0 OINS 81/2022 — (nezadán)

<b><i>Skutkový stav</b></i> 1 Obviněná a obviněný mají oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství. 2 Dne [datum] byl Ministerstvu spravedlnosti doručen podnět, který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měli obvinění dopustit tím, že poté co byli opatřením Policie ČR přibráni k vypracování znaleckého posudku, tak znalecký posudek dodali až po urgencích a s několika měsíčním zpožděním. 3 Z dokumentace poskytnuté Policií ČR byly zjištěny následující skutečnosti. 4 Opatřením Policie ČR ze dne 16. 11. 2020, č. j. KRPU-187193-4/TČ-2020-040672, byli obviněná a obviněný přibráni k vypracování znaleckého posudku v probíhajícím trestním řízení. Úkolem znalců bylo posoudit a zodpovědět otázky týkající se smrti a okolností smrti. K tomuto úkolu byla obviněným poskytnuta lhůta na vypracování do [datum]. 5 Po uplynutí lhůty stanovené pro vypracování posudku byli obvinění dne [datum] a [datum] faxovou zprávou požádáni o dodání znaleckého posudku; zároveň byli poučeni o možných následcích nevydání znaleckého posudku. Na urgence obvinění nereagovali a znalecký posudek odevzdali až dne [datum]. 6 Na základě výše uvedených skutečností doložených dokumentací Policie ČR považuje ministerstvo za prokázané, že obviněná [příjmení] [jméno] [příjmení] a obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení] nedodali Policii ČR, jakožto orgánu činnému v trestním řízení, znalecký posudek ve stanovené lhůtě. 7 Dále bylo zjištěno, že společně s obviněnými byl ustanoven také znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Protože Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel, jeho případná odpovědnost za přestupek zanikla podle § 29 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. <b><i>Právní kvalifikace</b></i> 8 Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku. Přestože zadání vypracovat znalecký posudek je ze dne [datum], což je obdobím účinnosti zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (dále jen„ ZZT“), tak jednání naplňující znaky přestupku nastalo dne [datum], kdy uplynula lhůta k vyhotovení znaleckého posudku, proto se toto jednání posuzuje podle zákon 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který nabyl účinnosti dne [datum]. 9 Podle § 1 odst. 3 zákona 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, zákona účinného od 1. 1. 2021, je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tyto povinnosti poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. 10 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 11 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 U fyzických osob se o spolupachatelství jedná pouze v případě, kdy jednání osob zahrnovalo i úmysl spáchání přestupku společně, spolupachatelé tedy musí mít alespoň vědomost možnosti, že společné chování směřuje k přestupku a jsou s tím srozuměni, avšak u právnických osob a podnikajících fyzických osob zavinění není třeba prokázat. K prokázání spolupachatelství u těchto osob je dostatečné, pokud je prokázáno společné jednání. Podle § 11 zákona o odpovědnosti za přestupky odpovídá každá osoba, jako by přestupek spáchala sama. K dokonání přestupku postačuje i pokud každý pachatel samostatně nenaplnil znaky, ale naplnili je pachatelé souhrnem jednání s dalšími pachateli. 13 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Jak bylo uvedeno výše, podle § 1 odst. 3 ZnalZ má znalec povinnost podat znalecký posudek ve stanovené lhůtě, a pokud tak neučiní, dopustí se přestupku. V daném případě obvinění znalecký posudek podali po uplynutí lhůty a opakovaných urgencích se zpožděním pěti měsíců, čímž byly naplněny formální znaky skutkové podstaty přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 15 Společenskou škodlivost činu je třeba hodnotit s ohledem na účel zákona o ZnalZ, kterým je mimo jiné i zájem na řádném výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob. Vypracování znaleckého posudku je vysoce kvalifikovaná činnost, která je s ohledem na svoji důležitost svěřena výhradně osobám, které prokážou bezúhonnost a vysokou míru odbornosti. 16 Zákonná regulace znalecké činnosti má být zárukou, že znalecké posudky budou příjemcům dodány řádně a včas, tedy budou nejen vykazovat vysokou míru odbornosti, ale také budou dodány v době, kdy to příjemce potřebuje. Opožděné podání znaleckého posudku vede k průtahům v řízení, které účastníkům neodůvodněně prodlužují nejistotu ohledně výsledku řízení. Jakkoliv je zřejmé, že se znalec může z různých důvodů dostat do prodlení, je třeba trvat na tom, aby v takovém případě tuto skutečnost zadavateli bez zbytečného odkladu sdělil. Stav, kdy zadavatel nedostane včas posudek, opakovaně musí urgovat jeho dodání a zůstává v nejistotě o tom, kdy nebo zda vůbec mu bude znalecký posudek dodán, považuje správní orgán za nepřijatelný. 17 Obvinění nedodali posudek včas, jak bylo jejich povinností, čímž poškodili právem chráněný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a ohrozili důvěru ve znaleckou činnost jako takovou. 18 Nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by v daném případě vyloučily, že naplnění formálních znaků přestupku ohrozilo výše uvedený chráněný zájem. <b><i>Uložení trestu</b></i> 19 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 20 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 21 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 22 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti podnikající fyzické osoby. 23 Povaha a závažnost přestupku odpovídá významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen. Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. V konkrétním případě obvinění dodali posudek se zpožděním pěti měsíců, přičemž v této době se zadavatelem nekomunikovali; neinformovali jej o tom, že dojde ke zpoždění a jak velké toto zpoždění bude, na urgence zadavatele nereagovali. Tímto svým jednáním nejen způsobili průtahy ve vyšetřování, ale zároveň vystavili zadavatele nejistotě, jak ve věci dále postupovat. Jakkoliv je zřejmé a pochopitelné, že na straně znalců může dojít z nejrůznějších důvodů k prodlení, je třeba trvat na tom, aby v takovém případě o situaci zadavatele řádně a čas informovali a dohodli další postup. 24 Za okolnost, která snižuje závažnost přestupku, ministerstvo v daném případě považuje skutečnost, že obvinění znalecký posudek nakonec dodali, čímž alespoň částečně zhojili následky svého jednání. 25 Z vlastní činnosti je správnímu orgánu známo, že obviněná v roce 2019 podala celkem 402 posudků a obviněný v témže roce podal celkem 332 posudků. Svou podnikatelskou činností si každý z obviněných v uvedeném roce vydělal přes 1 milión Kč. 26 Pokutu 5 000 Kč uloženou každému z obviněných na dolní hranici zákonné sazby považuje správní orgán za přiměřenou s ohledem na povahu a závažnost přestupku, polehčující okolnosti a povahu činnosti obviněných. Uložená pokuta odpovídá poměrům pachatele a představuje přiměřený správní trest, který je způsobilý plnit vůči obviněným preventivní a represivní funkci.