9 Cmo 78/2024-85 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 10. 1. 2022 se navrhovatelka domáhala vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním , adresa, , IČO , IČO zmocněnce, (dále také jen „účastník“) dne 11. 10. 2021 a dále vyslovení neplatnosti usnesení přijatých hlasováním mimo zasedání shromáždění ze dne 2. 1. 2022. Uvedla, že při hlasování shromáždění vlastníků dne 11. 10. 2021 nemělo být dosaženo potřebného hlasovacího kvora, shromáždění nemělo být usnášeníschopné a v případě hlasování per rollam nebyl dodržen zákonný postup, bod programu o odvolání členů výborů a zvolení členů výboru nebyl na programu jednání shromáždění dne 11. 10. 2021, hlasování mimo zasedání nebylo svoláno řádně.2. Účastník namítl, že navrhovatelka nesplňuje podmínku přehlasovaného vlastníka, nemůže se tedy dovolávat vyslovení neplatnosti přijatých usnesení, když shromáždění konané 11. 10. 2021 jako předsedkyně výboru osobně svolala, zúčastnila se jej v zastoupení na základě plné moci a nehlasovala proti přijetí jediného z usnesení programu. Shromáždění per rollam bylo dle účastníka svoláno řádně a usnesení schválená shromážděním byla přijata v souladu se zákonem.3. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením ve výroku I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění společenství účastníka přijatých dne 11. 10. 2021, ve výroku II. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých hlasováním mimo zasedání shromáždění (per rollam) 2. 1. 2022 a ve výroku III. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení.4. Po skutkové stránce soud prvního stupně dovodil, že navrhovatelka je členem účastníka, byla i členkou výboru (zvolena byla dne 18. 6. 2018). Pozvánka na shromáždění konané dne 11. 10. 2021 bylo vyhotoveno navrhovatelkou a pod bodem 5 byla zařazena „zpráva o činnosti výboru, případná hlasování“. Shromáždění dne 11. 10. 2021 bylo usnášeníschopné (přítomno bylo 75,36 % vlastníků), navrhovatelka na něm byla přítomna v zastoupení , Jméno zmocněnce, , shromáždění přijalo následující usnesení: návrh 2a) - schválení výše záloh na služby a příspěvku na správu bytového domu - snížení výše příspěvků do fondu oprav z 10 Kč na 5 Kč (pro hlasovalo 90,53 % přítomných, proti hlasovalo 9,47% přítomných, navrhovatelka hlasovala pro přijetí, dále pro návrh 2b) hlasovalo 100 % přítomných, návrh byl přijat, pro návrh 3) - zrušení úklidu chodníků - hlasovalo 0 přítomných, návrh nebyl přijat, dále v případě návrhu 5) - zpráva o činnosti výboru - paní Hánová požádala o odvolání navrhovatelky a pana Guthwirtha, kteří odmítli její písemnou žádost o zařazení tohoto bodu k projednání na shromáždění ohledně fungování jednotlivých členů výboru, volení zástupci SVJ se bez omluvy nedostavili na shromáždění, bylo hlasováno o návrhu vlastníků na svolání mimořádného shromáždění, na jehož programu by bylo hlasování o odvolání navrhovatelky - předsedkyně výboru, popřípadě i pana Guthwitha z výboru SVJ s možností vyjádření členů výboru k výkonu jejich funkcí s případným zvolením nových členů výboru, pro návrh 5) hlasovalo 92,23 % přítomných, proti návrhu nebyl nikdo, zdrželo se 7,7 %, návrh byl přijat, navrhovatelka nehlasovala proti přijetí tohoto bodu. Dne 22. 11. 2021 byl rozeslán dopis s vyhlášením hlasování mimo zasedání, obsahoval podpisy vlastníků s podílem 26,8% hlasů, připojen byl hlasovací lístek s návrhy usnesení a sdělen byl termín vyjádření do 21. 12. 2021. Dne 2. 1. 2022 byly zjištěny výsledky hlasování. Pro konání hlasování se vyjádřilo 14 vlastníků s 67,99 % všech hlasů formou hlasování na jednání shromáždění konaném 11. 10. 2021. Pro odvolání navrhovatelky z funkce člena výboru hlasovalo 60,85 % vlastníků, proti hlasovalo 1,64 %, nezúčastnilo se 37,51% hlasů. Navrhovatelka se hlasování mimo zasedání nezúčastnila.5. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že návrh je podán včas. Navrhovatelka se shromáždění konaného 10. 11. 2021, které sama jako předsedkyně výboru svolala, zúčastnila v zastoupení , Jméno zmocněnce, , jemuž udělila plnou moc. Navrhovatelka nehlasovala proti žádnému z navrhovaných usnesení, proto nesplňuje podmínku stanovenou v ustanovení § 1209 o. z., není přehlasovaným vlastníkem, a proto není aktivně věcně legitimována k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění 10. 11. 2021. Soud prvního stupně neshledal aktivní věcnou legitimaci ani v případě návrhu na vyslovení usnesení per rollam, neboť jak uvedl, navrhovatelka se hlasování nezúčastnila, a proto jí nesvědčí aktivní legitimace k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých per rollam ze dne 2. 1. 2022. Soud prvního stupně nad rámec nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky k návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení per rollam posoudil i věcně otázku svolání tohoto shromáždění a dovodil, že bylo svoláno řádně.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně dovodil nedostatek její aktivní věcné legitimace k oběma návrhům. Polemizovala se soudem prvního stupně ohledně aplikace ustanovení § 1209 o. z., měla za to, že soud prvního stupně vůbec nezkoumal, proč se navrhovatelka nezúčastnila shromáždění dne 11. 10. 2021, měl ji poučit o jiném právním posouzení věci odlišně od tvrzení navrhovatelky a měla za to, že pokud tvrdila, že shromáždění konané dne 11. 10. 2021 nebylo usnášeníschopné, byla všechna přijatá usnesení nicotná. Současně upozornila, že bod programu o odvolání a jmenování výboru nebyl na programu jednání shromáždění dne 11. 10. 2021, tento bod programu nebyl v pozvánce na shromáždění. K následnému hlasování per rollam uvedla, že v souladu se stanovami účastníka hlasovala proti přijetí všech usnesení, odkázala na čl. 18 odst. 4 stanov účastníka (správně mělo být uvedeno čl. 13 stanov, jak bylo vyjasněno na ústním jednání - pozn. odvolacího soudu). Rovněž uvedla, že ani v případě hlasování per rollam nebylo shromáždění svoláno řádně, uvedla důvody. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení buď zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby jej změnil a návrhu vyhověl.7. Účastník považoval rozhodnutí soudu prvního stupně za správné, souladné se zákonem i stanovami, své úvahy rozvedl ve vyjádření, navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.9. Protože předmětem řízení byl přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků ze dne 11. 10. 2021 a následně rozhodnutí přijaté per rollam ze dne 2. 1. 2022, aplikoval odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) na projednávanou věc občanský zákoník ve znění účinném od 1. 7. 2020, tedy ve znění zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále opět jen „o. z.“).10. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Podle odstavce soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.11. Soud prvního stupně správně na danou věc aplikoval ustanovení § 1209 o. z. Je tomu tak z důvodu následujícího. Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 163/2020 Sb. přinesla zásadní změnu, pokud jde o možnosti soudní ingerence do rozhodování orgánů SVJ. Soudnímu přezkumu může být podroben jednak samotný věcný obsah rozhodnutí shromáždění, nebo soudní přezkum může směřovat k vyslovení neplatnosti, případně nicotnosti rozhodnutí jakéhokoliv orgánu SVJ. Počínaje od 1. 7. 2020 se soudní přezkum věcného obsahu rozhodnutí provádí podle § 1209 odst. 1 a 2 o. z. Zachovány zůstaly podmínky přípustnosti návrhu, a to pokud jde o oprávnění podat návrh pouze přehlasovaným vlastníkem, tak i kritérium existence důležitého důvodu pro podání návrhu. K tomu lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2201/2023, ze dne 20. 11. 2024.12. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že navrhovatelka není v případě návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění konaného dne 11. 10. 2021 aktivně věcně legitimována. Je tomu tak proto, že navrhovatelka nesplňuje základní podmínku přípustnosti návrhu, a to, že návrh je oprávněn podat pouze přehlasovaný vlastník. Navrhovatelka není přehlasovaným vlastníkem. Navrhovatelka byla na shromáždění konaném dne 11. 10. 2021 účastna v zastoupení , Jméno zmocněnce, , jemuž udělila plnou moc, přičemž nehlasovala proti navrhovaným usnesením. Pouze vlastník, který byl přehlasován, má aktivní legitimaci k po