0 OINS 48/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“) při vypracování znaleckého posudku [číslo] – 325 – 2021 ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 28 odst. 1 ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 4 Podle § 28 odst. 9 ZnalZ„ Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“ 5 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat titulní stranu.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“)„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje číslo vyhotovení a celkový počet vyhotovení.“ 7 Podle § 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat výčet podkladů.“ 8 Podle § 41 odst. 1 ZnalV„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis.“ 9 Podle § 28 odst. 2 písm. d) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat nález.“ 10 Podle § 41 odst. 2 ZnalV„ Nález obsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat.“. 11 Podle § 28 odst. 2 písm. e) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat posudek.“ 12 Podle § 41 odst. 3 ZnalV„ Posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.“ 13 Podle § 28 odst. 2 písm. f) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,“ 14 Podle § 41 odst. 4 ZnalV„ Odůvodnění obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce podle § 52 písm. a) až e).“ 15 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 16 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.“ 17 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 18 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 19 Ministerstvo spravedlnosti v rámci výkonu dohledu nad znaleckou činností prověřovalo postup obviněného při vypracování znaleckého posudku. V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byl spáchán přestupek a že se ho dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutkům uvedeným ve výroku I. příkazu</i> 20 Znalecký posudek neobsahuje titulní stranu, jelikož neobsahuje počet vyhotovení ani číslo vyhotovení znaleckého posudku. Tento údaj není uveden ani na jakémkoli jiném místě znaleckého posudku, a to v rozporu s § 39 odst. 1 písm. f) ZnalV. 21 Znalecký posudek neobsahuje výčet podkladů, ze kterých obviněný vycházel. Na straně 2 sice jsou uvedeny přílohy znaleckého posudku, tyto nicméně neobsahují podklady obsahující údaje o realizovaných cenách, na kterých je založen celý znalecký závěr. Tyto podklady přitom obsahují údaje o realizovaných cenách, na kterých je založen. Takový postup má za následek neopakovatelnost znalcova postupu, kdy není nikterak zřejmé, jaké údaje podklady obsahují a zda takové podklady vůbec existují ani z jakých podkladů tyto údaje plynou. Obviněný tak nedostál své povinnosti uvést všechny rozhodné podklady, když jich uvedl jen část, a to méně podstatnou pro znalecké závěry. 22 Znalecký posudek neobsahuje nález, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při sběru nebo tvorbě dat, z nichž vycházel, a při jejich zpracování či výčet těchto dat. Ačkoli tedy obviněný uvádí výše realizovaných cen, které slouží jako podklad pro výpočet obvyklé ceny nemovitých věcí, není zřejmé, odkud obviněný tato data či jakákoli jiná data o předmětných pozemcích sebral ani jak je zpracoval či jaký je jejich samotný obsah, když rovnou přistupuje k hodnocení těchto pozemků z hlediska jejich vlastností a k přímému uvedení realizované ceny. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jak data obviněný vybral, jaký je jejich obsah a jaký mají vztah ke znaleckým závěrům. 23 Znalecký posudek neobsahuje posudek, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při analýze dat či výsledky analýzy těchto dat. Data jsou ve znaleckém posudku rovnou uvedena, a to bez uvedení zdrojů či jakýchkoli postupů jejich zpracování. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný analyzoval ani s jakým výsledkem a jakým způsobem tato analýza vedla ke znaleckým závěrům. 24 Znalecký posudek neobsahuje odůvodnění, neboť v něm absentuje interpretace výsledků analýzy dat či kontrolu postupu. Není například zjevné, proč obviněný zvolil koeficienty v dané výši, jak postupoval při výpočtu obvyklé ceny nebo jaký je vztah posuzovaných nemovitých věcí a realizovaných prodejů. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný interpretoval ani jakým způsobem tato interpretace vedla ke znaleckým závěrům. <b><i>Právní posouzení</b></i> 25 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil povinnosti stanovené v § 28 ZnalZ, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 26 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 27 Podle § 39 odst. 2 odst. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč. 28 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 29 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. Tento zájem byl přestupky značně narušen, neboť znalcův postup je v důsledku vad znaleckého posudku neopakovatelný a nepřezkoumatelný. 30 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 31 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 32 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 10 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné preventivní a represivní funkci. Správní orgán je přesvědčen, že peněžitá sankce v uložené výši může naplnit individuálně a zároveň i generálně preventivní funkci trestu. 33 Správní orgán proto rozhodl o uložení pokuty uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.