ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2026:7.Cmo.217.2025.1 Datum: 2026-01-26 Předmět: o schválení konečné zprávy a přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátorky VPI CZ, v. o. s., IČO 030 07 740, sídlem Sokolovská 5/49, Karlín, 186 00 Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 61 Cm 103/2024 44, Ustanovení: ["§ 7 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 220 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 9 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 195 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 82 z. č. 304/2013 Sb."] []
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o schválení konečné zprávy a přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátorky VPI CZ, v. o. s., IČO 030 07 740, sídlem Sokolovská 5/49, Karlín, 186 00 Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 61 Cm 103/2024 44,. Aplikuje: § 7 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 220 (99/1963 Sb.), § 9 (262/2006 Sb.), § 195 (89/2012 Sb.).
1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh, kterým se likvidátorka , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „likvidátorka“) domáhá schválení konečné zprávy o průběhu likvidace společnosti , právnická osoba, , v likvidaci, IČO , IČO, (dále jen „společnost“), ve výroku II. přiznal likvidátorce odměnu ve výši 10 000 Kč. Výrokem III. přiznal likvidátorce náhradu hotových výdajů ve výši 75 Kč.2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že likvidátorka byla jmenována usnesením ze dne 28. 4. 2025, č. j. 61 Cm 103/2024-23, likvidátorkou zaniklé společnosti. Výrok I. soud prvního stupně odůvodnil tím, že ke dni vydání rozhodnutí soudu prvního stupně společnost zanikla, návrh na schválení konečné zprávy se tak stal bezpředmětným (k čemuž odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. 7 Cmo 231/2020). Výrok II. odůvodnil s odkazem na § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 7 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále též jen „nařízení“), tím, že při určení výše odměny zohlednil míru odpovědnosti i odborné kvalifikace likvidátorky, rychlý průběh likvidace a splnění základních zákonem stanovených povinností ze strany likvidátorky, k nimž je povinna bez ohledu na majetnost společnosti.3. V odůvodnění k výroku III. soud prvního stupně uvedl, že při stanovení výše náhrady hotových výdajů likvidátorky společnosti vyšel z § 9 nařízení a z předloženého vyúčtování a jako přiměřenou a účelně vynaloženou shledal položku ve výši 75 Kč (poštovné), kterou likvidátorce přiznal. Požadovanou částku ve výši 2 904 Kč (účetnictví a daňová přiznání v rámci likvidace) neshledal soud prvního stupně účelně vynaloženou, k čemuž uvedl, že ačkoliv je likvidátor oprávněn pověřit třetí osobu vedením účetnictví a daňových povinností i v případě nemajetných společností, k čemuž odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 9. 2024, sp. zn. 14 Cmo 220/2024, nejedná se však o bezvýjimečnou praxi. Soud prvního stupně uvedl, že pokud se jedná o nemajetnou a nefunkční společnost, u níž jsou splněny předpoklady pro výmaz podle § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“), není namístě vést účetnictví, k čemuž odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 4. 2023, sp. zn. 8 Cmo 77/2023. Současně uzavřel, že ve výrocích uvedené částky budou likvidátorce vyplaceny prostřednictvím účtárny tamního soudu po právní moci usnesení.4. Proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal ji náhradu hotových výdajů vynaložených na likvidaci v celkové výši 2 979 Kč.5. Odvolatelka uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, zároveň je rozhodnutí, jímž nepřiznal náhradu hotových výdajů za účetní a daňové služby, nesprávným právním posouzením, jelikož rozhodnutí nereflektuje ustálenou a „novější“ rozhodovací praxi, k čemuž odkazuje a cituje z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 10. 2024, sp. zn. 9 Cmo 251/2024 a ze dne 9. 12. 2024, sp. zn. 9 Cmo 351/2024 , z nichž se podává, že je možné i v případě neaktivní a nemajetné společnosti delegovat účetní služby a daňovou agendu na třetí osobu a i částka ve výši 2 904 Kč za daňové a účetní úkony, které se provádí v případě nemajetných společností, je přiměřená. Uvádí, že využila služeb externí společnosti na účetní a daňové poradenství, neboť likvidátorka se sama nespecializuje na oblast účetnictví a daní, proto jí spolupráce s touto společností napomohla provádět likvidaci likvidované společnosti řádně a na profesionální úrovni. Ke svému odvolání přikládá i vyjádření společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „společnost UTS“),která pro likvidátorku účetní a daňové služby učinila, kdy ta ve svém vyjádření uvádí, že zpracování účetních závěrek či daňových přiznaní s nulovými položkami není rutinní činností, když se nejedná o „nulový“ formulář daňového přiznání, ale je nutné ho sestavit včetně formuláře, rozvahy a výsledovky s povinnými přílohami dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a uvádí další činnosti a úkony, které je třeba učinit. Odvolatelka má tudíž za to, že je nutné i výdaj ve výši 2 904 Kč za služby spojené s účetnictvím považovat za účelně vynaložený a likvidátorce jej přiznat.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.8. Podle § 9 odst. 2 nařízení má likvidátor právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.9. V posuzovaném případě byla likvidátorka jmenována do funkce usnesením soudu ze dne 28. 4. 2025, č. j. 61 Cm 103/2024-23, jež nabylo právní moci dne 11. 6. 2025, tudíž odměnu, a i náhradu hotových výdajů likvidátora určuje soud.10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 70534, odvolací soud zjistil, že společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 27. 8. 2025. Právním důvodem výmazu je ukončení likvidace obchodní společnosti ve spojení s prohlášením likvidátora v souladu s § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.11. Ze spisu odvolací soud zjistil, že navrhovatelka ve specifikaci svých hotových výdajů v podání ze dne 5. 9. 2025 požadovala za služby spojené s účetnictvím právě částku 2 904 Kč, přičemž předložila listinu, fakturu vystavenou společností UTS, prokazující existenci a výši hotových výdajů likvidátorky ve výši 2 904 Kč za účetnictví, daňová přiznání v rámci likvidace.12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 21476, odvolací soud zjistil, že předmětem podnikání společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, je m.j. daňové poradenství.13. Odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci je, zda lze likvidátorce přiznat náhradu jí požadovaných hotových výdajů, vyjma těch, které soud prvního stupně likvidátorce přiznal ve výši 75 Kč (poštovné). Likvidátorce soud prvního stupně nepřiznal požadovanou náhradu hotových výdajů za účetní služby ve výši 2 904 Kč.14. V poměrech projednávané věci vychází odvolací soud ze své ustálené rozhodovací praxe, podle níž likvidátor není povinen vést účetnictví – včetně vyhotovení účetních závěrek a potřebných daňových přiznání – vlastními silami, neboť i v případě, že společnost je nečinná a nevykazuje žádný majetek, je třeba pro tuto činnost mít příslušné odborné znalosti, včetně znalosti právě platné legislativy.15. Odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že výdaje vynaložené za vedení účetnictví nelze považovat za účelně vynaložené, nepovažuje za správný. V poměrech projednávané věci vychází odvolací soud ze své ustálené rozhodovací praxe, ze které se podává, že likvidátor není povinen vést účetnictví – včetně vyhotovení účetních závěrek a potřebných daňových přiznání – vlastními silami, neboť i v případě, že společnost je nečinná a nevykazuje žádný majetek, je třeba pro tuto činnost mít příslušné odborné znalosti, včetně znalosti právě platné legislativy. Po likvidátorovi, který těmito odbornými znalostmi nedisponuje, nelze spravedlivě požadovat, aby tyto činnosti vykonával výlučně sám na svůj náklad a odpovědnost (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2018, sp. zn. 14 Cmo 22/2018, ze dne 2. listopadu 2016, sp. zn. 14 Cmo 322/2016, ze dne 1. února 2023, sp. zn. 14 Cmo 244/2022, ze dne 24. května 2024, sp. zn. 7 Cmo 112/2024, ze dne 11. června 2024, sp. zn. 7 Cmo 162/2024, ze dne 15. července 2024, sp. zn. 7 Cmo 209/2024, či ze dne 23. července 2024, sp. zn. 7 Cmo 194/2024). Od uvedených závěrů nemá odvolací soud důvod se odchýlit ani v posuzované věci.16. Jinak řečeno, při určení výše náhrady hotových výdajů nelze klást k tíži likvidátorky, která sama nedisponuje pro provedení odborných záležitostí, jež spadají do výkonu její funkce, že provedením těchto (odborných) činností pověřila třetí osobu těmito znalostmi nadanou, jak vyplynulo z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného rejstříkovým soudem ohledně UTS. Skutečnost, že společnost nemá žádný majetek, by měla být reflektována ve výši úplaty požadované za poskytnuté účetní a daňové služby. Částku 2 904 Kč – s ohledem na poznatky z vlastní rozhodovací činnosti v obdobných věcech –
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.