0 OINS 47/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (dále jen„ obviněný“) při vypracování znaleckého posudku ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“). 2 Podle § 28 odst. 1 ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 3 Podle § 28 odst. 9 ZnalZ„ Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“ 4 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat titulní stranu.“ 5 Podle § 39 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“)„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. c) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje označení„ znalecký posudek“ a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků.“ 7 Podle § 39 odst. 1 písm. f) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení, pokud se znalecký posudek podává v listinné podobě.“ 8 Podle § 39 odst. 1 písm. g) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje datum zpracování znaleckého posudku.“ 9 Podle § 28 odst. 2 písm. b) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat zadání.“ 10 Podle § 40 odst. 1 písm. b) ZnalV„ Zadání znaleckého posudku obsahuje údaj, pro jaké účely má být znalecký posudek použit.“ 11 Podle § 40 odst. 2 ZnalV„ Pokud zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku, znalec to uvede v zadání znaleckého posudku.“ 12 Podle § 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat výčet podkladů.“ 13 Podle § 41 odst. 1 ZnalV„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis.“ 14 Podle § 28 odst. 2 písm. d) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat nález.“ 15 Podle § 41 odst. 2 ZnalV„ Nález obsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat.“ 16 Podle § 28 odst. 2 písm. e) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat posudek.“ 17 Podle § 41 odst. 3 ZnalV„ Posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.“ 18 Podle § 28 odst. 2 písm. f) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku.“ 19 Podle § 41 odst. 4 ZnalV„ Odůvodnění obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce podle § 52 písm. a) až e).“ 20 Podle §42 ZnalV„ Znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Použitou metodou se rozumí též použitý postup.“ 21 Podle §52 ZnalV„ Znalec při zpracování znaleckého posudku vybere zdroj dat, sebere nebo vytvoří data, zpracuje data, provede analýzu dat a zformuluje její výsledky, interpretuje výsledky analýzy dat, zkontroluje svůj postup a zformuluje závěr.“ 22 Podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně.“ 23 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 24 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 25 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 26 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Ke skutku</b></i> 27 Znalecký posudek neobsahuje titulní stranu, jelikož neobsahuje označení„ znalecký posudek“ a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci posudků. Dále znalecký posudek sice obsahuje datum, nicméně není uvedeno na úvodní (titulní) straně. Dále absentuje číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení. Povinnost uvést tyto náležitosti na titulní straně znaleckého posudku má za účel zpřehlednit znalecké posudky a dát jim jasnou, předem danou strukturu, na níž se každý, kdo se znaleckým posudkem pracuje, může spolehnout. Jejím nedodržením se pak znalecký posudek stává méně přehledným (viz povinnost dle § 43 odst. 1 ZnalV). 28 Znalecký posudek neobsahuje zadání, neboť v něm v rozporu s § 40 odst. 1 písm. c) ZnalV chybí prohlášení, že zadavatel nesdělil znalci žádnou skutečnost, která může mít vliv na přesnost závěru znaleckého posudku. Tato skutečnost znesnadňuje určení přesnosti znaleckých závěrů. 29 Znalecký posudek neobsahuje výčet podkladů, ze kterých znalec vycházel. Na straně druhé je sice uveden seznam dodané dokumentace, není ovšem nikterak jasný její obsah ani není ke znaleckému posudku přiložena. Obviněný tak ve znaleckých posudcích nedostál své povinnosti uvést podklady. 30 Znalecký posudek neobsahuje nález, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při sběru nebo tvorbě dat, z nichž vycházel, a při jejich zpracování či výčet těchto dat. Znalecký posudek pouze obsahuje na třetí straně souhrn kauzy, ovšem není jasné, odkud a jakým postupem obviněný tato data sebral. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jak data obviněný vybral a jaký mají vztah ke znaleckým závěrům. 31 Znalecký posudek neobsahuje posudek, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při analýze dat či výsledky analýzy těchto dat. Znalecký posudek pouze obsahuje na straně čtvrté odpovědi na položené otázky, které ovšem nejsou odůvodněny a nejsou provázány se sebranými daty, ze kterých obviněný vycházel. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný analyzoval ani s jakým výsledkem a jakým způsobem tato analýza vedla ke znaleckým závěrům. 32 Znalecký posudek neobsahuje odůvodnění, neboť v něm absentuje interpretace výsledků analýzy dat či kontrolu postupu. Znalecký posudek pouze obsahuje na straně čtvrté odpovědi na položené otázky, které ovšem nejsou nikterak odůvodněny. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný interpretoval ani jakým způsobem tato interpretace vedla ke znaleckým závěrům. 33 Znalecký posudek neobsahuje metodu práce s daty, jelikož v něm není nikterak zachycen postup, kterým obviněný znalecký posudek zpracoval. <b><i>Právní posouzení</b></i> 34 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil povinnost stanovenou v § 28 ZnalZ, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 35 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 36 Podle § 39 odst. 2 odst. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč. 37 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 38 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. 39 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 40 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 41 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného