboru do spolkového rejstříku je neplatný. Navrhovatel navrhl, aby soud napadené usnesení ve výroku I změnil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Spolek ve svém vyjádření opět upozornil na to, že navrhovatel není jeho členem, že narušuje průběh schůzí, s ničím není spokojen a přitom jako jediný vlastník zahrádky dluží za vyúčtování služeb. Zahrádkářskou osadu si vlastníci spravují sami. Spolek navrhl potvrzení napadeného usnesení.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou; neshledal je však důvodným.10. Odvolací soud smí napadené rozhodnutí přezkoumat jen v mezích, ve kterých se odvolatel přezkumu domáhá (§ 212 občanského soudního řádu). Napadl-li tedy navrhovatel odvoláním výslovně pouze výrok I. napadeného usnesení, nemůže odvolací soud přezkoumávat výrok II. o zamítnutí návrh navrhovatele na zrušení spolku s likvidací. Tento výrok, který navrhovatel odvoláním nenapadl, nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud podle téhož ustanovení přezkoumal také výrok III. o nákladech řízení, neboť tento výrok je závislý na výroku I. a II. napadeného usnesení. Odvolací soud se proto nezabýval těmi odvol