0 OINS 112/2022 — (nezadán)

<b><i>Skutkový stav</b></i> 1 Obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru lesní hospodářství, odvětví myslivost. 2 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti, jakožto příslušnému správnímu orgánu, zaslán podnět OI ČIŽP pod spisovou značkou ZN/ČIŽP/41 [číslo] 2022, jenž je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, jehož se měl obviněný dopustit tím, že opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem. Kopii této listiny OI ČIŽP ministerstvu předložil. 3 Z kopie této listiny poskytnuté OI ČIŽP byly zjištěny následující skutečnosti. 4 Obviněný na žádost [jméno] [příjmení] bytem [adresa], kterou nazval Odborné vyjádření znalce. V této listině uvedl, že stavba umístěná na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] nemá negativní vliv na zvěř a ani z hlediska estetického nenarušuje lesní biotop. Tuto listinu opatřil znaleckou pečetí. 5 Listina byla použita v přestupkovém a správním řízení ve věci nepovolené stavby na lesním pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vedeném OI ČIŽP. 6 Z listiny je patrné, že ji zhotovil obviněný, opatřil ji svým podpisem a pečetí znalce. Listina není po formální ani materiální stránce znaleckým posudkem. 7 Na základě výše uvedených skutečností doložených dokumentací OI ČIŽP považuje Ministerstvo spravedlnosti za prokázané, že obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 8 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku. K vyhotovení vyjádření došlo dne [datum]. Proto se jednání posuzuje podle zákona zákon 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který nabyl účinnosti dne [datum]. 9 Ustanovení § 28 odst. 8 ZnalZ stanoví, že znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek. Pokud tuto povinnost znalec poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 250 000 Kč. 10 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 11 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Jak bylo uvedeno výše, podle § 28 odst. 8 ZnalZ má znalec povinnost opatřit znaleckou pečetí pouze znalecké posudky, a pokud opatří znaleckou pečetí listinu jinou, dopouští se přestupku. V daném případě obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu označenou jako Odborné vyjádření znalce, čímž byly naplněny formální znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 14 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. Pečeť znaleckého posudku je spojována s garancí vysoce kvalifikované činnosti, která je s ohledem na svoji důležitost svěřena výhradně osobám, které prokážou bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. 15 Zákonná regulace znalecké činnosti má být zárukou, že znalecké posudky budou vykazovat vysokou míru odbornosti a zároveň budou obsahovat zákonem stanovené náležitosti, mezi které dle §28 odst. 2 písm. j) ZnalZ patří právě otisk znalecké pečeti. Účelem těchto zákonem stanovených náležitostí je odlišení znaleckého posudku, spojeného s vysokou odborností a značnou výpovědní hodnotou, od listin jiných. Z výše uvedeného vyplývá nepřípustnost opatření listiny odlišné od znaleckého posudku otiskem znalecké pečeti, čímž by mimo jiné došlo ke stírání rozdílů mezi znaleckými posudky a listinami, které náležitosti, vysokou odbornost obsahu i garanci znaleckého posudku postrádají. 16 Znalec však otiskem znalecké pečeti opatřil listinu, která není znaleckým posudkem, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. 17 Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. Společenská nebezpečnost přestupku je v daném případě naopak zvýšena tím, že znaleckou pečetí byla opatřena listina s nepřezkoumatelným obsahem, která byla později použita ve správním řízení. <b><i>Uložení trestu</b></i> 18 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 19 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 20 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle odst. 1 písm. l) téhož ustanovení uložit pokutu do 250 000 Kč. 21 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. 22 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V konkrétním případě obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem, ale pouze ničím neověřeným názorem znalce. Tím, že obviněný opatřil vlastní ničím nepodložené tvrzení znaleckou pečetí, zneužil tuto pečeť k jiným účelům, než pro které mu byla udělena. Toto jednání považuje správní orgán za závažné porušení zákona. 23 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k dodržování zákonných povinností. Ukládaný trest zároveň nesmí být pro pachatele likvidační. 24 Podle údajů Českého statistického úřadu činila ve 2. čtvrtletí roku 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda 40 086 Kč. Uložená pokuta představuje 125 % této mzdy. Správní orgán má za to, že uložená pokuta je způsobilá plnit vůči obviněnému výchovnou a preventivní funkce, zároveň není pro obviněného likvidační.