0 OINS 29/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (dále jen„ obviněný“) při vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 28 odst. 1 ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 4 Podle § 28 odst. 9 ZnalZ„ Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“ 5 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat titulní stranu.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“)„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek.“ 7 Podle § 39 odst. 1 písm. f) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, pokud se znalecký posudek podává v listinné podobě.“ 8 Podle § 28 odst. 2 písm. b) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat zadání.“ 9 Podle § 40 odst. 1 písm. b) ZnalV„ Zadání znaleckého posudku obsahuje údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit.“ 10 Podle § 40 odst. 2 ZnalV„ Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.“ 11 Podle § 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat výčet podkladů.“ 12 Podle § 41 odst. 1 ZnalV„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis.“. 13 Podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně“ 14 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 15 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 16 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 17 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 18 Ministerstvo spravedlnosti obdrželo dne [datum] podnět k prošetření postupu obviněného při vypracování znaleckého posudku. 19 V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byly spáchány přestupky a že se těchto přestupků dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. a. příkazu</i> 20 Obviněný na straně 5 znaleckého posudku určuje, že obvyklá cena posuzované nemovitosti činí 0 Kč. Bezprostředně za tímto údajem ovšem obviněný uvádí, že obvyklá cena nebyla stanovena. Znalecký posudek tedy nedává jednoznačnou odpověď na znaleckou otázku, jelikož není zřejmé, jak zní konečná odpověď na znaleckou otázku. 21 Znalecký posudek tak obsahuje rozporné závěry, v důsledku čehož se znalecký posudek stává částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu b. příkazu</i> 22 Obviněný ve znaleckém posudku uvádí, že obvyklá cena se stanovuje porovnávací metodou. Tuto metodu aplikuje v převážné části znaleckého posudku, nicméně v části znaleckého posudku označené jako„ Obvyklá cena“ (strana 5 znaleckého posudku) není použita porovnávací metoda, a obviněný výhradně na základě skutečnosti, že pozemek vykazuje určité zde uvedené vlastnosti, určuje obvyklou cenu ve výši 0 Kč. 23 Uvedené určení obvyklé ceny není ve znaleckém posudku nikterak odůvodněno, především tedy skutečnost, jaký postup obviněný použil pro stanovení obvyklé ceny, proč obviněný použil tento postup, ani jaká relevantní metodologie nebo jiný odborný podklad byl k určení obvyklé ceny užit. 24 Neuvedení metodologie a postupu při vypracovaní znaleckého posudku představuje pochybení obviněného, v důsledku čehož se znalecký posudek stává částečně nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu a., b. a c. příkazu</i> 25 Znalecký posudek neobsahuje náležitosti, které je obviněný jako znalec povinen obsáhnout ve znaleckém posudku, tedy obor, odvětví, případně specializaci a číslo vyhotovení, to vše na titulní straně. 26 Dále ve znaleckém posudku zcela absentuje část nazvaná zadání, a dále u specifikace znaleckého úkolu chybí údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit, a zcela chybí prohlášení, že zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a dále ve výčtu podkladů pro znalecký posudek není uveden popis postupu při výběru dat nebo jiné zdůvodnění pro jejich zvolení. <b><i>Právní posouzení</b></i> 27 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil povinnosti stanovené v § 1 odst. 3 a § 28 ZnalZ, čímž spáchal přestupky podle § 39 odst. 1 písm. b) a k ) ZnalZ. 28 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 29 Podle § 39 odst. 2 odst. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. Podle § 39 odst. 2 odst. a) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč. 30 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 31 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. 32 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 33 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 34 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 10 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné preventivní a represivní funkci. Správní orgán je přesvědčen, že jen peněžitá sankce v uložené výši může naplnit individuálně a zároveň i generálně preventivní funkci trestu. 35 Správní orgán proto rozhodl o uložení pokuty uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.