2 Afs 25/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 7/2021- 34 - text 4 29 A 7/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše a JUDr. Faisala Husseiniho ve věci žalobce: S. D. zastoupený daňovým poradcem ATACON spol. s r.o. sídlem Veveří 46, 602 00 Brno proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj sídlem náměstí Svobody 4, 602 00 Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v souvislosti s podanou žádostí žalobce o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí o zrušení registrace žalobce k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) na základě žádosti podané žalobcem podle § 106b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v rozhodném znění (dále jen „zákon o DPH“). Žalovaný o zrušení registrace k DPH ke dni podání žaloby nerozhodl, a proto se žalobce rozhodl proti nečinnosti žalovaného bránit žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v rozhodném znění (dále jen „s. ř. s.“). Důvodem nečinnosti žalovaného přitom měla být skutečnost, že žalobce při podání žádosti o zrušení registrace k DPH nedodržel podmínky pro učinění tohoto podání stanovené v § 101a zákona o DPH, tedy že neučinil žádost ve formátu a struktuře, zveřejněné správcem daně. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný je bezdůvodně nečinný, neboť dle jeho názoru na žádost o zrušení registrace k DPH nedopadá § 101a zákona o DPH. Podmínky na strukturu a formát podání se dle žalobce uplatní pouze na daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, nebo na přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů. Dle žalobce žádost o zrušení DPH není ani přihláškou k registraci ani oznámením o změně registračních údajů. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobce nedodržel strukturu a formát pro podání žádosti o zrušení registrace k DPH, proto je toto podání podle § 101a odst. 4 zákona o DPH neúčinné. Na neúčinné podání se hledí, jako by nebylo nikdy učiněno, proto žalovaný nemůže být v nečinnosti, jestliže na základě neúčinné žádosti žalobce nezrušil jeho registraci k DPH. IV. Posouzení věci soudem 4. Krajský soud se, za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nečinnosti žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. 5. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. se může „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“ 6. Žalobce namítanou nečinnost žalovaného spatřuje v tom, že žalovaný na základě podané žádosti žalobce dosud nerozhodl o zrušení registrace žalobce k DPH, ačkoliv má žalobce za to, že jeho žádost splňovala všechny zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný je naopak toho názoru, že žalobcem podaná žádost tyt náležitosti nesplňovala, konkrétně v ní žalobce nedodržel formální požadavky na strukturu a formát pro podání žádosti o zrušení registrace k DPH, a proto jeho podání vyhodnotil jako neúčinné ve smyslu podle § 101a odst. 4 zákona o DPH. 7. Podle § 101a odst. 2 písm. b) zákona o DPH platí, že „[p]ouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.“ Podle § 101a odst. 3 platí, že „[p]odání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“ Z § 101a odst. 4 pak plyne, že „[p]odání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“ 8. Žalobce za stěžejní žalobní námitku zjevně považuje tvrzení, že žádost o registraci k DPH není podáním, na které by dopadala povinnost učinit jej ve formátu a struktuře, zveřejněné správcem daně. S touto námitkou se nicméně krajský soud neztotožňuje, neboť zrušení registrace k DPH je bezpochyby možno považovat za změnu registračních údajů spočívajících ve vymazání údajů o plátci DPH z registru plátců DPH. Ačkoliv obecná ustanovení o správě daně tuto skutečnost výslovně neobsahují, k uvedenému závěru lze dle krajského soudu dospět na základě analogického výkladu, a to za použití srovnatelné úpravy registrace k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku, vymezené v § 110l a násl. zákona o DPH. Ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku jsou totiž podle § 110n zákona o DPH používány obdobně jako v běžném režimu správy DPH pro registraci k DPH přihláška k registraci a pro změnu registračních údajů oznámení o změně registračních údajů. Podle § 110o zákona o DPH pak platí, že „[s]právce daně zruší registraci uživatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, pokud uživatel podal toto oznámení do 15 dnů před koncem tohoto kalendářního čtvrtletí.“ Z citovaného ustanovení tak vyplývá, že zákon o DPH považuje zrušení registrace k DPH za změnu registračních údajů, neboť ke zrušení registrace k DPH dochází podle § 110o zákona o DPH na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém se žádá o zrušení registrace. Dle krajského soudu je proto třeba onu neúplnou právní úpravu žádosti o zrušení registrace DPH v „běžném režimu“ vyplnit výkladem per analogiím, neboť dle krajského soudu neexistuje žádný racionální důvod, proč by zákon o DPH stanovil odlišné podmínky a právní úpravu týkající se žádosti o zrušení registrace DPH v běžném režimu na straně jedné, a žádosti o zrušení DPH ve zvláštním režimu na straně druhé, když obě tato podání jsou povahově shodná, směřují ke shodnému účelu a vyvolávají obdobné důsledky pro daňový subjekt. 9. K obdobnému závěru lze taktéž dospět i za analogického použití obecných ustanovení o registračním řízení dle zákona 280/2009 Sb., daňového řádu, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád“). Podle § 127 odst. 1 daňového řádu totiž platí, že „[d]ojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že „[o]znamovací povinnost podle odstavce 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.“ Z citované konstrukce oznamovací povinnosti registrovaných daňových subjektů dle krajského soudu taktéž jednoznačně vyplývá, že žádost o zrušení registrace k dani se podává pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů, neboť žádost o registraci k DPH je součástí oznamovací povinnosti podle § 127 odst. 1 zákona o DPH. 10. Ze správního spisu přitom vyplývá, že žalobce podal žádost o zrušení registrace k DPH dne 16. 11. 2020 datovou zprávu do datové schránky žalovaného ve formátu „DOCX“. Struktura a formát oznámení o změně registračních údajů v době, kdy byla žalobcem žádost o zrušení registrace k DPH podána, byla stanovena pokynem Generálního finančního ředitelství ze dne 16. 12. 2015, GFŘ-D-24, kterým se stanovuje formát a struktura daňové zprávy, č. j. 156035/15/7100-40123-050030, ve znění účinném do 31. 12. 2020. Podle tohoto pokynu se podání, specifikovaná § 72 odst. 1 daňového řádu (přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení), u kterých je zákonem stanovená povinnost podávat je datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správce daně, činí ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD formátu. Žalobce učinil žádost o zrušení registrace k DPH ve formátu „DOCX“, tedy v jiném formátu, než jaký byl zveřejněn správcem daně. 11. S ohledem na výše uvedené závěry proto krajský soud přisvědčuje názoru i postupu žalovaného, pokud v kontextu skutkových okolností nyní projednávaného případu vyhodnotil předmětné podání žalobce (žádost) ze dne 16. 11. 2020 jako podání ex lege neúčinné ve smyslu § 101a odst. 4 zákona o DPH. Nutno přitom podotknout, že žalobce byl žalovaným již dne 25. 11. 2020 o neúčinnosti jeho podání informován a byl vyzván, aby podal novou žádost ve správném formátu. Z uvedených důvodů proto nelze dle krajského soudu dospět k závěru, že by žalovaný byl nečinný, jestliže na základě neúčinného podání žalobce neprovedl navazující procesní kroky vedoucí k výmazu žalobce z registru plátců DPH.