31 Af 12/2024 – Krajský soud v Brně

31 Af 12/2024- 66 - text  7 31 Af 12/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: město Protivín sídlem Masarykovo nám. 128, 398 11 Protivín zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. sídlem Masarykovo nám. 19, 398 11 Protivín proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 31. 1. 2024, č. j. ÚOHS-03014/2024/162, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda žalobce jako zadavatel postupoval v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), pokud rekonstrukci budovy bývalé školy rozdělil na dvě etapy a každou etapu zadal samostatně jako zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. 2. Žalobce jako zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dvě samostatné smlouvy, jejichž předmětem byla rekonstrukce I. a II. nadzemního podlaží bývalé základní školy v části Myšenec. Jednalo se o smlouvu ze dne 3. 1. 2022 uzavřenou za účelem realizace veřejné zakázky malého rozsahu „Rekonstrukce škola Myšenec – I. etapa“ („veřejná zakázka I.“ nebo „I. etapa“) a o smlouvu ze dne 9. 2. 2023 uzavřenou za účelem realizace veřejné zakázky malého rozsahu „Stavební úpravy a změna užívání školy Myšenec, II. etapa“ („veřejná zakázka II.“ nebo „II. etapa“). 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 12. 2023, č. j. ÚOHS-48696/2023/500, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, kterého se dopustil tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ. Žalobce totiž veřejnou zakázku spočívající v rekonstrukci I. a II. nadzemního podlaží bývalé základní školy v části Myšenec, které tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti s předpokládanou hodnotou přesahující limit dle § 27 písm. b) ZZVZ, zadal bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. Za spáchání tohoto přestupku žalovaný žalobci uložil pokutu ve výši 120 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 4. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („předseda“) rozhodnutím ze dne 31. 1. 2024, č. j. ÚOHS-03014/2024/162 („rozhodnutí předsedy“ nebo „napadené rozhodnutí“; pozn. soudu: žalobce se v žalobě zjevně dopustil chyby v psaní v čísle jednacím), zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 5. Žalobce namítal, že je napadené rozhodnutí nezákonné, nepředvídatelné a spočívá v nesprávně zjištěném skutkovém stavu, jelikož ze zjištěných skutečností a předložených důkazů vyplývá, že předmětné zakázky jeden funkční celek netvoří. Žalobce tak veřejné zakázky zadal jako veřejné zakázky malého rozsahu a postupoval v souladu se zásadami uvedenými v § 6 ZZVZ. 6. Cílem žalobce v rámci veřejné zakázky I. bylo realizovat jen a pouze vnitřní stavební úpravy I. nadzemního podlaží. Předložená projektová dokumentace a vyjádření dozorujícího úřadu prokazují, že cílem veřejné zakázky I. bylo zřídit pouze objekt občanské vybavenosti, naopak nebylo doporučeno zahrnovat funkci bydlení. V roce 2021 tak žalobce jako zadavatel plánoval zrekonstruovat pouze funkčně dokonalý a samostatný celek v I. nadzemním podlaží, přičemž součástí rekonstrukce bylo zajištění celého objektu bez nutnosti provádět další stavební úpravy. I proto byla součástí veřejné zakázky I. také oprava střechy; v opačném případě by všechny úpravy mohly být znehodnoceny zatékající vodou. Funkční i časová samostatnost vyplývá také z vyjádření společnosti Proges spol. s r. o. 7. Tvrzení žalovaného o obdobném charakteru prací je vágní a nepředvídatelné, jelikož nerozlišil, co jsou podle něj stavební práce obdobného charakteru, a co již nikoliv. Objekt v I. nadzemním podlaží je určen k širokému využití pro občany obce, zatímco bytové jednotky ve II. nadzemním podlaží užívají jen jejich řádní nájemníci. Stavebně i technicky jsou to dva samostatné, zcela odlišné funkční celky. Celky spolu nesouvisejí ani časově; o zadání veřejné zakázky II. bylo rozhodnuto až za více než 13 měsíců. 8. V době rozhodování o zadání veřejné zakázky I. ani nebyla stanovena cena veřejné zakázky II. Kdyby měl žalobce v úmyslu postupně zrekonstruovat celý objekt, nepochybně by jej zahrnul do rozpočtu na navazující kalendářní rok. Žalobce měl však v době zadávání veřejné zakázky I. jen některé informace, rozhodoval pouze dle projektové dokumentace a cenové nabídky k veřejné zakázce I. Rada ani zastupitelstvo nemohly ve svých usneseních předjímat, že předmětné veřejné zakázky budou redukovány pouze na části konkretizované v projektových dokumentacích. Je nutné vzít v úvahu také obvyklý a běžný způsob rozhodování samospráv v celé ČR. Konstatování žalovaného je odtrženo od reality zadávacích řízení. Žalobce nenarušil zajištění hospodárnosti, efektivnosti ani účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Je nutné posoudit také vnější vlivy, zejména skokový nárůst cen materiálů. 9. Žalovaný pak své závěry prokazuje novinovými články, ve kterých se k věci vyjadřoval starosta města Protivín. Žalovaný tyto články hodnotí kriticky v neprospěch žalobce. Je však třeba připomenout, že starosta není zadavatelem. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný odkázal na odůvodnění prvostupňového i napadeného rozhodnutí. Povaha stavebních prací spočívala v renovaci celé chátrající budovy, a tento záměr byl dán již v roce 2021. Je to zřejmé z názvů projektových dokumentací i veřejných zakázek. Vybudování bytů bylo původně zahrnuto již do rozpočtu na rok 2022. Lze očekávat, že pokud by zastupitelstvo hodlalo od záměru celkové rekonstrukce upustit, projevilo by takovou vůli výslovně. Stanovisko Proges spol. s r. o. nemá žádnou relevanci, jelikož společnost projektovou dokumentaci vypracovávala na základě rozhodnutí žalobce veřejnou zakázku rozdělit na dvě etapy. Žalobce přitom musel již v době zadání veřejné zakázky vědět, že rekonstrukce objektu přesáhne limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Vysoké ceny stavebních materiálů pak žádným způsobem nezákonný postup neospravedlňují. Nic žalobci nebránilo zadat veřejné zakázky postupně a samostatně, nicméně vždy v režimu odpovídajícímu veřejné zakázce s předpokládanou hodnotou určenou součtem hodnot veřejné zakázky I. a veřejné zakázky II. IV. Posouzení věci 11. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. 12. Žaloba není důvodná. 13. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. 14. Podle § 35 ZZVZ platí, že zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. 15. Podle § 18 odst. 1 písm. a) ZZVZ je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních. 16. Podle § 18 odst. 2 věty první ZZVZ platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Smyslem tohoto pravidla je zabránit obcházení zákona účelovým dělením veřejných zakázek na několik dílčích zakázek tak, aby veřejná zakázka mohla být zadána v mírnějším režimu. 17. Jádrem sporu v nyní posuzované věci bylo, zda bylo třeba stavební úpravy provedené v rámci veřejné zakázky I. a veřejné zakázky II. posuzovat jako plnění poskytnutá v rámci samostatných veřejných zakázek, či zda se jednalo o části jedné (téže) veřejné zakázky, neboť plnění tvořila jeden funkční celek a bylo možno dovodit i časovou souvislost (§ 18 odst. 2 ZZVZ). Pokud by se jednalo o jednu veřejnou zakázku zadávanou ve dvou etapách, převyšovala by předpokládaná hodnota veřejné zakázky limit 6 000 000 Kč pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu vyplývající z § 27 písm. b) ZZVZ. 18. Zadavatel samozřejmě může veřejnou zakázku rozdělit na části a tyto části zadávat i samostatně ve více zadávacích řízeních. Nesmí však rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo k umělému snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity, a tudíž k obcházení závazných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Posoudit, zda více plnění představuje jedinou veřejnou zakázku, vyžaduje komplexní hodnocení všech skutkových okolností daného případu. Zákon pracuje s pojmem funkční celek, který vyjadřuje právě komplexitu plnění. Nejde tedy o pouhou souvislost jednotlivých plnění, nýbrž spíše o jejich provázanost či spojení určitým pojícím prvkem. Tím zpravidla bude právě celkový (jednotící) zámě