8 As 50/2015 — Nejvyšší správní soud

30 Af 64/2021- 47 - text 6 30 Af 64/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce: Obec Těrlicko sídlem Májová 474/16, Těrlicko zastoupeného advokátkou JUDr. Sylvou Totkovou Kolderovou sídlem Pavlovova 8, Havířov proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 25. 8. 2021, čj. ÚOHS-25747/2021/163/MPe takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce zadal veřejnou zakázku s názvem „Restaurace Těrlicko“ jako zakázku malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, spočívající v provedení stavebních prací. Výsledná cena zakázky byla 7 264 871,35 Kč bez DPH, ačkoliv je limit pro zakázky malého rozsahu 6 000 000 Kč. Žalovaný proto rozhodnutím ze dne 8. 7. 2021, čj. ÚOHS-22760/2021/500/Alv (dále též „rozhodnutí o pokutě“) uložil žalobci pokutu ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. 2. Rozklad žalobce proti citovanému rozhodnutí zamítl předseda žalovaného rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 14. 10. 2021. II. Argumentace žalobce 3. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť je nezákonné a nepřezkoumatelné. Žalovaný se nezabýval tím, v čem spočívá ovlivnění nebo možnost ovlivnění výběru dodavatele. Žalovaný se též nevypořádal s důkazními návrhy. Tím zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. 4. Žalobce vysvětluje, že zakázku chtěl zadat již v roce 2017 a podle tehdejších cen určil její předpokládanou hodnotu na 4,5 mil. Kč. Nemohl předpokládat, že ceny vzrostou natolik, že hodnota přesáhne hranici 6 mil. Kč. Žalobcův postup nicméně odpovídal § 16 odst. 6 zákona o zadávání veřejných zakázek – hodnotu stanovil v roce 2017 na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění a předpokládal navýšení maximálně o inflaci plus 10 %. Žalobce nesouhlasí s výkladem žalovaného, který mluví o § 16 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek – ten pouze určuje okamžik, k jakému má být hodnota veřejné zakázky stanovena. 5. Jednání žalobce navíc nemělo podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, tudíž nebylo společensky škodlivé. Nebyly splněny formální a materiální znaky přestupku. Žalovaný se zaměřuje pouze na formální znaky vytýkaného jednání, aniž by zohlednil konkrétní okolnosti případu. Výběr dodavatele žalobce neovlivnil a ovlivnit ani nemohl. Vybíral ze čtyř dodavatelů v podlimitním režimu a v řízení navrhoval prokázat skutečnost, že se mu do takovéhoto typu řízení nikdy nepřihlásilo více dodavatelů. 6. Žalobce dále zpochybňuje výši uložené pokuty, neboť je nesprávná a není řádně odůvodněna. Omezení soutěže je žalobci přičítáno k tíži dvakrát, a to jako formální znak přestupku a jako přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty. Žádné negativní následky přestupku žalovaný neprokázal, když se má v daném případě jednat o ohrožující přestupek. Žalobce také namítá nerovnou správní praxi při ukládání pokut (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, čj. 7 As 211/2015 - 31). III. Argumentace žalovaného 7. Žalovaný navrhuje podanou žalobu zamítnout a argumentuje podrobně ke každému žalobnímu bodu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. 9. Žaloba není důvodná. Skutková zjištění 10. Soud nejprve stručně nastíní skutkový stav, jak vyplynul z napadeného rozhodnutí a ze správního spisu (v němž soud ověřoval skutečnosti, které byly podle žalobce sporné), a to jen v rozsahu potřebném pro následné právní posouzení věci. 11. Žalobce zahájil dne 28. 8. 2020 na základě „písemné výzvy k předložení cenové nabídky a prokázání splnění kvalifikace k veřejné zakázce malého rozsahu na stavební práce“ výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Restaurace Těrlicko“. Předmětem veřejné zakázky byly, stručně řečeno, stavební práce spočívající v rekonstrukci objektu restaurace a přilehlých ploch. Předpokládanou hodnotu určil žalobce na 4 500 000 Kč bez DPH (část IV výzvy). Tuto informaci žalobce téhož dne publikoval na svých webových stránkách. 12. Žalobce obdržel celkem čtyři nabídky s nabídkovou cenou v rozmezí od 7 264 871,35 Kč bez DPH do 7 641 166,23 Kč bez DPH. Dne 30. 10. 2020 uzavřel žalobce s vybraným dodavatelem M. Ch., IČ: 40349811, smlouvu o dílo č. 278/2020/ŠKA s cenou za realizaci výše uvedené stavby ve výši 7 264 871,35 Kč bez DPH (nejnižší ze čtyř nabídek). 13. Ve svém vyjádření žalovanému ze dne 14. 5. 2021 žalobce uvedl, že předpokládanou hodnotu zakázky stanovil na základě očekávané výše vzhledem k zakázkám obdobného charakteru, a to v době předpokládané rekonstrukce, tj. v roce 2017. V dalších podáních doplnil, že zakázku hodlal původně zadat v roce 2017 a nemohl předpokládat, že cena prací a materiálu v mezidobí od 2017 do 2020 vzroste takto zásadním způsobem. Každopádně se domníval, že ani při zvýšení cen nepřekročí limit 6 mil. Kč pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Jakmile zjistil, že limit předpokládané hodnoty překročí, postupoval v souladu se svou směrnicí č. 8/2013, která stanoví pravidla pro zadávání podlimitní veřejné zakázky – žalobce tak fakticky dodržel postupy pro podlimitní veřejnou zakázku, byť ji formálně zadal jako zakázku malého rozsahu. Právní posouzení 14. Nejprve se soud musel zabývat námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Její příčinou může být buď nesrozumitelnost, nebo nedostatek důvodů. V obou případech však platí, že je potřeba s tímto institutem zacházet obezřetně a vyhradit jeho užití pouze těm případům, kdy vady odůvodnění reálně brání soudu v tom, aby napadené rozhodnutí přezkoumal (ve vztahu k soudním rozhodnutím srov. k nesrozumitelnosti rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2013, čj. 6 Ads 17/2013  25, bod [19], k nedostatku důvodů pak usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016  123, č. 3668/2018 Sb. NSS, body [29] - [30]). Zejména je nutno zdůraznit, že správní orgán, stejně jako soud, není povinen vyvracet jednotlivě každou dílčí námitku, pokud své rozhodnutí jako celek logicky a přesvědčivě odůvodní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, N 26/52 SbNU 247). Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívá podle žalobce v tom, že se žalovaný nezabýval ovlivněním soutěže a nevyjádřil se k důkazním návrhům žalobce. 15. Napadené rozhodnutí je plně přezkoumatelné. Pokud jde o první důvod nepřezkoumatelnosti, částečně souvisí s věcnou námitkou žalobce o prokázání negativních účinků na hospodářskou soutěž. Žalovaný se jí v rozhodnutí o pokutě zabýval (bod 60) a předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí také (body 40-42). Tyto úvahy jsou dostatečně podrobné a srozumitelné. Jejich důvodnost soud posoudí níže. 16. Ani žádné důkazní návrhy žalovaný neopomněl. Žalobce pouze obecně uvádí, že se s jeho tvrzeními a důkazními návrhy předseda žalovaného nevypořádal. Takové obecné tvrzení předurčuje obecnou odpověď soudu. Není povinností soudu vyhledávat v žalobcových podáních zmínky o důkazech a následně zkoumat, zda na ně žalovaný reagoval. Opomenuté důkazy musí označit žalobce. V napadeném rozhodnutí žalovaný evidentně reagoval na námitky žalobce (body 56-62 a 86). Žalobce v rozkladu jasně formuloval pouze jeden důkazní návrh, a to soupis podlimitních zakázek v předchozích letech. Ten reflektoval předseda žalovaného v bodu 27 napadeného rozhodnutí a vypořádal jej zejména v bodě 44 napadeného rozhodnutí. Není zřejmé, o jakých opomenutých důkazních návrzích žalobce mluví. 17. Pokud jde o věcné hodnocení, žalobce se dopustil ohrožovacího přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. K naplnění skutkové podstaty takového přestupku postačí hrozba negativních následků. Není nutné, aby došlo k poruše – zde k ovlivnění hospodářské soutěže. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. 10. 2015, čj. 8 As 50/2015 - 39 k ohrožovacím deliktům uvedl, že „ohrožovací následek znamená vyvolání stavu, který představuje pro objekt přestupku (tedy pro určitý zájem společnosti chráněný zákonem) hrozbu jeho poruchy neboli stav nebezpečí.“ To, že k takovému následku nedošlo, nelze zohlednit ani jako polehčující okolnost (srov. bod 25 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, čj. 1 As 284/2018 - 32). Žalobce fakticky žádá, aby žalovaný určil konkrétní společnosti, jimž žalobce zabránil v