0 OINS 63/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupku podle § 39 odst. 1 písm. l) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ ZnalZ“), kterého se dopustil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“) při vypracování odborného vyjádření [číslo] Šmídovi_Za Humny 294_Hradec Králové_500 09 ze dne [datum] (dále jen„ vyjádření“). 2 Podle § 28 odst. 8 ZnalZ„ Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.“ Podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ„ Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem.“ 3 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 4 Podle § 42 odst. 1 ZnalZ „Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 5 Ministerstvo spravedlnosti v rámci výkonu dohledu nad znaleckou činností prověřovalo postup obviněného při vypracování vyjádření. V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byl spáchán přestupek a že se ho dopustil obviněný. S ohledem na skutečnosti, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. příkazu</i> 6 Vyjádření obsahuje na své první straně znaleckou pečeť, ačkoli se nejedná o znalecký posudek. Vyjádření vykazuje určité znaky znaleckého posudku, nicméně není takto označeno a neobsahuje veškeré jeho náležitosti. Obviněný tak znaleckou pečetí opatřil dokument, který není znaleckým posudkem. <b><i>Právní posouzení</b></i> 7 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný porušil svou povinnost stanovenou v § 28 odst. 8 ZnalZ, čímž spáchal přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) ZnalZ. 8 Správní orgán přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu, neboť považuje skutkové zjištění za dostatečné. 9 Podle § 39 odst. 2 odst. b) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. l) uložit pokutu do 250 000 Kč. 10 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti fyzické osoby. 11 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat řádně označenými znaleckými posudky obsahujícími veškeré zákonem požadované náležitosti. 12 Vyjádření splňuje podstatné znaky znaleckého posudku, není tak však označeno a neobsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti na znalecký posudek (zadání, posudek, odůvodnění, závěr). [jméno] společenské škodlivosti se tak jednání obviněného přibližuje porušení povinnosti opatřit znalecký posudek veškerými požadovanými náležitostmi (přestupek dle § 39 odst. 1 písm. k ) ZnalZ), kdy navíc vyjádření není jako znalecký posudek výslovně označeno, ve spojení s opatřením znaleckou pečetí listiny odlišné od znaleckého posudku, což představuje jednání, které rovněž narušuje důvěru veřejnosti v transparentní a řádně označenou činnost znalců. 13 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl vůbec způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání a tím jej přimět k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. 14 Správní orgán při úvaze nad volbou druhu správního trestu vyloučil, s ohledem na závažnost projednávaného přestupku, možnost udělit napomenutí, a rozhodl uložit pokutu jako adekvátní formu postihu. 15 Správní orgán tak při úvaze nad stanovením výše pokuty vzal v potaz charakter porušovaných povinností, přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, a k dalším shora uvedeným okolnostem, a shledal, že pokuta ve výši 13 000 Kč představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněné preventivní a represivní funkci. Správní orgán je přesvědčen, že peněžitá sankce v uložené výši může naplnit individuálně a zároveň i generálně preventivní funkci trestu. 16 Správní orgán proto rozhodl o uložení pokuty uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.