22 Cdo 1410/2005 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1410/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 6. 2006 Spisová značka:22 Cdo 1410/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:22.CDO.1410.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Dotčené předpisy:§ 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb. § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1410/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) H. E., a b) J. E., zastoupených advokátkou, proti žalovaným: 1) J. Z., a 2) J. Z., zastoupeným advokátem, 3) S. M., a 4) L. M., o zdržení se zásahu do vlastnického práva žalobců a provedení vhodného a přiměřeného opatření k odvrácení škody, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 3 C 154/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. listopadu 2004, č. j. 25 Co 239/2004-291, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze 24. 11. 2004 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) z 16. 2. 2004, č. j. 3 C 154/2001-270, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní 1) až 4) byli povinni „zdržet se takových úprav svých pozemků, které způsobují zatékání vody a podmáčení nemovitostí žalobců zapsaných na LV č. 2712 u KÚ J., tj. rodinného domku čp. 177 v J. s vedlejšími stavbami na stavební parcele p. č. st. 497/2, a povinni provést vhodné a přiměřené opatření zabraňující prosakování vody pod nemovitosti žalobců, tj. asanační zářez v pruhu 700 mm širokém podél stávajícího plotu na hranici pozemků p. č. 497/3, 497/1 a 396/1 v k. ú. J., 1,20 m hluboký s drenáží o průměru 100 mm obloženou hrubým štěrkem a dalším propustným materiálem se spádem ke stávající kanalizační šachtě na komunikaci p. č. 1189 a na tuto kanalizaci napojeným“, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy dospěly shodně k závěru, že žaloba není důvodná ve smyslu § 127 odst. 1 ObčZ ani ve smyslu § 417 odst. 2 ObčZ. Žalovaní úpravami svých pozemků neobtěžují žalobce nad míru přiměřenou poměrům zatékáním vody a podmáčením nemovitostí žalobců. Uvedly, že provedenými důkazy, zejména znaleckým posudkem Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v B., bylo prokázáno, že stavby žalobců sice skutečně dlouhodobě trpí působením povrchové i podpovrchové vody, nejsou to však terénní úpravy žalovaných na jejich pozemcích provedené, které jsou příčinou tohoto stavu. Výstavbou domů žalovaných, úpravami jejich zahrad a odváděním vody z jejich domů a pozemku, se dotace vody do nemovitostí žalobců oproti stavu před výstavbou zlepšila ve prospěch žalobců. Úpravou svých pozemků žalovaní nevyvolali žádné ohrožení výkonu vlastnického práva žalobců. Těmito úpravami proto neobtěžují žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Úprava pozemků žalovaných, jak vyplývá ze znaleckého posudku, nezpůsobuje zatékáním vod na pozemky žalobců takové podmáčení nemovitostí, které by při bezchybném založení a provedení staveb způsobovalo tvrzené závady na těchto stavbách. Žalovaní nejsou rovněž ohrožovateli nemovitostí žalobců, neboť příčinou neutěšného stavu staveb žalobců je přítok podzemních vod a nedostatečná zámrzná hloubka základové spáry. Další příčinou trhlin může být i snížení pevnosti pojiva zdiva v původní části stavby a provedení podezdívky z nekvalitních cihel. Podíl spolupůsobení těchto faktorů je 85 – 97%. Přítok povrchových vod z pozemků žalovaných nemá rozhodující vliv na stavby žalobců. Asanační zářez, který žalobci navrhují provést, by vedl ke zlepšení přibližně o 10%, avšak žalobcům se nabízí mnohem výhodnější řešení, které slibuje stávající podmáčení jejich staveb zcela eliminovat a které si mohou realizovat na svém pozemku, aniž by jakkoli omezovali vlastnické právo žalovaných. Žalobci nesplnili důkazní povinnost, pokud se domáhali ochrany svých práv podle § 127 odst. 1 ObčZ, když neprokázali, že žalovaní je obtěžují stékáním vody z jejich pozemků, a to nad míru přiměřenou poměrům, nebo, že žalovaní vážně ohrožují výkon jejich práv. Odvolací soud uvedl, že důkaz revizním znaleckým posudkem lze hodnotit jako přesvědčivý a úplný ve vztahu k zadání. Soudu prvního stupně byly předloženy znalecké posudky zpracované mimo soudní řízení, proto je soud nechal podle § 127 odst. 2 OSŘ přezkoumat znaleckým ústavem. Důkaz revizním znaleckým posudkem provedl, na návrh žalobců uložil zpracovateli posudku, aby se vypořádal s jejich výhradami ke znaleckému posudku a zpracovatele posudku u jednání také vyslechl. Znalecký ústav se vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami vůči jeho znaleckému posudku a logicky jej odůvodnil. Podle tohoto posudku nejsou žalovaní ohrožovateli nemovitostí žalobců a naopak výstavbou domu, úpravami jejich zahrad a odvádění vody z jejich domů a pozemků se situace zlepšila ve prospěch žalobců. Ani podmínky stanovené v § 417 odst. 2 ObčZ tak nejsou v dané věci splněny. Podmínkou pro vyhovění takovému nároku je existence vážného ohrožení, které by mělo původ v počínání žalovaných. Z revizního znaleckého posudku však vyplývá, že voda stékající z pozemků žalovaných nemovitosti žalobců vážně neohrožuje. Navíc vybudování asanačního zářezu není vhodným a přiměřeným opatřením, když žalobci mohou zabránit vlhnutí jejich staveb daleko výrazněji navrhovanou úpravou na jejich pozemcích. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť soudy řádně nezhodnotily povinnosti, vyplývající pro žalované z § 127 odst. 1 ObčZ, neohrožovat stavbu a oprávnění žalobců domáhat se podle § 417 odst. 2 ObčZ, aby žalovaní byli povinni provést vhodná a přiměřená opatření bránící vzniku vážné újmy na nemovitostech žalobců. Toto opatření může negativní důsledky činnosti žalovaných podstatně zmírnit. Soudy se nezabývaly námitkami žalobců k reviznímu znaleckému posudku, který byl proveden bez jakýchkoliv objektivních průzkumů, pouze zhodnotil předchozí znalecké posudky předložené k důkazu, s jejichž závěry se neztotožil. Soudy přesto považovaly tento posudek za řádný a svá rozhodnutí na něm založily. V řízení bylo nepochybně zjištěno, že na základě stavební činnosti žalovaných se terénní poměry na sousedních pozemcích změnily, došlo k jejich kultivaci, do studny byla svedena povrchová voda, byla zasypána jáma, která vznikla při stavební činnosti. Sám soud prvního stupně konstatoval, že stavby žalobců dlouhodobě trpí působením povrchové i podpovrchové vody. Nesprávně však soudy dospěly k závěru, že příčinou tohoto vážného ohrození nemovitostí žalobců není činnost a terénní úpravy na pozemcích žalovaných. Před výstavbou nemovitostí žalovaných, kdy na sousedícím pozemku nebyla provedena navážka a pozemky byly u hranic v jedné rovině, k podmáčení nemovitostí nedocházelo. Ze znaleckého posudku ing. J. N. a také z revizního znaleckého posudku str. 11 vyplývá, že je třeba zabránit stékání podpovrchové vody k domu žalobců, z čehož je zřejmé, že závěr soudů obou stupňů, že příčinou ohrožení nemovitostí žalobců není činnost žalovaných, není správný. Žalobci mají za to, že předloženými znaleckými posudky bylo prokázáno, že výrazné zhoršení hydrogeologické situace nastalo vlivem staveb a terénních úprav žalovaných, a to především provedením terasovité úpravy, kultivací povrchů umožňující větší sycení spraší vodou, svedení střešní vody do studny v rozporu s § 6 zákona č. 254/2001 Sb., neoddrenážováním jámy po vápně a jejím zasypáním pískem. Pokud jsou žalovaní schopni provedením opatření navrhovaných žalobci alespoň zmírnit dopad jejich činnosti způsobující ohrožení nemovitostí žalobců, mělo jim být provedené opatření podle § 417 odst. 2 ObčZ nařízeno. Ze znaleckých posudků ing. N. a statického posudku ing. J. S. vyplývá, že by navrhovaná opatření provedená na pozemcích žalovaných mohla zabránit stékání vody k nemovitosti žalobců. Tyto znalecké posudky byly vypracovány na základě provedené sondy a zjištění hloubky hladiny podzemní vody. Pokud by se navrhovaná opatření ukázala jako ne 100% účinná, bude na žalobcích, aby se dalšími opatřeními snažili stékání vody eliminovat. Žalobci namítají, že znalec vypracoval revizní znalecký posudek, aniž provedl sondu za účelem zjištění, jakým způsobem prosakuje voda od žalovaných k domu žalobců. Zcela bez „jakéhokoliv fundovaného rozboru stavebních výpočtů pak hodnotí stavební stav“ nemovitosti žalo