0 OINS 62/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“) při vypracování znaleckého posudku [číslo] (dále jen„ znalecký posudek“). 2 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 28 odst. 1 ZnalZ„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 4 Podle § 28 odst. 9 ZnalZ„ Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“ 5 Podle § 28 odst. 2 písm. a) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat titulní stranu.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti (dále jen„ ZnalV“)„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje označení zadavatele znaleckého posudku.“ 7 Podle § 39 odst. 1 písm. e) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek.“ 8 Podle § 39 odst. 1 písm. g) ZnalV„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje datum zpracování znaleckého posudku.“ 9 Podle § 28 odst. 2 písm. c) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat výčet podkladů.“ 10 Podle § 41 odst. 1 ZnalV„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis.“ 11 Podle § 28 odst. 2 písm. d) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat nález.“ 12 Podle § 41 odst. 2 ZnalV„ Nález obsahuje popis postupu znalce při sběru nebo tvorbě dat a při jejich zpracování a výčet těchto dat.“. 13 Podle § 28 odst. 2 písm. e) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat posudek.“ 14 Podle § 41 odst. 3 ZnalV„ Posudek obsahuje popis postupu znalce při analýze dat a výsledky analýzy dat.“ 15 Podle § 28 odst. 2 písm. f) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,“ 16 Podle § 41 odst. 4 ZnalV„ Odůvodnění obsahuje interpretaci výsledků analýzy dat a kontrolu postupu znalce podle § 52 písm. a) až e).“ 17 Podle § 28 odst. 2 písm. g) ZnalZ„ Znalecký posudek musí obsahovat závěr.“ 18 Podle § 41 odst. 5 ZnalV„ Závěr obsahuje citaci zadané odborné otázky a odpověď na ni.“ 19 Podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 20 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 21 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 22 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 23 Ministerstvo spravedlnosti v rámci výkonu dohledu nad znaleckou činností prověřovalo postup obviněného při vypracování znaleckého posudku. V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byl spáchán přestupek a že se ho dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. příkazu</i> 24 Znalecký posudek neobsahuje titulní stranu, jelikož neobsahuje označení zadavatele. Ten je sice uveden na druhé straně znaleckého posudku, nicméně není uveden na úvodní (titulní) straně, jak požaduje právní úprava. Znalecký posudek dále nikde neobsahuje obor a odvětví, ve kterém je podáván. Znalecký posudek dále sice obsahuje datum, nicméně není uvedeno na úvodní (titulní) straně. 25 Povinnost uvést datum a označit zadavatele na titulní straně znaleckého posudku má za účel zpřehlednit znalecké posudky a dát jim jasnou, předem danou strukturu, na níž se každý, kdo se znaleckým posudkem pracuje, může spolehnout. Jejím nedodržením se pak znalecké posudky stávají méně přehlednými (viz povinnost dle § 43 odst. 1 ZnalV). Povinnost uvést obor a odvětví pak má za účel umožnit identifikaci účelu znaleckého posudku a její nedodržení znalecký posudek značným způsobem opět činí nepřehledným. 26 Znalecký posudek neobsahuje výčet podkladů, ze kterých znalec vycházel. Obviněný pouze lakonicky konstatuje, že podobné pozemky se v inzerci nenacházejí a obviněný při zodpovězení znaleckého úkolu vycházel z minulých zkušeností. Tyto minulé zkušenosti nejsou nikde ve znaleckém posudku specifikovány ani není uvedeno, z jakých důvodů se na ně obviněný spolehl či jaký je jejich vztah ke zde posuzovaných pozemkům. Dále obviněný na straně 2 znaleckého posudku uvádí, že mezi podklady řadí informace objednatele a informace pracovníka útvaru územního plánu Městského úřadu Louny Tyto podklady ovšem nejsou nikde specifikovány a není jakkoli zřejmý jejich obsah ani jejich vztah ke znaleckému závěru. Obviněný tak nedostál své povinnosti uvést podklady, v důsledku čehož se znalecký posudek stal částečně nepřezkoumatelným, neboť obsah podkladů nelze jakkoli identifikovat a ověřit. 27 Znalecký posudek neobsahuje nález, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při sběru nebo tvorbě dat, z nichž vycházel, a při jejich zpracování či výčet těchto dat. Část nazvaná Nález (strana 2 znaleckého posudku) obsahuje ve skutečnosti parafrázi položené otázky; nález není ve znaleckém posudku nikde materiálně obsažen. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jak data obviněný vybral a jaký mají vztah ke znaleckým závěrům. 28 Znalecký posudek neobsahuje posudek, neboť v něm absentuje jakýkoli popis postupu obviněného při analýze dat či výsledky analýzy těchto dat. Obviněný na straně 3 znaleckého posudku uvádí pouze, že cenu pozemku stanovuje na dané částky, nikde však není zřejmý jakýkoli postup, kterým obviněný k těmto cenovým údajům dospěl. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný analyzoval ani s jakým výsledkem a jakým způsobem tato analýza vedla ke znaleckým závěrům. 29 Znalecký posudek neobsahuje odůvodnění, neboť v něm absentuje interpretace výsledků analýzy dat či kontrolu postupu. Tato skutečnost činí znalecký posudek nepřezkoumatelným, neboť z něj není nikterak zřejmé, jakým způsobem data obviněný interpretoval ani jakým způsobem tato interpretace vedla ke znaleckým závěrům. 30 Znalecký posudek neobsahuje závěr, neboť v něm absentuje citace odborné otázky. Odborná otázka není ve své úplnosti uvedena nikde ve znaleckém posudku, když obviněný pouze na straně 2 znaleckého posudku uvádí, že předmětem ocenění je obvyklá cena uvedených pozemků. Toto činí znalecký posudek nepřehledným. <b><i>Právní posouzení</b></i> 31 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil povinnosti stanovené v § 28 ZnalZ, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ. 32 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 33 Podle § 39 odst. 2 odst. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. k ) uložit pokutu do 250 000 Kč. 34 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 35 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat s patřičnou odbornou péčí. Tento zájem byl přestupkem značně narušen, neboť obviněný naprosto rezignoval na svou povinnost podat přezkoumatelný znalecký posudek, ze kterého je zřejmé, jakým způsobem a na základě jakých podkladů a postupů dospěl k danému znaleckému závěru. V důsledku této skutečnosti je znalecký posudek stižen vadou nepřezkoumatelnosti. 36 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec