0 OINS 36/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“) znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 4 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ uložit pokutu až do výše 250.000 Kč. 5 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.“ 6 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 7 Podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech„ Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup ministerstva před zahájením řízení</b></i> 8 V rámci výkonu dohledu nad výkonem znalecké činnosti ministerstvo prošetřovalo podezření ze spáchání přestupku znalcem v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného obviněným (dále jen„ znalecký posudek“). <b><i>Skutkový stav a právní posouzení</b></i> 9 Znalecký posudek byl obviněným vypracován dne [datum] na objednávku pana [jméno] [příjmení] v rámci řízení o reklamaci základové desky. 10 Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že tento neobsahuje následující náležitosti: a) zadání, neboť neobsahuje odbornou otázku zadanou zadavatelem a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohly mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani skutečnost, že žádné takové skutečnosti obviněné nebyly sděleny; b) výčet podkladů, neboť neobsahuje popis postupu při výběru zdrojů dat a popis vybraných zdrojů dat; c) nález, neboť neobsahuje popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet vybraných dat; d) posudek, neboť neobsahuje postup při analýze dat; e) odůvodnění, neboť neobsahuje interpretaci výsledku analýzy dat ani kontrolu postupu; f) závěr, neboť neobsahuje citaci zadané odborné otázky; g) seznam příloh ani údaj, že je posudek bez příloh; h) údaj, zda obviněný přibral konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek, a případně též označení konzultanta a důvod, pro který jej přibral, a údaj o tom, zda byla sjednána smluvní odměna, nebo zda náhrada nákladů byla sjednána odchylně od zákona. 11 Stávající právní úprava zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí v § 1 odst. 3 ZnalZ a tuto povinnost podrobně specifikuje ve vyhlášce č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“), kde jsou v hlavě čtvrté popsány jak náležitosti znaleckého posudku, tak postup znalce při jeho zpracování. 12 Má-li posudek být zárukou, že závěry v něm uvedené jsou spolehlivé, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere spolehlivý zdroj dat, poté z těchto zdrojů získá konkrétní data, získaná data odborně posoudí, formuluje výsledky, k nimž došel, tyto vysvětlí, a nakonec vysloví závěr ve formě odpovědi na položenou otázku. Tento postup nestačí mentálně provést, ale musí být v posudku zachycen. 13 Znalecký posudek musí obsahovat povinné náležitosti uvedené v § 28 ZnalZ a § 39 až 51 ZnalV. Tyto povinné náležitosti obviněný v posudku neuvedl, čímž naplnil formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, když znalecký posudek tedy nesplňuje ani základní náležitosti stanovené právní úpravou (viz body 17 až 25 níže). 14 K tomuto je třeba konstatovat, že náležitosti posudku (§ 28 ZnalZ a § 39 a násl. ZnalV) a postup při jeho zpracování (§ 28 odst. 5 ZnalZ a § 52 a násl. ZnalV) jsou vzájemně propojené, neboť dodržení stanoveného postupu, který je v posudku zaznamenán, zajišťuje patřičný, spolehlivý a přezkoumatelný obsah. Svým jednáním tedy obviněný naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 15 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel úpravy dle ZnalZ, kterým je zajištění řádného výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. S ohledem na svoji důležitost je znalecká činnost svěřena výhradně osobám, které prokážou bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. V případě pochybení při výkonu znalecké činnosti hrozí vznik významných škod ohrožujících důvěru v právní stát a zajišťování spravedlnosti, neboť na výsledky znalecké činnosti se laická veřejnost spoléhá pro zodpovězení odborných otázek především při řešení sporů, kde sami odbornými znalostmi nedisponují. Z toho důvodu je nutno bezpodmínečně trvat na dodržování náležitostí posudku tak, jak jsou stanoveny právní úpravou. 16 Ministerstvo nezjistilo žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. Důsledkem nedodržení náležitostí znaleckého posudku je jeho nepřezkoumatelnost, k čemuž přispěla i skutečnost, že nad rámec nedodržení náležitostí znaleckého posudku obviněný v rozporu s § 42 ZnalZ ve znaleckém posudku rovněž nezachytil postup, kterým zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. 17 Vzhledem k výše uvedenému považuje ministerstvo za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ, jak je uvedeno výše ve výroku tohoto příkazu. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. a. příkazu</i> 18 Znalecký posudek v rozporu s § 40 ZnalV neobsahuje zadání, neboť neobsahuje odbornou otázku zadanou zadavatelem a skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohly mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, a ani skutečnost, že žádné takové skutečnosti obviněné nebyly sděleny. Obviněný zde pouze lakonicky odkazuje na znalecký posudek [číslo] aniž by uvedl otázku zadavatele, která byla předmětem tohoto znaleckého posudku či znaleckého posudku uvedeného ve výroku I. příkazu. Z žádné části znaleckého posudku tak není seznatelné, na jakou otázku obviněný přesně odpovídá. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. b. příkazu</i> 19 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 1 ZnalV neobsahuje výčet podkladů, neboť neobsahuje popis postupu při výběru zdrojů dat a popis vybraných zdrojů dat. Obviněný ve znaleckém posudku jako podklady uvádí normy ČSN, vlastní zkušenosti a částečnou projektovou dokumentaci, prohlídku a zaměření provedených základů. Obviněný nevysvětlil, z jakého důvodu si za zdroj jediných v posudku uvedených dat zvolil právě tyto podklady. Informace, které z nich vytěžil, blíže nepopsal, ani neuvedl, které znalecké závěry jsou podepřeny kterým konkrétním podkladem či jeho částí. V posudku není popsán postup ani myšlenkové úvahy, které na základě podkladů předcházely vyslovení závěru. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. c. příkazu</i> 20 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 2 ZnalV neobsahuje nález, neboť neobsahuje popis postupu při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet vybraných dat. Ze znaleckého posudku nelze nikterak zjistit, z jakých dat obviněný vycházel či z jakých podkladů tato data pocházejí. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. d. příkazu</i> 21 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 3 ZnalV neobsahuje posudek, neboť neobsahuje postup při analýze dat. Ze znaleckého posudku nelze nikterak zjistit, jaký postup obviněný při tvorbě znaleckých závěrů zvolil. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. bodu. e. příkazu</i> 22 Znalecký posudek v rozporu s § 41 odst. 4 ZnalV neobsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, neboť neobsahuje interpretaci výsledku analýzy dat ani kontrolu postupu. Ze znaleckého posudku není nikterak zřejmé, jak je znalecký závěr odůvodněn a z jakých podkladů plyne či jakou metodou obviněný k těmto závěrům dospěl. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným. <i>Ke skutku uvedenému ve