0 OINS 3/2020 — (nezadán)

<b>1. Průběh správního řízení významný pro nové rozhodnutí</b> <b><i>Rozhodnutí orgánu I. stupně</b></i> 1 Dne [datum] vydalo Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán I. stupně“) rozhodnutí č. j. [spisová značka]. Výrokem I. tohoto rozhodnutí byla obviněná shledána vinnou tím, že vypracovala znalecký posudek [číslo] [rok], jehož účelem bylo stanovení obvyklé ceny podílu na bytovém domě na adrese Na baště sv. [jméno] [číslo] v [obec] pro účely řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy obviněná nevykonala znaleckou činnost řádně, když provedla místní šetření pouze vně nemovitosti, ve společných prostorách a minoritní části interiérů, a dále neuvedla zdroj pro zjištění, dle kterého se„ V okolí domu není zvýšená kriminalita – zločiny jsou zde výjimečné“, a výrokem II. tohoto rozhodnutí byla obviněná shledána vinnou tím, že vypracovala posudek prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení], který není znalcem, a tedy vykonala znaleckou činnost v rozporu s požadavkem § 10 ve spojení s § 22 odst. 3 ZZT, tedy nikoli osobně. Za uvedené přestupky byl obviněné uložen úhrnný trest ve výši 100.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky 1.000 Kč. <b><i>Rozklad I</b></i> 2 Obviněná proti rozhodnutí č. j. [spisová značka] podala rozklad, o kterém rozhodla ministryně spravedlnosti rozhodnutím č. j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], kterým zrušila výrok II. o vině a navazující výrok o úhrnném trestu s odůvodněním, že výrok II. byl nesprávně právně posouzen a obviněná byla nesprávně shledána vinnou z přestupku podle § 25b odst. 1 písm. b) ZZT. Rozklad byl co do výroku I. o vině a výroku o povinnosti uhradit náklady řízení zamítnut a v rozsahu výroku I. a výroku o povinnosti uhradit náklady řízení nabylo rozhodnutí č. j. [spisová značka] právní moci. Věc byla v rozsahu výroku II. vrácena orgánu prvního stupně k vydání nového rozhodnutí a k určení výše trestu. <b><i>[příjmení] rozhodnutí orgánu I. stupně</b></i> 3 Dne [datum] vydalo ministerstvo druhé rozhodnutí č. j. [spisová značka], jehož výrokem I. byla obviněná shledána vinnou z přestupku podle § 25b odst. 1 písm. a), kdy tím, že znalecký posudek vypracoval za obviněnou [příjmení] [jméno] [příjmení], který nedisponoval znaleckým oprávněním, obviněná nevykonala znaleckou činnost řádně, jak jí ukládá § 8 ZZT. Za tento přestupek a za přestupek specifikovaný ve výroku I. rozhodnutí č. j. [spisová značka] byl obviněné výrokem II. rozhodnutí č. j. [spisová značka] uložen úhrnný trest ve výši 100.000 Kč. <b><i>Rozklad II</b></i> 4 Obviněná proti rozhodnutí č. j. [spisová značka] podala rozklad. Ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] rozkladu vyhověl a výrok I. rozhodnutí č. j. [spisová značka] o vině zrušil a řízení o tomto skutku zastavil. Výrok II. rozhodnutí o uložení úhrnného trestu taktéž zrušil a věc vrátil orgánu prvního stupně k novému projednání. <b><i>Vyrozumění obviněného a výzva k vyjádření podle § 36 odst. 3 správního řádu</b></i> 5 Přípisem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [jednací číslo MSP], doručeným téhož dne, správní orgán obviněnou vyrozuměl, že byly shromážděny podklady pro rozhodnutí v řízení, a poskytl ji podle § 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. <b><i>[příjmení] rozhodnutí o uložení trestu</b></i> 6 V návaznosti na výše uvedené ministerstvo vydává nové rozhodnutí o uložení trestu za přestupek specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí, z něhož byla obviněná uznána vinnou rozhodnutím č. j. [spisová značka], přičemž při ukládání trestu reflektuje názor orgánu II. stupně ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a snižuje výši pokuty. <b>2. Stanovení sankce</b> <b><i>Relevantní právní úprava</b></i> 7 Podle § 25b odst. 3 ZZT lze uložit za přestupek podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT pokutu do 200 000 Kč. S odkazem na ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“) za tyto přestupky již nelze uložit trest vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků, neboť tento druh trestu podle ZnalZ, který nabyl účinnosti dne [datum], již uložit nelze. 8 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného jakožto podnikající fyzické osoby. 9 Při určení druhu a výměry trestu za přestupek vychází ministerstvo z toho, že předchozími rozhodnutími byl dvakrát uložen úhrnný trest, a to v obou případech ve výši 100.000 Kč. <b><i>Povaha a závažnost přestupku</b></i> 10 Ministerstvo při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédlo k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je u daného přestupku společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, která má být zárukou nestrannosti a odbornosti. Řádně podaný posudek přispívá k rychlému a věcně správnému rozhodování soudů, posudky podané v rozporu se zákonem naopak soudní řízení prodlužují a prodražují, zároveň vytvářejí riziko, že rozhodnutí na nich založená budou vycházet z nesprávně zjištěného skutkového stavu. V daném případě znalecká kancelář neprovedla dostatečně pečlivě místní šetření a neověřila zdroje informací, které používala, čímž zatížila znalecký posudek vadou neúplnosti a nepřezkoumatelnosti. 11 Závažnost uvedeného jednání spočívá v tom, že místní šetření provedené bez náležité pečlivosti má zásadní dopad v případě, kdy se stav nemovitosti v budoucnu z jakéhokoliv důvodu změní, neboť bez záznamů o místním šetření není možné postup znalce prověřit, zároveň může mít dopad na správnost závěrů znalce. Stejně tak je zcela nepřípustné, aby znalci v posudcích pracovali s daty, která nepocházejí z věrohodných zdrojů nebo v posudcích opomíjeli uvádět zdroje dat, neboť tyto jsou nutnou podmínkou přezkoumatelnosti posudku. <b><i>Přitěžující a polehčující okolnosti</b></i> 12 V předchozích rozhodnutích ministerstvo jako přitěžující okolnost uvažovalo, že obviněná spáchala více přestupků, za které jí byl ukládán úhrnný trest. Tato přitěžující okolnost odpadá, neboť bylo rozhodnutím o rozkladech shledáno, že skutek spočívající ve výkonu znalecké činnosti za účasti osob, které nejsou znalci, není přestupkem ani podle § 25b odst. 1 písm. b) ZZT ani podle § 25b odst. 1 písm. a) ZZT. Ministerstvo při ukládání pokuty neuvažovalo žádné polehčující ani přitěžující okolnosti ve smyslu § 39 a § 40 zákona o odpovědnosti za přestupky. Skutečnost, že znalecká kancelář nebyla v minulosti trestána, správní orgán nepovažuje v souladu se svou správní praxí za polehčující okolnost; naopak recidivu by považoval za okolnost přitěžující. <b><i>Povaha podnikatelské činnosti a majetkové poměry</b></i> 13 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. V usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2010, č. j. 1 As 9/2008-133 je zdůrazněna nutnost ukládat sankci ve výši, která bude mít citelný zásah do majetkové sféry pachatele. Výslovně je zde uvedeno:„ (…) jak již připomněl předkládající senát, aby pokuta za jiný správní delikt naplnila svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele.“. 14 Ze zveřejněných účetních závěrek ministerstvo v minulosti zjistilo, že tržby z prodeje služeb obviněné činily v roce 2018 cca 8.855.000 Kč, v roce 2017 cca 5.580.000 Kč a v roce 2016 cca 4.212.000 Kč. S výjimkou roku 2018, kde obviněná vykázala výkonovou spotřebu ve výši 6.332.000 Kč, měla obviněná v každém z těchto účetních období kladný výsledek hospodaření. Za roky 2019, 2020 a 2021 již obviněná ve sbírce listin zveřejňovala pouze rozvahy. I z rozvahy je ovšem možné zjistit, že společnost měla nejpozději ke konci účetního roku 2021 netto aktiva cca 5.042.000 Kč. 15 Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 40 000 Kč představující pětinu zákonné sazby odráží závažnost spáchaného přestupku a odpovídá individuálním poměrům pachatele, a je tudíž způsobilá splnit vůči němu výchovnou i preventivní funkci správního trestu.