9 Cmo 99/2025-70 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v záhlaví označeným usnesením žalobkyni nepřiznal požadované osvobození od soudního poplatku z podané žaloby. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobou ze dne 18. 10. 2024 se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 25 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Usnesením ze dne 9. 1. 2025, č. j. 63 Cm 38/2024-5 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 1 250 000 Kč. Podáním ze dne 28. 1. 2025 požádala žalobkyně o osvobození od soudního poplatku. Soud následně vyzval žalobkyni k doložení majetkových poměrů a zaslal jí k vyplnění „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků“ (vzor 59 o. s. ř., dále jen „prohlášení“). Žalobkyně dne 26. 2. 2025 vyplněné prohlášení soudu zaslala. Majetkové poměry žalobkyně vyplývající z prohlášení jsou následující. Dle čl. II. prohlášení žalobkyně v roce 2021 vykázala výsledek hospodaření ve výši 14 633 957 Kč, v roce 2022 ve výši 23 277 743 Kč a v roce 2023 ve výši 3 405 458 Kč. Co se týče výsledku hospodaření za rok 2024, tak ke dni vyplnění prohlášení nebyla sestavena účetní závěrka a nebylo podáno daňové přiznání. Žalobkyně dále uvedla, že nevlastní žádné nemovité věci. Mezi movité věci větší hodnoty ve vlastnictví žalobkyně patří obchodní podíl o velikosti 60 % ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žádné další movité věci vetší hodnoty žalobkyně nevlastní. Zůstatek na všech bankovních účtech žalobkyně ke dni podání prohlášení činí 846 635,02 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že nemá žádné pohledávky větší hodnoty před splatností. Výše nezdanitelných příjmů žalobkyně činila za rok 2021 částku 15 241 921 Kč, za rok 2022 částku 23 485 428 Kč a za rok 2023 částku 5 661 298 Kč, přičemž výši nezdanitelných příjmů žalobkyně za rok 2024 ještě není známa s ohledem na datum podání prohlášení, kdy ještě nebyla sestavena účetní závěrka a ani nebylo podáno daňové přiznání. Dále žalobkyně jako důvod, pro který žádá o osvobození od soudních poplatků, uvedla, že má nedostatek finančních prostředků k úhradě soudního poplatku. Následně soud citoval ustanovení § 138 o. s. ř. s tím, že zákonnými podmínkami pro osvobození od soudního poplatku jsou ve smyslu výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. jednak poměry účastníka řízení, které takový postup musí odůvodňovat, a jednak skutečnost, že nesmí jít o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Obě tyto podmínky musí být splněny současně. Nadto, podle § 6 o. s. ř., ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Osvobození od soudních poplatků je dle soudu výjimečným opatřením, které přichází do úvahy v případě, že osobní a majetkové poměry účastníka řízení znemožňují soudní poplatek uhradit a tím i domáhat se svého práva u soudu. Soudní poplatek je ve své podstatě daňovou povinností vůči státu, kterou má poplatník ze zákona z principu vždy, nezávisle na svých majetkových poměrech (k tomu srov. usnesení VS Praha ze dne 21. 8. 2023, č. j. 19 Cmo 34/2023-45). Soud ověřil, že žalobkyně nevlastní žádnou nemovitost a zároveň není vlastníkem, příp. provozovatelem žádného motorového či přípojného vozidla. Soudu žalobkyně konkrétně sdělila, že vlastní obchodní podíl o velikosti 60 % ve společnosti , právnická osoba, . a ke dni podání Prohlášení má žalobkyně na všech bankovních účtech zůstatek ve výši 846 635,02 Kč. Žalobkyně taktéž soudu sdělila, že za rok 2021 měla nezdanitelné příjmy ve výši 15 241 921 Kč, za rok 2022 ve výši 23 485 428 Kč a za rok 2023 ve výši 5 661 298 Kč. K tomu soud uvedl, že s ohledem na okolnost, že žalobkyně generuje zisky v takové výši, v jaké uvádí a zároveň má na všech bankovních účtech zůstatek téměř ve výši 900 000 Kč, není možné, aby došlo k přenosu poplatkové povinnosti na stát, neboť je evidentně v silách žalobkyně uhradit soudní poplatek ve shora uvedené výši. Majetkové poměry žalobkyně se nepochybně nejeví jako adekvátní z hlediska smyslu a účelu ustanovení § 138 o. s. ř., aby byla poplatková povinnost osob s tak vysokými příjmy, bez dalšího přenesena na stát. Na základě výše uvedeného, s ohledem na ustanovení § 6 o. s. ř., dle kterého platí, že ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání, soud shrnul, že u žalobkyně neshledal takové okolnosti, které by umožňovaly postup dle § 138 odst. 1 o. s. ř., když takové osvobození lze přiznat pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, respektive v případě, že osobní a majetkové poměry účastníka řízení znemožňují soudní poplatek uhradit, a tím i domáhat se svého práva u soudu. Takovéto poměry žalobkyně však soud neshledal, neboť žalobkyně za poslední tři roky vygenerovala nezdanitelné příjmy ve výši téměř 44 a půl milionu korun a v současnosti disponuje hotovostí ve výši téměř 900 000 Kč. Z uvedených důvodů soud osvobození od soudního poplatku podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. žalobkyni nepřiznal, a tedy nebylo nutné dále se zaobírat další podmínkou osvobození od soudního poplatku, a sice bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva žalobkyní, když pro přiznání osvobození od soudního poplatku by musely být splněny obě tyto podmínky, uzavřel soud prvního stupně.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto 2 stěžejní odvolací námitky:1) Žalobce objektivně nemá prostředky na úhradu soudního poplatku, aŽalobkyně ve svém vyjádření ze dne 26. 2. 2025 doložila, že měla ke dni podání prohlášení na svém účtu 846 635,02 Kč, přičemž soudní poplatek byl vyměřen na 1 250 000 Kč. Rozdíl mezi výší soudního poplatku a disponibilním zůstatkem žalobce je celkem - 403 364,98 Kč, což není zanedbatelná částka, kterou by bylo možné okamžitě získat. Je tak zcela zřejmé, že žalobkyně v současné době nemá dostatek disponibilních prostředků na svém účtu, které by postačovaly k úhradě soudního poplatku, a ani nemá možnost, jak je získat.2) Majetkové poměry žalobkyně je potřeba hodnotit v celkovém kontextu a ve vzájemných souvislostech.Soud prvního stupně v usnesení uvedl, že by nebylo adekvátní, aby byla od poplatkové povinnosti osvobozena osoba s tak vysokými příjmy, jako má žalobkyně. Soud svůj závěr nijak blíže neodůvodňuje a v rozporu s judikaturou neanalyzuje a nehodnotí příjmy žalobkyně v kontextu jejích závazků. Dle judikatury a odborné literatury je přitom v případě právnických osob nutné zkoumat stav a strukturu jejich majetku či jejich solvenci, a to jako celek. V bodu 2 svého vyjádření ze dne 26. 2. 2025 žalobkyně podrobně popsala svoji majetkovou situaci, včetně analýzy aktiv a pasiv dle jednotlivých účetních závěrek. Na příjmy žalobkyně a na její zůstatky na účtech je potřeba nahlížet v kontextu jejích závazků a celkových majetkových poměrů, přičemž:v roce 2021 byla pasiva tvořena zejména cizími zdroji v celkové výši až 306 576 000 Kč,v roce 2021 byl vlastní kapitál záporný a činil - 79 655 000 Kč,v roce 2022 byla pasiva tvořena zejména cizími zdroji v celkové výši až 286 108 000 Kč,v roce 2022 byl vlastní kapitál záporný a činil - 44 504 000 Kč,v roce 2023 byla pasiva tvořena zejména cizími zdroji v celkové výši až 286 085 000 Kč,v roce 2023 byl vlastní kapitál žalobce záporný a činil - 11 270 000 Kč,z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně má závazky vůči třetím osobám v řádu stovek milionů korun, přičemž příjmy (plynoucí výlučně z podílu na zisku spojeného s podílem) žalobkyně se pohybují v řádu jednotek až nízkých desítek milionů korun, ze srovnání výše závazků a vlastního kapitálu za roky 2021 až 2023 plyne, že žalobkyně snížila své závazky vůči třetím osobám zhruba o 20,5 milionů Kč, je tedy zřejmé, že své příjmy využívá na úhradu svých závazků, které však tyto příjmy násobně převyšují.Navrhla, aby soud přiznal žalobkyni plné osvobození od soudního poplatku z podané žaloby, případně jí přiznal částečné osvobození.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“5. Smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná k