0 OINS 8/2022 — (nezadán)

<b><i>Právní základ</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) vydává tento příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), jako první úkon v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední podle § 78 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky, ve věci přestupků podle § 39 odst. 1 písm. a) a k) zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ znalecký zákon“) znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], trvale bytem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“). 2 Podle § 1 odst. 3 znaleckého zákona„ Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.“ 3 Podle § 39 odst. 1 písm. a) znaleckého zákona„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost.“ 4 Podle § 28 odst. 1 znaleckého zákona„ Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.“ 5 Podle § 28 odst. 2 znaleckého zákona„ Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, g) závěr, h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, i) znaleckou doložku a j) otisk znalecké pečeti.“ 6 Podle § 39 odst. 1 písm. e) a g) vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti„ Titulní strana znaleckého posudku obsahuje obor a odvětví, případně specializace, ve kterých má být podán znalecký posudek…, a datum zpracování znaleckého posudku.“ 7 Podle § 41 odst. 1 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti„ Výčet podkladů obsahuje popis postupu znalce při výběru zdrojů dat, výčet vybraných zdrojů dat a jejich popis. Pokud znalec nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, uvede ve výčtu podkladů též tuto skutečnost a uvede též skutečnosti, pro které nemohl ověření provést.“ 8 Podle § 39 odst. 1 písm. k) znaleckého zákona„ Znalec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti.“ 9 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky„ Správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty“. 10 Podle § 150 odst. 1 s. ř.„ Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.“ 11 Podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ znalecký zákon“)„ Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“ <b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 12 Ministerstvo spravedlnosti obdrželo dne [datum] od Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], Obvodní oddělení [obec], usnesení o odevzdání věci k projednání přestupku dle § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu pro jednání obviněného ve vztahu ke znaleckému posudku (dále jen„ podnět“). 13 V rámci prověřování podnětu dospělo ministerstvo k závěru, že byly spáchány přestupky, a že se těchto přestupků dopustil obviněný. S ohledem na skutečnost, že ministerstvo považuje zjištěný skutkový stav za dostatečný pro rozhodnutí ve věci samé, rozhodlo se vydat ve věci příkaz. <b><i>K jednotlivým skutkům</b></i> <i>Ke skutku uvedenému ve výroku I. příkazu</i> 14 Obviněný na straně 4 znaleckého posudku uvádí, že chodkyně měla upustit od úmyslu přejít vozovku a s přecházením počkat, až vozidlo projede. Obviněný dále popisuje, že chodkyně vytvořila tím, že vstoupila do vozovky (na přechodu) pro řidiče vozidla náhlou a nečekanou překážku. Na straně 17 znaleckého posudku poté znalec uvádí, že reakce chodkyně na blížící se vozidlo byla nevhodná, v návaznosti na což cituje ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, které stanoví, že chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Následně znalec rozvíjí svoji úvahu, že kdyby chodkyně počkala 3 sekundy, mohla vozovku bezpečně přejít. 15 Obviněný výše uvedeným postupem hodnotí správnost jednání chodkyně, místo aby se věnoval zadání znaleckého posudku a držel se své specializace, kterou jsou„ technické posudky o příčinách silničních nehod“. Obviněný jednak uvádí své hypotetické úvahy, které nejsou předmětem zadání znaleckého posudku, jednak hodnotí jednání chodkyně z právního hlediska a odpovídá tak na právní otázku, což mu jako soudnímu znalci nepřísluší. 16 Posuzování právních otázek nespadá pod obor činnosti znalce. Obviněný překročil své oprávnění, když se ve znaleckém posudku vyjadřoval k otázce, jak se chodkyně na přechodu měla či neměla chovat. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. a. příkazu</i> 17 Obviněný neuvedl na titulní straně znaleckého posudku obor a odvětví, ve kterých má být znalecký posudek podán, ani datum zpracování znaleckého posudku. 18 Skutečnost, že titulní strana znaleckého posudku neobsahuje všechny povinné náležitosti, vede k neúplnosti znaleckého posudku. <i>19 Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. b. příkazu</i> 20 Obviněný neuvedl v zadání účel, pro který má být znalecký posudek použit, tedy jednu z požadovaných náležitostí znaleckého posudku. Jak plyne z úředního záznamu o podaném vysvětlení obviněného dle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne [datum], obviněný ani nevěděl, že bude znalecký posudek použit v odvolacím řízení u Krajského soudu v Brně. 21 Takový postup znalce nelze považovat za slučitelný s požadavkem na úplnost znaleckého posudku, neboť účel znaleckého posudku je jednou z jeho povinných náležitostí. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. c. příkazu</i> 22 Obviněný ve znaleckém posudku zaprvé neuvedl postup při výběru zdrojů dat, ze kterých vycházel. Nelze tudíž přezkoumat, proč znalec vychází pouze z úředních záznamů a z videodokumentace, a nikoliv z ostatních mu poskytnutých podkladů. Pokud by se navíc obviněný zajímal o účel znaleckého posudku, dostal by se také k rozsudku OS [obec] ze dne 10. 2. 2021, č.j. 3 T 78/2020, který mohl být dalším zásadním podkladem. 23 Obviněný ve znaleckém posudku zadruhé neuvedl ve výčtu podkladů všechny podklady, ze kterých při vypracování znaleckého posudku vycházel. Obviněný na stranách 5 až 16 znaleckého posudku analyzuje videodokumentaci, která však není uvedena jako podklad v nálezu. 24 Výše popsané neuvedení požadovaných náležitostí znaleckého posudku vedlo k jeho neúplnosti a nepřezkoumatelnosti. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. d. příkazu</i> 25 Obviněný na straně 17 znaleckého posudku uvádí, že otočka chodkyně byla velmi pravděpodobně způsobena uklouznutím na bílé čáře vodorovného dopravního značení, a to s odůvodněním, že bílá barva vodorovného dopravního značení je za deště značně kluzká. V návaznosti na uvedené obviněný dodává, že v takovém případě by bylo pravděpodobné, že pád chodkyně byl způsoben uklouznutím, a ne střetem s vozidlem. 26 Uvedená hypotéza je v přímém rozporu s výpověďmi svědků, kromě řidiče, ze kterých obviněný při zpracování znaleckého posudku vycházel. Obviněný ji však kromě zmínky o kluzkosti bílé barvy nijak blíže neodůvodňuje a jeho tvrzení tak nelze přezkoumat. Lze dokonce pochybovat o nestrannosti znaleckého posudku, neboť v něm jsou uváděny neodůvodněné domněnky ve prospěch řidiče. 27 Takový postup obviněného nelze považovat za slučitelný s požadavkem na přezkoumatelnost znaleckého posudku, neboť výše uvedená domněnka znalce neobsahuje bližší odůvodnění. <i>Ke skutku uvedenému ve výroku II. bodu. e. příkazu</i> 28 Obviněný na straně 18 znaleckého posudku uvádí, že v případě nárazu padající chodkyně na automobil by velice pravděpodobně došlo k viditelnému poškození automobilu. Tento závěr není ve znaleckém posudku nijak odůvodněn, není tedy zřejmé, jak obviněný došel k míře pravděpodobnosti viditelného poškození automobilu. 29 Výše uvedená úvaha není ve znaleckém posudku nijak rozvedena a je vyjádřena pouze v závěru znaleckého posudku v odpovědi na otázku ze zadání, aniž by byla něčím podložena či odůvodněna, což je v rozporu s požadavkem na přezkoumatelnost znaleckého posudku. <b><i>Právní posouzení</b></i> 30 Na základě všech podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný posuzováním právní otázky, uváděním domněnek bez odůvodnění, neuvedením účelu znaleckého posudku, neuvedením postupu při výběru zdrojů dat a veškerých podkladů, ze kterých při vypracování znaleckého posudku vycházel, porušil povinnost stanovenou mu v § 1 odst. 3 a § 28 znaleckého zákona, když nevykonával svoji činnost pouze v oboru a odvětví, pro kter