9 Cmo 67/2025-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 7. 8. 2024 domáhá se navrhovatel svého zápisu do obchodního rejstříku jako podnikatele - fyzické osoby pod firmou Legal&General s předmětem podnikání právní, daňové a finanční poradenství, ruční práce se dřevem a kovy, zprostředkovatelské služby pro obchodníky a podniky. K návrhu přiložil také žádost o osvobození od soudního poplatku za zápis, ve které uvedl, že je od 2. 11. 2022 nezaměstnaný a aktivně hledá zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti pobíral do 3. 4. 2024, v současné době pobírá příspěvek na bydlení ve výši 6 700 Kč. Žije sám, platí nájemné ve výši 6 790 Kč měsíčně, náklady na energie 2 000 Kč měsíčně, zdravotní pojištění 2 552 Kč měsíčně, na lékařské doporučení navštěvuje posilovnu s měsíčním členským příspěvkem 1 119 Kč. Trpí klinickou depresí a bipolární poruchou, což mu komplikuje hledání zaměstnání. Jeho pes potřebuje operaci s náklady cca 7 000 Kč. Nevlastní nemovitý ani jiný hodnotný majetek, své náklady hradí postupným prodejem osobního majetku (naposledy počítače).2. Soud prvního stupně napadeným usnesením žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal (výrok I.) a vyzval jej k úhradě soudního poplatku (výrok II.). Konstatoval, že navrhovatel zaslal soudu pouze neúplně vyplněný formulář bez předepsaných příloh dokládajících uvedená tvrzení. Uvedl, že úplné osvobození od soudního poplatku lze přiznat jen tehdy, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a tyto důvody nejsou dány, domáhá-li se navrhovatel nepovinného zápisu do obchodního rejstříku, jehož absence mu v podnikání nebrání ani je neomezuje, neboť je již registrován jako podnikatel u živnostenského úřadu.3. Proti tomuto usnesení (jeho výroku I.) podal žalobce odvolání, podle kterého se rejstříkový soud dopustil záměny mezi soudním poplatkem v občanskoprávním řízení a administrativním poplatkem za administrativní úkon prováděný soudem, který spravuje obchodní rejstřík. V projednávané věci tedy nejde o zajištění přístupu navrhovatele ke spravedlnosti. Představa, že navrhovatel pro své podnikání nepotřebuje zápis do obchodního rejstříku, je podle něj pohledem vyššího soudního úředníka, nikoli odborníka v oblasti podnikání nebo podnikatele. Podnikání je vždy rizikem, které podnikatel podstupuje na základě svých zkušeností, znalostí a odbornosti. Obchodní jméno a jeho zápis v obchodním rejstříku je zásadní součástí podnikatelské strategie, modelu a praxe. Funkcí správního poplatku za zápis není financování činnosti soudu vedoucího obchodní rejstřík, nýbrž zajištění vážnosti úmyslů podnikatele. Navrhovatel je přitom ve svých záměrech mimořádně vážný a odhodlaný. Svou žádost o osvobození od soudních poplatků považuje za úplnou a doloženou prvotřídním dokladem. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a navrhovateli přiznal osvobození od soudního poplatku.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.6. Soudní poplatek za návrh na první zápis jiné osoby než akciové společnosti do obchodního rejstříku činí 6 000 Kč (položka 11 odst. 1 písm. b/ přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). I podle § 13 odst. 1 tohoto zákona se ve věcech poplatků postupuje podle občanského soudního řádu, nestanoví-li zákon o soudních poplatcích jinak.7. Podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.8. Osvobození od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku se tedy řídí § 138 o. s. ř. (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 29 Cdo 357/2017).9. Podle ustálené judikatury soudů „účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod R 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).10. Pravidlo, že nejen břemeno tvrzení, ale i důkazní břemeno ohledně skutečností podstatných pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, tíží žadatele, akceptuje i Ústavní soud (viz např. usnesení ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 3847/19).11. Odvolací soud konstatuje, že navrhovatel v žádosti o osvobození podrobně popsal své majetkové poměry, avšak nedoložil je žádnými listinami (např. rozhodnutím o přiznání příspěvku na bydlení, předpisem nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu apod.), přestože k tomu byl ve formuláři žádosti o osvobození od soudního poplatku vyzván. Již tato skutečnost sama o sobě brání vyhovění jeho žádosti.12. S navrhovatelem lze souhlasit v tom, že v projednávané věci nejde o jeho přístup ke spravedlnosti a právní pomoci. O to víc je však podle odvolacího soudu třeba zvažovat, jakou újmu na jeho právech (zejména na právu podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) mu způsobí skutečnost, že jeho návrhu na zápis do obchodního rejstříku jako podnikatele - fyzické osoby nebude vyhověno. K tomu navrhovatel v odvolání pouze obecně uvádí, že zápis do obchodního rejstříku je součástí jeho podnikatelského záměru, který však nijak konkrétně nepopisuje, a už vůbec neuvádí, proč jej nemůže realizovat bez zápisu do obchodního rejstříku. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v tom, že zápis navrhovatele do obchodního rejstříku je dobrovolný (srov. § 42 písm. b/ zákona o veřejných rejstřících), pročež navrhovatel může podnikat i bez tohoto zápisu. Odvolací soud proto neshledává, že by nevyhověním navrhovatelově žádosti o osvobození od soudního poplatku bylo zasaženo do jeho ústavou zaručených práv. K argumentaci podnikatelským rizikem odvolací soud dodává, že hodlá-li se navrhovatel pustit do podnikání, je na něm, aby si opatřil prostředky potřebné pro zahájení podnikatelské činnosti.13. Naposledy odvolací soud doplňuje, že navrhovatelovu návrhu na zápis do obchodního rejstříku by nemohlo být vyhověno, ani kdyby soudní poplatek uhradil. Podle § 424 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) totiž obchodní firma nesmí působit klamavě. Podle § 425 o. z. se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.14. Navrhovatel se domáhá zápisu obchodní firmy , Anonymizováno, . Z navrhované obchodn