41 A 19/2025 – Krajský soud v Brně

41 A 19/2025- 46 - text pokračování 7 41 A 19/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: H. N. C. státní příslušnost: X X zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Tauberem Lidická 960/81, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. OAM-229-27/ZR-2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. OAM-229-27/ZR-2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 404 Kč rukám jeho zástupce Mgr. Vratislava Taubera, advokáta do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaný zrušil žalobci povolení k trvalému pobytu. Nezdůvodnil ovšem, v čem konkrétně žalobce naplnil důvody pro takové rozhodnutí – konkrétně, zda žalobce skutečně představuje aktuální hrozbou pro veřejný pořádek. V napadeném rozhodnutí také nevysvětlil odlišný přístup, který zvolil vůči jeho manželce, která přitom také spáchala trestný čin a byla odsouzena ke stejnému trestu, ale ke zrušení povolení k trvalému pobytu u ní žalovaný nepřistoupil. Tím porušil zásadu legitimního očekávání. II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti 2. Žalobce pobývá v České republice přes 20 let. Od roku 2011 je držitelem povolení k trvalému pobytu. Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 8. 2025, čj. OAM-229-27/ZR-2023 („napadené rozhodnutí“), toto povolení zrušil s odkazem na § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Podle tohoto ustanovení správní orgán zruší povolení k trvalému pobytu, pokud cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek. 3. Žalovaný spatřuje narušení veřejného pořádku v tom, že Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 30. 8. 2024, čj. 5 T 74/2024-2325 („rozsudek trestního soudu“), schválil dohodu o vině a trestu mezi žalobcem, jeho manželkou a státním zástupcem, ohledně závažné daňové trestné činnosti. Žalobce se totiž po dobu čtyř let společně se svou manželkou dopouštěl systematického zatajování příjmů společnosti SaolaVina s.r.o. a úmyslného krácení daní podle § 240 trestního zákoníku. Škoda způsobená České republice přesáhla 6,6 milionu Kč. Žalovaný proto napadeným rozhodnutím zrušil povolení k trvalému pobytu s tím, že jednání žalobce představuje opakované a závažné narušení veřejného pořádku, protože dlouhodobě a vědomě podrývalo základní ekonomické základy státu (výběr daní). . 4. Žalobce v řízení namítl, že podmínka opakovanosti není splněna, neboť byl odsouzen pouze v jednom trestním řízení, které zahrnovalo souběh skutků posouzený soudem jako jediný celek. Dále argumentoval, že žije v České republice více než dvacet let, má zde manželku a tři nezletilé děti, které se tu plně integrovaly, navštěvují základní školu a hovoří česky. Tvrdil, že jeho rodina je existenčně závislá na jeho příjmu a zrušení trvalého pobytu by vedlo k rozpadu rodiny. Porušilo by proto čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Po odsouzení žije řádným životem, škodu nahradil a pro veřejný pořádek již žádné nebezpečí nepředstavuje. 5. Žalovaný tyto námitky odmítl. Vyložil, že opakované narušení veřejného pořádku nemusí znamenat více samostatných odsouzení, nýbrž může jít o dlouhodobé jednání trvající několik let, které naplňuje znaky opakovanosti. Uvedl také, že není třeba hodnotit aktuální hrozbu, jestliže k závažnému narušení veřejného pořádku již prokazatelně došlo. Žalovaný považoval hospodářskou trestnou činnost žalobce za mimořádně závažnou vzhledem k době páchání, výši škody a vědomému útoku proti daňovému systému České republiky. 6. Žalovaný zhodnotil i dopady rozhodnutí na soukromý a rodinný život. Z provedeného šetření OSPOD Kroměříž vyplynulo, že rodina žije v pronajatém bytě, děti prospívají a manželka má vlastní příjmy z podnikání i rodičovského příspěvku. Žalovaný proto uzavřel, že rodina není výhradně závislá na příjmu otce a zvládne ekonomicky fungovat i bez jeho přítomnosti. Zohlednil také, že žalobce má ve Vietnamu domov, rodinné zázemí i vlastní dům, a proto je jeho návrat možný. Naopak manželce, která se dopustila téže trestné činnosti, žalovaný trvalý pobyt nezrušil, protože by to bylo nepřiměřené vzhledem k péči o nezletilé děti. Žalovaný konstatoval, že rodina může zůstat v kontaktu a žalobce může žádat o jiné, nižší pobytové oprávnění. III. Žaloba, vyjádření žalovaného a replika žalobce 7. Žalobce namítá, že rozhodnutí je nezákonné, jelikož žalovaný neprokázal, že by žalobce představoval aktuální hrozbu pro veřejný pořádek. Rovněž namítá, že rozhodnutí je nepřiměřené z hlediska dopadů do soukromého a rodinného života. Žalovaný se nedostatečně zabýval otázkou nejlepšího zájmu tří nezletilých dětí a napadeným rozhodnutím porušil i zásadu legitimního očekávání žalobce. Nedostál totiž své povinnosti postupovat také při rozhodování skutkově shodných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. K tomu došlo při srovnání s případem žalobcovy manželky, která spáchala tentýž trestný čin a dostala tentýž trest. Žalovaný i vůči ní zahájil řízení o zrušení trvalého pobytu, které ale následně dva dny před vydáním rozhodnutí vůči žalobci zastavil s ohledem na zásah do jejího soukromého a rodinného života kvůli nezletilým dětem. Zásah do soukromého a rodinného života žalobce je však v tomto směru srovnatelný. Z rozhodnutí žalovaného přitom nelze zjistit, v čem viděl klíčovou odlišnost mezi případem žalobce a jeho manželky. 8. Žalovaný se ve svém vyjádření k žalobě věnuje námitkám žalobce a konstatuje, že se podrobně zabýval způsobem narušení veřejného pořádku, závažnosti jednání žalobce i dopadem napadeného rozhodnutí do rodinného a soukromého života. Žalobce se protiprávního jednání dopouštěl po dobu téměř čtyř let a škoda, kterou společně s manželkou způsobili českému státu, převýšila šest milionů korun. Nejednalo se o jednorázový zcela ojedinělý exces z jinak řádného života, ale o dlouhodobě úmyslné páchání trestné činnosti směřované proti hostitelskému státu, které navíc neukončil žalobce sám od sebe, ukončily ho až orgány činné v trestním řízení. 9. Pokud jde o přiměřenost zásahu do rodinného a soukromého života, žalovaný provedl výslechy žalobce i jeho manželky a nechal provést sociální šetření v bytě žalobce. Rozhodnutí je přiměřené, žalobci se neznemožňuje další pobyt na území Česka, neobdržel vyhoštění a může si znovu podat žádost o povolení k pobytu nebo zemi navštěvovat v rámci krátkodobých víz. 10. Obdobné správní řízení o zrušení trvalého pobytu žalovaný zahájil i s manželkou žalobce, posléze jej však zastavil z důvodu nepřiměřeného zásahu do soukromých a rodinných vazeb manželky, zejména s ohledem na její nezletilé děti. V průběhu jejího správního řízení totiž vyšly najevo rozdílné skutečnosti a situace žalobce a jeho manželky se liší. 11. Žalovaný posoudil i nejlepší zájem tří nezletilých dětí žalobce a dovodil, že zrušení povolení k trvalému pobytu není s ním v rozporu. Nejlepší zájem dítěte totiž není tzv. trumfovou kartou, která v řízení přebije vše ostatní. V návaznosti na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu žalovaný uzavírá, že by v opačném případě založením rodiny vznikla cizincům faktická imunita proti pořádkovým opatřením cizineckého práva. Státu by tím přišel o možnost prostředky cizineckého práva regulovat pobyt cizinců v případech, ve kterých závažně narušují veřejný pořádek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2022, čj. 2 Azs 230/2021-37). 12. Žalobce ve své replice zopakoval, že v napadeném rozhodnutí chybí posouzení otázky aktuálnosti ohrožení veřejného pořádku, a proto nemůže obstát. Žalobce si nemůže požádat o pobytové oprávnění v Česku, jak mu naznačuje žalovaný, protože podmínkou prakticky jakéhokoliv pobytového oprávnění je trestní zachovalost. Zkušební doba žalobci běží až do 30. 8. 2029, tedy ještě necelé čtyři roky. Lze si jen stěží představit, že do té doby bude moci realizovat rodinný život se svojí manželkou a dětmi jen skrze krátkodobá víza. Navíc na udělení krátkodobého víza není žádný právní nárok a nelze tedy garantovat, že mu ho vůbec vydají. 13. Závěrem žalobce připomíná, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by v řízení o zrušení trvalého pobytu jeho manželce vyšly najevo jiné skutečnosti. Žalovaný až ve svém vyjádření uvádí, že jejich případy odlišuje to, že žalobce má v zemi původu zbytek rodiny (mj. sedm sourozenců). Tyto informace v napadeném rozhodnutí uvedeny nejsou. Žalobce k tomu dodává, že rodina žalobce je současně i rodinou manželky. Pokud jde o posouzení nejlepšího zájmu dítěte, žalobce upozorňuje, že pasáže z judikatury, kterou žalovaný cituje, reagují na odlišné skutkové okolnosti a závěry tak nelze bez dalšího vztáhnout i na případ žalobce. IV. Posouzení věci 14. Žaloba je důvodná. 15. Soud shledal, že žalovaný pochybil, pokud se odmítl zaměřit na otázku, zda žalobce představuje aktuální hrozbu pro veřejný pořádek. Rozhodnutí žalovaného je také v rozporu