30 A 37/2024 – Krajský soud v Brně

30 A 37/2024- 79 - text  5 30 A 37/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: D. B. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 3. 2024, č. j. JMK 36783/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobce v méně významné části změněno předchozí rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 16. 5. 2023, č. j. MUHOCJ 35567/2023/DSA/Ga. Jím prvostupňový správní orgán rozhodl o námitkách žalobce proti záznamu počtu bodů dosažených v bodovém hodnocení řidiče podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o silničním provozu“) tak, že podané námitky proti záznamu bodů v registru řidičů zamítl a provedené záznamy bodů potvrdil. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobce navrhuje pro nezákonnost zrušit napadené rozhodnutí žalovaného z následujících důvodů. Žalovaný dle žalobce zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích orgánů ve shodných věcech a narušil právní jistotu žalobce a ignoroval předložené důkazní prostředky. Je běžnou praxí odvolacích orgánů zabývat se jednotlivými podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (např. viz rozhodnutí č. j. HLUC/00590/2020/OD/Vo ze dne 6. 1. 2020 nebo č. j. MUCE 20786/2019 SO). I z dalších rozhodnutí jiných správních orgánů vyplývá, že se běžně zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou body zapisovány. Žalobce tato rozhodnutí žalovanému zaslal. Podle zásady legitimního očekávání by měly správní orgány rozhodovat shodně ve věcech se shodnými či obdobnými znaky. 3. V meritu žalobce namítá nezpůsobilost jednotlivých podkladů (pokutových bloků) pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Žalovaný k nim namítá, že je posuzovat nemůže  praxe doložená žalobcem však svědčí o opaku. Žalobce respektuje názor, že rozhodnutí vydaná v blokovém řízení jsou specifická, to však nemůže omluvit nedostatky, které pokutové bloky obsahují z hlediska zákonných náležitostí. Z přiložených pokutových bloků série HG/2014 č. G 1498901 a série GF/2013 č. F 0832677 vyplývá, že nesplňují dle rozsudku Nejvyššího správního soudu dostatečnou individualizaci skutku (srovnává s pokutovým blokem série FC/2013 č. C1404971). I z rozhodnutí v blokovém řízení by měly být patrné údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Argument, že žalobce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí, je podle žalobce nesprávný. Není možné, aby za správnost vydaného rozhodnutí odpovídal žalobce. Současně nelze očekávat takovou znalost práva, že může posoudit správnost rozhodnutí a upozornit na případné vady. 4. Žalobce dále poukazoval na případy, kdy je podle něj podklad nezpůsobilý pro záznam bodů. Dále u všech osmi bloků žalobce zpochybnil shodnou argumentací všech 11 kolonek. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhl podanou žalobu zamítnout, přičemž odkázal především na odůvodnění napadeného rozhodnutí a argumentoval ke každému žalobnímu bodu. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že žalobce až v odvolání proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu zpochybnil pouze jediný pokutový blok, který byl obstarán a žalovaným konkrétně podroben přezkumu. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s, neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. 7. Žaloba není důvodná. 8. K prvé námitce týkající se tvrzení, že žalovaný jakožto odvolací orgán zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy, soud uvádí, že žalobce v podání doplňující jeho odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí poukázal na pokutový blok z 5. 1. 2021, přičemž ověřenou kopii tohoto bloku si žalovaný obstaral. Uplatněnými námitkami vůči tomuto bloku se žalovaný zabýval řádně v rámci napadeného rozhodnutí na straně 6 a 7. Není tedy pravdou, že by žalovaný ignoroval předložené důkazy. 9. Žalovaný si zbývající žalobcem konkrétně nenapadené pokutové bloky neobstaral, neboť poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, která nevyžaduje, aby si správní orgán vždy obstaral pokutové bloky. Dovodil, že veškerá shromážděná oznámení o uložení pokuty příkazem na místě jsou dostatečně kvalitní a obsahují nutné údaje. Záznamy bodů byly provedeny správně a ve správné výši. Žalobce oznámení o uložení pokutových bloků příkazem na místě nijak konkrétně nenapadal a ani nenapadá. Na podporu svých argumentů v odvolání i v žalobě odkázal na rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje či Jihočeského kraje; tyto důkazy však správnímu orgánu nepředložil. Navíc se týkají jiného řízení, ta pro nyní projednávanou věc nemohou mít podstatnou argumentační sílu. Poukazovaná rozhodnutí neprokazují, že zde existuje správní praxe, jež by žalobci zakládala legitimní očekávání. Důležité pro projednávanou věc je ustálená judikatura především Nejvyššího správního soudu týkající se otázky povinnosti vyžádání pokutových bloků v rámci předmětného řízení. 10. V rámci správního řízení žalobce neuplatnil (vyjma námitek proti jednomu pokutovému bloku) žádné konkrétní námitky, které by zakládaly pochybnost ve vztahu k jejich náležitostem. Pokud jde o námitky uplatněné v žalobě, ty obsahují pouze obecná konstatování o náležitostech pokutových bloků a dále typizované námitky zpochybňující zcela shodným způsobem všechny vyplňované (nepředtištěné) části pokutových bloků. 11. Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011 - 74 vyslovil, že ne každé zpochybnění údajů v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení zakládá povinnost správního orgánu vyžádat si další listiny, které by tyto údaje prokazovaly. Je třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně od případů, kdy řidič uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. 12. U pokutového bloku ze dne 5. 1. 2021 žalobce uplatnil konkrétní námitky, které žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal. Správnost všech pokutových bloků žalobce v rámci žalobních bodů napadá vždy zcela stejnou argumentací (včetně pokutového bloku ze dne 5. 1. 2021). Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že za uvedené situace lze bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované a tudíž a priori nevěrohodné (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019 – 44; obdobně rovněž rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2023, č. j. 3 As 170/2021 – 27, ze dne 8. 6. 2023, č. j. 9 As 131/2021 - 16, ze dne 9. 12. 2022, č. j. 5 As 166/2021 - 14, ze dne 12. 10. 2022, č. j. 2 As 300/2021 – 47, ze dne 2. 6. 2021, č. j. 6 As 174/2019 - 44 a ze dne 26. 9. 2023, č. j. 5 As 190/2022 – 21). Z judikatury Nejvyššího správního soudu dále vyplývá, že v řízení o námitkách správní orgán zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl záznam bodů proveden. Na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné až do okamžiku, než jsou zákonem předvídaným způsobem zrušeny. Záznam bodů se provádí na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo příkazem na místě. Takové oznámení je zpravidla dostatečným podkladem pro záznam bodů, pokud obsahuje veškeré potřebné údaje (jak již bylo shora uvedeno, jednotlivá oznámení žalobce ani konkrétně nijak nezpochybňuje). Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že povinnost správního orgánu vyžádat si další důkazy, včetně příslušných rozhodnutí, nastává pouze tehdy, pokud účastník řízení relevantním a důvěryhodným způsobem zpochybní skutečnosti obsažené v oznámení o uložení pokuty. Povinnost obstarat si pokutové bloky nevzniká, pokud jsou uplatněné námitky paušální, typizované a šablonovité či nedostatečně konkretizované. Trvat za situace paušálních a typizovaných či nekonkretizovaných námitek na tom, aby správní orgány všechny bloky vyžádaly a zkontrolovaly by z námitkového řízení učinilo řízení oficiózní, jakým zjevně není. 13. Ve správním řízení žalobce uplatnil konkrétní námitky pouze ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 5. 1. 2021 a v rámci žalobních bodů uplatnil pouze s