94 Ncp 817/2025-33 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen „žaloba“) podaným u Okresního soudu v Prachaticích (dále jen „předkládající soud“) dne 16. 1. 2025 domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím. Tvrdí, že uzavřela s manželem žalované úvěrovou smlouvu, na jejímž základě mu poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaná vyslovila s uzavřením úvěrové smlouvy souhlas. Úvěr byl zajištěn směnkou vlastní, kterou vystavil manžel žalované. Žalovaná se tedy zavázala společně a nerozdílně s manželem uhradit dluh plynoucí z předmětné směnky. Když tento dluh neuhradil manžel žalované, obrátila se žalobkyně s žádostí o úhradu na žalovanou a následně na soud touto žalobou.2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“), podle § 104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť má za to, že tento spor je sporem týkajícím se směnky jako cenného papíru, v němž podle § 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř. rozhodují v prvním stupni soudy krajské.3. Účastnice řízení se k příslušné výzvě předkládajícího soudu k otázce věcné příslušnosti do předložení spisu nadřízenému soudu (10. 12. 2025) nevyjádřily. Dne 18. 12. 2025 došlo do datové schránky nadřízeného soudu podání žalobkyně, nazvané „Změna žalobního návrhu“, kterým vysvětlila, že nedopatřením na její straně (měla tuto pohledávku zařazenu mezi směnečnými) došlo vůči žalované k nesprávnému uvedení skutkových okolností, resp. i právní kvalifikace žalovaného nároku. Žalovaná se totiž na směnečném závazku z výše uvedené směnky vystavené jejím manželem nijak nepodílí, je však v důsledku svého souhlasu s uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru společně a nerozdílně se svým manželem povinna plnit peněžité závazky ze smlouvy o úvěru. Tímto podáním žalobkyně také vzala částečně svou žalobu zpět a změnila (rozšířila) petit o běžící příslušenství pohledávky, tj. úrok a úrok z prodlení. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené podání požádala, aby o věcné příslušnosti nebylo rozhodováno do té doby, než soud připustí změnu žaloby, neboť k rozhodnutí věci jako sporu ze smlouvy o úvěru je věcně příslušný předkládající soud jako soud okresní.4. Řízení se koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro určení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.). Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (§ 104a odst. 1 o. s. ř.).5. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Nárok uplatněný žalobou je charakterizován vylíčením skutkových okolností, jimiž žalobce svůj nárok zdůvodňuje, a skutkovým základem vylíčeným v žalobě ve spojitosti se žalobním petitem je pak vymezen základ nároku uplatněného žalobou, který je předmětem řízení. Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě vyhovět (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009).6. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Věcnou příslušnost krajských soudů jako soudů prvního stupně vymezuje § 9 odst. 2 o. s. ř. Podle § 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř., krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje.7. V projednávané věci žalobkyně uplatnila žalobou peněžitý nárok, který odůvodnila, jak uvedeno v bodě 1 tohoto odůvodnění. Nadřízený soud souhlasí s předkládajícím soudem, že ze žalobních tvrzení, v nichž byla zmíněna jak smlouva o úvěru, tak směnka, jakož i z formulace žalobního petitu a výše požadovaných úroků, bylo možno uzavřít, že se jedná o nárok ze směnky. Nicméně podáním ze dne 17. 12. 2025 žalobkyně svá žalobní tvrzení opravila a jednoznačně uvedla, že její nárok je uplatněn nikoliv jako pohledávka ze směnky, ale jako pohledávka ze smlouvy o úvěru.8. S ohledem na výše uvedené odvolací soud uzavírá, že po opravě skutkových tvrzení je zřejmé, že na posuzovanou věc nedopadá nejen § 9 odst. 2 písm. j) o. s. ř., ale ani žádné další speciální ustanovení zákonné povahy, které by vylučovalo aplikaci § 9 odst. 1 o. s. ř. Proto nadřízený soud rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.). Učinil tak i z důvodu hospodárnosti a rychlosti řízení bez toho, aby věc vracel soudu prvního stupně k rozhodnutí o změně žaloby (které nadřízený soud v rámci tohoto řízení vydat nemůže), neboť základ nároku, který je touto žalobou uplatňován a který je klíčový pro rozhodnutí o věcné příslušnosti (viz bod 5 shora), je po opravě žalobních tvrzení zřejmý a upřesnění skutkových tvrzení změnou žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř. není. Na soudu prvního stupně však bude, aby rozhodl o změně žalobního petitu, tj. o částečném zpětvzetí a rozšíření žaloby, které žalobkyně svým podáním z 17. 12. 2025 učinila.9. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).