94 Ncp 5/2026-30 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Mělníku (dále jen „předkládající soud“) dne 15. 10. 2025, se žalobce s odkazem na svůj naléhavý právní zájem domáhá vůči žalovanému určení, že žalovaný je vlastníkem automobilu značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které na základě kupní smlouvy ze dne 13. 4. 2023 bylo předáno žalovanému, jenž měl podle ujednání ve smlouvě nahlásit tuto změnu vlastnictví v evidenci držitelů motorových vozidel. To však neučinil a žalobce se proto z důvodu, že mu jsou doručovány výzvy k placení pokut, domáhá určení vlastnictví žalovaného (nebo alternativně určení, že žalobce vlastníkem není) soudně touto žalobou.2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) s tím, že věc nepatří do věcné příslušnosti okresních soudů, když dne 27. 7. 2023 bylo k návrhu žalovaného zahájeno insolvenční řízení na jeho majetek (vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 68 INS 11904/2023), usnesením ze dne 4. 8. 2023 byl zjištěn úpadek žalovaného a soud povolil jeho řešení oddlužením. Insolvenční řízení dosud není skončeno. Předkládající soud má za to, že se jedná o incidenční spor podle § 159 odst. 1 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ), takže věc má projednat a rozhodnout v prvním stupni krajský (insolvenční) soud.3. K příslušnému výzvě předkládajícího soudu ve smyslu § 104a odst. 2 o. s. ř. se žalobce vyjádřil souhlasně, tj. že věc má projednat insolvenční soud, k němuž žalobu nepodal jen proto, že o existenci insolvenčního řízení nevěděl. Žalovaný se k otázce věcné nepříslušnosti nevyjádřil.4. Podle § 11 odst. 1 věta první a druhá o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení řízení.5. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř.6. Podle § 7a písm. b) IZ, krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v incidenčních sporech.7. Podle § 2 písm. d) IZ incidenčním sporem se rozumí spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení. Z výše uvedeného plyne, že a) incidenční spory vznikají v přímé souvislosti s insolvenčním řízením; kdyby nebylo insolvenčního řízení nebylo by ani incidenčních sporů, b) jejich účastníky jsou zpravidla účastníci insolvenčního řízení a insolvenční správce; insolvenční správce není povinným účastníkem incidenčního sporu, c) jejich výsledek je zpravidla uplatnitelný pouze v insolvenčním řízení, d) k projednání incidenčního sporu je věcně a místně příslušný výlučně insolvenční soud, u něhož probíhá insolvenční řízení a to jen v jeho rámci.8. V § 159 odst. 1 IZ je stanoven (pouze) základní výčet incidenčních sporů, mezi nimi jsou pod písm. g) uvedeny spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem. I pro spory, uvedené v § 159 odst. 1 IZ platí, že incidenčními jsou pouze tehdy, splňují-li kritéria, uvedená výše v bodě 7 tohoto odůvodnění.9. Žaloba, kterou se žalobce, jenž není účastníkem insolvenčního řízení (ani jako věřitel ani jako insolvenční správce) vedeného na majetek žalovaného domáhá, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem automobilu, jehož vlastnictví na něj bylo smluvně převedeno kupní smlouvou, a to pouze za účelem provedení změny v registru vozidel (samotná existence vlastnictví žalovaného sporná není), není incidenčním sporem, neboť, vedle nedostatku v účastenství, popsaného shora, se evidentně nejedná o spor, který byl vyvolán insolvenčním řízením (žalobce o tomto insolvenčním řízení v době podání ani nevěděl, jak uvádí), ale (jen) nesplněním povinnosti žalovaného, k níž se zavázal v kupní smlouvě uzavřené několik měsíců před zahájením insolvenčního řízení (a porušil ji rovněž před zahájením insolvenčního řízení), nahlásit změnu vlastnictví v evidenci. Nejde tedy o spor, který se týká majetkové podstaty (žalobce žádná práva k věci z majetkové podstaty neuplatňuje) nebo závazků dlužníka ve smyslu § 159 odst. 1 písm. g) o. s. ř., když splnění předmětného smluvního závazku žalovaného (přehlásit automobil v registru vlastníků) vůbec nelze uplatnit přihláškou do insolvenčního řízení (srov. také dřívější rozhodnutí nadřízeného soudu v obdobných případech ve věcech sp. zn. Ncp 437/2025 nebo Ncp 515/2024).10. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.).11. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).