0 OINS 48/2021 — (nezadán)

1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ obviněný“). <b><i>Postup před zahájením řízení</b></i> 2 Dne [datum] obdrželo ministerstvo od Městského soudu v Brně vyrozumění o tom, že byl obviněný uznán vinným a odsouzen pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků podmíněně se zkušební dobou v trvání 3 roků. 3 Ministerstvo dále od Městského soudu v Brně obdrželo rozsudek Městského soudu v Brně, č.j. 88 T 84/2020-457, ze dne 25. 11. 2020 (dále jen„ rozsudek“) a usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. 8 To 4/2021-496, ze dne 16. 2. 2021 (dále jen„ usnesení“). <b><i>Zjištěný skutkový stav</b></i> 4 Z obsahu rozsudku ministerstvo zjistilo, že byl obviněný uznán vinným z úmyslného spáchání zločinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Obviněný podal proti rozsudku včas odvolání. Odvolání bylo usnesením zamítnuto a rozsudek nabyl podle připojené doložky právní moci dne [datum]. 5 Obviněný skutečnost, že byl odsouzen pro zločin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, ministerstvu neoznámil. 6 Na základě výše uvedených důkazů považuje ministerstvo za prokázané, že se obviněný dopustil jednání popsaného ve výroku rozhodnutí; skutkový stav tedy považuje za zjištěný a přistoupil k jeho právní kvalifikaci. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 7 Podle § 24 ZnalZ je znalec povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. 8 Podle § 14 odst. 1 písm. a) ZnalZ ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti. Podle § 5 odst. 1 písm. b) je podmínkou pro výkon znalecké činnosti bezúhonnost, kterou podle § 9 téhož zákona nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnost, nehledí-li se na ni, jak by nebyla odsouzena. 9 Podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ se znalec dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě. 10 Jak bylo uvedeno výše, znalci mají podle § 24 ZnalZ oznamovací povinnost spočívající ve sdělení veškerých skutečností, které mohou vést k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění. Toto oznámení jsou znalci povinni učinit neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost, resp. ode dne, kdy se znalec o této skutečnosti dozví. 11 Jednou ze skutečností, na jejímž základě ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, je podle § 14 odst. 1 písm. a) ZnalZ situace, kdy znalec přestane splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti. Mezi tyto obligatorní podmínky, které znalci musí splňovat po celou dobu výkonu znalecké činnosti, patří podmínka bezúhonnosti. Dle § 9 odst. 1 ZnalZ podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena. 12 V daném případě rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen, nabyl právní moci dne [datum] Lhůta pro uskutečnění oznámení počíná běžet od pracovního dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost rozhodná pro určení jejího počátku. Lhůta pro oznámení tak začala běžet dne [datum] a poslední den lhůty uplynul dne [datum]. Protože obviněný ministerstvu v této lhůtě ani po jejím uplynutí neoznámil, že byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný, dopustil se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. 13 Správní orgán nad rámec výše uvedeného uvádí, že zánik znaleckého oprávnění obviněného, které bylo zrušeno rozhodnutím ministerstva, č.j. MSP-1004/2021-OINS-SZN/8, ze dne 16. 9. 2021, nemá na trvání odpovědnosti obviněného za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ vliv. <b><i>Stanovení sankce</b></i> 14 Podle § 39 odst. 2 písm. b) ZnalZ se za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ uloží pokuta do 250 000 Kč, přičemž podle § 36 zákona o odpovědnosti za přestupky lze správní trest uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. 15 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti fyzické osoby. 16 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, což v sobě rovněž zahrnuje plnění oznamovací povinnosti ohledně skutečností majících vliv na trvání znaleckého oprávnění řádně a ve stanovené lhůtě. Správní orgán v jednání obviněné neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti. 17 Správní orgán při úvaze nad stanovením výše pokuty přihlédl k povaze podnikatelské činnosti obviněného. Z vlastní úřední evidence (sp. zn. MSP-1004/2021-OINS-SZN) správní orgán zjistil, že obviněný v roce 2017 vypracoval 10 znaleckých posudků, z toho 8 pro soukromé osoby, výši odměnu správní orgán nezná, v roce 2018 vypracoval 13 znaleckých posudků, z toho 12 pro soukromé osoby, výši odměnu správní orgán nezná, v roce 2019 vypracoval 14 znaleckých posudků, z toho 13 pro soukromé osoby, výši odměnu správní orgán nezná. Údaje za rok 2020 a 2021 nemá správní orgán k dispozici. Protože obviněný většinu posudků vypracoval pro soukromé osoby, neřídila se výše jeho odměny vyhláškou, a tudíž ji nelze stanovit. Správní orgán tedy neví, jaké příjmy obviněnému plynou ze znalecké činnosti, a může je toliko odhadovat. 18 Podle výpovědi obviněného zaznamenané v rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 88 T 84/2020 ze dne 16. 2. 2021 byla standardní odměna obviněného za znalecký posudek 8 500 Kč. Z toho lze odhadovat, že příjmy ze znalecké činnosti mohly činit u obviněného v roce 2017 přibližně 85 000 Kč, v roce 2018 přibližně 110 500 Kč a v roce 2019 přibližně 119 000. Ve vztahu k průměrné hrubé měsíční mzdě, která za druhé čtvrtletí roku 2022 představovala dle údajů Českého statistického úřadu 40 086 Kč, jsou příjmy obviněného z podnikatelské činnosti podprůměrné. Z toho správní orgán dovozuje, že znalecká činnost je u obviněného vedlejším příjmem a neplynou mu z ní nadprůměrné příjmy. 19 V rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 88 T 84/2020 ze dne 16. 2. 2021 je dále uvedeno, že obviněný je důchodce, pobírá důchod ve výši 15 000 Kč a má ve společném jmění manželů dům v [obec]. 20 Správní orgán má za to, že pokuta představující pětinu průměrné hrubé měsíční mzdy a zároveň 53 % důchodu obviněného odpovídá individuálním poměrům pachatele a je způsobilá ve vztahu k němu splnit výchovnou i preventivní funkci.