0 OINS 159/2023 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před vydáním příkazu</b></i> 1 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) doručen podnět JUDr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ oznamovatel“), který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se mohl obviněný dopustit vypracováním listiny nadepsané Odhad obvyklé ceny nemovitosti [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ listina“). Oznamovatel spolu s podnětem zaslal správnímu orgánu i kopii předmětné listiny ze dne [datum]. <b><i>Skutkový stav</b></i> <i>Znalecké oprávnění</i> 2 Z Evidence znalců a tlumočníků bylo zjištěno, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, dále pak v oboru stavebnictví, odvětví stavební odvětví různá, specializace ocelové konstrukce ve stavebnictví. Je podnikající fyzickou osobou s přiděleným [IČO]. <i>Listina„ Odhad obvyklé ceny nemovitosti“</i> 3 Z kopie listiny nadepsané Odhad obvyklé ceny nemovitosti [číslo] ze dne [datum] správní orgán zjistil, že se jedná o dokument o šesti stranách, z nichž dvě strany tvoří přílohy obsahují údaje o pozemku a mapu pozemku. Listina byla vypracována k objednávce [právnická osoba], a.s. 4 Po materiální stránce dokument obsahuje odhad obvyklého nájemného pozemku p. [číslo] v katastrálním území Holovousy v Podkrkonoší. Obviněný postupoval tak, že nejprve odhadl cenu obvyklou pozemku na 230 000 Kč a cenu obvyklého nájemného určil jako 7 % z této ceny. Proč zvolil tuto hodnotu z listiny nevyplývá. Postup, kterým obviněný došel ke stanovení ceny obvyklé ve výši 230 000 Kč je netransparentní. Obviněný uvedl, že tuto cenu určil porovnáním, avšak z posudku nelze zjistit, odkud pocházejí vzorky, které obviněný k porovnání vybral, zároveň není zřejmé, zda se jedná o ceny realizované nebo nabídkové. Taktéž z posudku nelze zjistit, jakými úvahami se obviněný řídil při stanovení koeficientu, kterým ceny určené k porovnání snížil. 5 Obviněný listinu na straně [číslo] opatřil otiskem znalecké pečeti. Z listiny nevyplývá, za jakým účelem byla vyhotovena, a jak s ní bylo dále naloženo. 6 Obviněný v posudku uvedl, že odhad vypracoval na základě koncesní listiny vydané Městským úřadem Hořice – odbor obecní živnostenský úřad dne [datum] pod č. j. ŽU [číslo]. <i>Posouzení podkladů pro rozhodnutí</i> 7 Ministerstvo zvážilo, zda jsou skutková zjištění dostačená pro vydání příkazu ve smyslu § 150 odst. 1 s. ř. Za zásadní důkaz v dané věci považuje správní orgán listinu, kterou obviněný opatřil znaleckou pečetí. Protože má správní orgán kopii této listiny k dispozici, považuje skutkový stav za dostatečně zjištěný a podle § 150 s. ř. ve spojení s § 90 zákona o odpovědnosti za přestupky vydává příkaz jako první úkon ve věci. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 8 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 9 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 10 Podle § 28 odst. 8 ZnalZ má znalec povinnost opatřit znaleckou pečetí pouze znalecké posudky a pokud opatří znaleckou pečetí jinou listinu, dopustí se přestupku. V daném případě obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu nadepsanou Odhad obvyklé ceny nemovitosti [číslo] ve které určil cenu obvyklého nájemného pozemku, přitom při určení této ceny postupoval způsobem, který je netransparentní, jak bylo uvedeno výše (srov. bod 4 tohoto příkazu). Správnost ceny, kterou určil, je proto nepřezkoumatelná. Listina, v níž obviněný cenu určil, nesplňuje formální ani materiální požadavky znaleckého posudku. 11 Obviněný sice mohl učinit odhad ceny na základě živnostenského oprávnění, avšak neměl oprávnění opatřit tento svůj odhad státní pečetí, která mu byla svěřena k výkonu znalecké činnosti. 12 Tím, že obviněný opatřil znaleckou pečetí listinu Odhad obvyklé ceny nemovitosti [číslo] která není znaleckým posudkem, naplnil formální znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 13 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Znalcům je svěřena státní pečeť k jasně definovanému účelu, kterým je vyhotovení znaleckého posudku. K jinému účelu znaleckou pečeť znalci používat nemohou. Pokud chce znalec vyjadřovat své názory a stanoviska, může tak jistě činit, ne však pod znaleckou pečetí. 14 Váhu a význam institutu znalecké pečeti zákonodárce zdůraznil zakotvením zvláštní skutkové podstaty, která postihuje explicitně spojení pečeti s listinou, která není znaleckým posudkem. 15 Obviněný otiskem znalecké pečeti opatřil listinu, která není znaleckým posudkem, čímž poškodil právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozil důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. 16 Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily ohrožení výše uvedeného chráněného zájmu. Jednání obviněného naplnilo formální i materiální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 17 Správní orgán přistoupil k úvaze nad uložením správního trestu. <b><i>Uložení trestu</b></i> 18 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 19 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle odst. 1 písm. l) téhož ustanovení uložit pokutu do 250 000 Kč. 20 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. 21 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V daném případě obviněný určil cenu obvyklou, avšak při jejím určení nepostupoval způsobem, kterým by musel postupovat, kdyby tuto cenu určoval ve znaleckém posudku. Svůj odhad ceny vtělil do dokumentu, který je netransparentní a neodůvodněný, tedy ve výsledku nepřezkoumatelný, a tento dokument opatřil státní pečetí, čímž neoprávněně tento dokument formálně povýšil. Situaci, kdy obviněný výstup své podnikatelské činnosti, které však není činností znaleckou, opatří znaleckou pečetí, považuje správní orgán za zneužití znalecké pečeti a závažné porušení zákona. 22 Žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky správní orgán neuvažoval. Skutečnost, že obviněný nebyl v minulosti trestán, nepovažuje správní orgán za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. 23 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přiměl k dodržování zákonných povinností. Ukládaný trest zároveň nesmí být pro pachatele likvidační. 24 Uložená pokuta představuje 10 % maximální zákonné sazby a zároveň 62 % hrubé průměrné mzdy, která byla Českým statistickým úřadem stanovena na částku 40 353 Kč. Správní orgán má za to, že uložená pokuta odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a vůči obviněnému je způsobilá splnit preventivní i výchovnou funkci.