5 Tz 8/2016 — Nejvyšší soud

5 Tz 8/2016 citace  Právní věta:Jestliže trestní věc obviněného byla vyloučena ze společného řízení, jeho trestní stíhání přerušeno a v této době byl ve věci původně spoluobviněných vyhotoven znalecký posudek týkající se totožného předmětu řízení všech obviněných, je jako znalecký posudek použitelným důkazním prostředkem i v řízení vedeném proti tomuto obviněnému. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 5. 2016 Spisová značka:5 Tz 8/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:5.TZ.8.2016.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dokazování Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 89 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:5. 8. 2016 Publikováno ve sbírce pod číslem:21 / 2017 Anotace:V této věci vyjádřil Nejvyšší soud názor odlišný od názoru soudů prvního i druhého stupně k otázce použitelnosti znaleckého posudku. Šlo o věc, ve které byl obviněný původně trestně stíhán společně s dalšími osobami, poté byla jeho trestní věc z důvodu zdravotního stavu obviněného vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí a jeho trestní stíhání bylo přerušeno. V téže době byl ve věci původně spoluobviněných vyhotoven znalecký posudek týkající se totožného předmětu řízení všech obviněných. V pozdější době pak bylo ve věci tohoto obviněného rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání a do jeho trestního spisu byl zařazen onen znalecký posudek (trestní stíhání proti ostatním obviněným bylo mezitím ze zákonných důvodů zastaveno – úmrtí, amnestie prezidenta republiky). Soudy prvního i druhého stupně vyjádřily názor, že ve věci je potřeba vypracovat nový znalecký posudek. Nejvyšší soud s tímto názorem nesouhlasil, a to zejména z důvodu, že obviněný byl stíhán v přípravném řízení společně s dalšími spoluobviněnými, přičemž všichni se žalovaných skutků měli dopustit společným jednáním, a to každý z nich ve stejném rozsahu. Je tedy nepochybné, že předmět řízení všech obviněných je zcela totožný. Výsledky znaleckého zkoumání se tak bezesporu týkají všech obviněných, kteří se dané trestné činnosti měli dopustit ve spolupachatelství, tj. společným jednáním. Z těchto důvodů lze na znalecký posudek nahlížet jako na posudek vyhotovený v téže věci, zabývá se skutečnostmi, které byly ve zcela totožné podobě předmětem řízení jak tohoto obviněného, tak dalších obviněných. Rovněž je faktem, že obviněnému i jeho obhájci byla dána možnost se s předmětným znaleckým posudkem seznámit, přičemž v rámci prostudování spisu neuplatnili žádné návrhy na doplnění vyšetřování. Do dne rozhodování Nejvyššího soudu nebyly vzneseny ani žádné námitky proti osobě znalce (resp. znaleckého ústavu) nebo proti jeho odbornému zaměření či formulaci otázek jemu položených. Nelze proto učinit závěr, že by byl obviněný zkrácen na svém právu seznámit se s obsahem znaleckého posudku a činit návrhy na doplnění vyšetřování podle § 166 odst. 1 tr. řádu či uplatňovat námitky podle § 105 odst. 3 tr. řádu. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tz 8/2016-58 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2016 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Roušalové a soudců JUDr. Františka Púryho, Ph.D., a JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného akad. arch. V. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 12 To 73/2014, kterým byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 5 T 56/2005, a podle § 268 odst. 2 tr. řádu rozhodl t a k t o : Pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 12 To 73/2014, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu, a to ve prospěch obviněného akad. arch. V. S. Odůvodnění Dne 28. 2. 2014 podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze (dále jen „státní zástupce“) pod sp. zn. KZV 63/2008 u Krajského soudu v Praze obžalobu na obviněného akad. arch. V. S. pro skutky, které jsou kvalifikovány jako tři přečiny porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (body A. I., II. obžaloby) a jako zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku (bod C. obžaloby). Obviněný akad. arch. V. S. byl původně trestně stíhán pro jednání popsaná ve výše uvedené obžalobě ve společném trestním řízení spolu s obviněnými M. S. , a Ing. L. P. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství podal dne 12. 8. 2005 obžalobu na všechny obviněné ke Krajskému soudu v Praze. Tento soud v předběžném projednání obžaloby rozhodl usnesením ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 5 T 56/2005 o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Na podkladě stížnosti státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 7. 2006, sp. zn. 12 To 29/2006 tak, že ji zamítl jako nedůvodnou. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch všech tří obviněných, o níž rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 5 Tz 4/2007 tak, že pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 7. 2006, sp. zn. 12 To 29/2006 byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu ve prospěch všech obviněných. S ohledem na ustanovení § 269 odst. 1 tr. řádu se rozhodnutí Nejvyššího soudu nedotklo právní moci citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze. Dne 22. 4. 2008 byla trestní věc obviněného akad. arch. V. S. ve stadiu přípravného řízení vyloučena ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí, a to s ohledem na jeho zdravotní stav. Následně bylo usnesením státního zástupce ze dne 6. 5. 2008, sp. zn. KZV 63/2008, trestní stíhání obviněného akad. arch. V. S. přerušeno podle § 173 odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť ho nešlo pro těžkou chorobu postavit před soud. Na obviněné M. S. a Ing. L. P. podal státní zástupce dne 9. 10. 2009 obžalobu ke Krajskému soudu v Praze; tato trestní věc byla vedena pod sp. zn. 5 T 80/2009. Soud prvního stupně přibral opatřením ze dne 12. 9. 2012 znalecký ústav Česká znalecká, a. s., k podání znaleckého posudku za účelem objasnění ekonomické situace obchodních společností, jejichž hospodaření bylo předmětem trestního stíhání všech spoluobviněných, a mj. též ekonomických důsledků konkrétních úkonů obviněných s finančními prostředky a dalším majetkem těchto obchodních společností. Znalecký ústav měl též k dispozici znalecký posudek vypracovaný v té době již zemřelým znalcem Ing. Vladimírem Komedou včetně jeho dvou dodatků. Nový znalecký posudek byl znaleckým ústavem zpracován ke dni 29. 11. 2013. Trestní stíhání ohledně obou obviněných však bylo Krajským soudem v Praze zastaveno usnesením ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 5 T 80/2009, a to v případě obviněného Ing. L. P. z důvodu jeho úmrtí podle § 231 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. e) tr. řádu, a v případě obviněného M. S. z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013 podle § 231 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Ve věci obviněného akad. arch. V. S. bylo usnesením státního zástupce ze dne 12. 3. 2013, sp zn. KZV 63/2008, nejprve rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání a následně bylo trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) tr. řádu s ohledem na rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013 zastaveno. Obviněný však využil svého práva podle § 11 odst. 4 tr. řádu a prohlásil, že na projednání věci trvá. Do trestního spisu obviněného byl dne 11. 12. 2013 zařazen vypracovaný znalecký posudek od České znalecké, a. s., s jehož obsahem se obviněný akad. arch. V. S. a jeho obhájce seznámili v rámci prostudování trestního spisu dne 16. 1. 2014. Ze strany obviněného ani jeho obhájce nebyly učiněny žádné návrhy na doplnění vyšetřování ve smyslu § 166 odst. 1 tr. řádu a dne 28. 2. 2014 podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze na obviněného akad. arch. V. S. obžalobu, jak byla citována shora. Krajský soud v Praze rozhodl po předběžném projednání této obžaloby usnesením ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 5 T 56/2005, tak, že trestní věc obviněného akad. arch. V. S. podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu vrátil státnímu zástupci k došetření. Proti tomuto usnesení podal