41 Ad 24/2024 – Krajský soud v Brně

41 Ad 24/2024- 91 - text 12 41 Ad 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: JUDr. Ing. PhDr. Z. R., Ph.D. X zastoupen advokátkou Mgr. Monikou Coufalovou Bohunická 517/55, 619 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 281 Kč do 30 (třiceti) dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokátky Mgr. Moniky Coufalové. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalovaná nepřiznala žalobci nárok na tzv. výchovné. Podle jejího názoru osobně nepečoval o své děti do jejich zletilosti v největším rozsahu, jak to požaduje zákonná úprava. Závěry žalované však nemají dostatečnou oporu ve spise. II. Skutkové okolnosti a rozhodnutí žalované 2. Žalobce podal v dubnu roku 2023 žádost o zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě, tedy tzv. výchovné. Jeho žádost se týkala výchovy dcery X narozené v září roku X („dcera“). Žalovaná však svým rozhodnutím ze dne 20. 9. 2023, X („prvostupňové rozhodnutí“), zamítla žádost pro nesplnění podmínek čl. II zákona č. 323/2021 Sb. Podle tohoto ustanovení se starobní důchody přiznané před 1. 1. 2023 zvýší o 500 Kč měsíčně za každé dítě, které pojištěnec vychoval, od splátky důchodu splatné v lednu 2023, pokud splní zákonem stanovené podmínky výchovy dítěte. 3. Klíčový je čl. II bodu 3 zákona č. 323/2021 Sb., který výslovně stanoví, že výchovu téhož dítěte nelze pro účely zvýšení současně započítat více osobám. Zákon určuje, že pokud totéž dítě vychovávalo více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu. Toto pravidlo platí i v případě, že u téhož dítěte již žalovaná zohlednila výchovu při stanovení důchodového věku ženy. 4. Žalovaná ve svém rozhodnutí konstatuje, že částka zvýšení za vychované dítě za výchovu dcery žalobci nenáleží, protože o dítě v rámci celého období od jeho narození do nabytí zletilosti osobně pečovala v největším rozsahu jeho matka. Na základě prohlášení žalobce má žalovaná za prokázané, že žalobce o dceru pečoval ve větším rozsahu pouze v období od června 2001 do zletilosti, což představuje kratší období než doba, po kterou o dítě pečovala ve větším rozsahu matka. Žalovaná proto došla k závěru, že žalobce nesplnil podmínku výchovy dítěte v největším rozsahu, která je nezbytná pro nárok na zvýšení starobního důchodu za vychované dítě. 5. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Nesouhlasil se závěrem žalované, že o dceru pečoval ve větším rozsahu pouze v období od června 2001 do zletilosti, zatímco matka o ni měla pečovat v největším rozsahu od narození. Za osobu zajišťující výchovu ve větším rozsahu se považuje ta, v jejíž kariéře se v největší míře projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby. Žalobce tvrdí, že narození dítěte se nijak nedotklo kariéry matky, protože po celou dobu řádně studovala lékařskou fakultu. O dítě se podle něj starala společně s ním jeho matka, která se přestěhovala do jejich společné domácnosti. 6. Žalobce zdůrazňuje, že i přes svou pracovní aktivitu, kterou vykonával i po nocích pro finanční zabezpečení rodiny včetně jeho bývalé manželky, která byla bez příjmů a žila z jeho finančních prostředků, se plně věnoval dceři. Na péči se dále podílel jeho synovec, který u žalobce bydlel, a matka žalobce. Jeho bývalá manželka se v plném rozsahu i po narození dítěte věnovala svému kariérnímu růstu, který plynule pokračoval až do ukončení druhé atestace. 7. Na rozdíl od ní musel žalobce přerušit dálkové studium Ph.D. na právnické fakultě, protože nedokázal toto zatížení dále z časových důvodů zvládat. Žalobce si vzal svou bývalou manželku jako středoškolsky vzdělanou rehabilitační sestru a umožnil jí studovat lékařskou fakultu, kterou jí plně zabezpečil. Pro žalobce to znamenalo další vyživovanou osobu v rodině. Navíc musel zabezpečit a osobně se postarat o výchovu dcery. 8. Žalobce uvádí konkrétní příklady své péče o dceru. Za poslední rok před podáním žádosti o rozvod strávil 48 sobot a nedělí se svými nezletilými dětmi bez přítomnosti matky. Ta ani nevěděla, kde se nachází osmileté gymnázium, které tehdy dcera navštěvovala. Ani jednou školu nenavštívila, nebyla na třídní schůzce a nikterak se o dceru nestarala. Žalobce argumentuje, že nelze a priori uplatňovat domněnku, že matka se o dítě stará více než otec, pokud žijí ve společné domácnosti. 9. Rozhodující je podle žalobce skutečnost, že dcera při rozvodu manželství všem orgánům, ať již orgánu péče o dítě či soudům, sdělila, že chce být se žalobcem, protože matka ani nevěděla, kde má školu, a že žalobce se o ni stará. Pokud cokoliv potřebovala, musela to řešit se žalobcem. Matka se k jejím požadavkům vždy vyjádřila negativně. 10. Žalobce má za to, že splňuje i podmínku většího kariérního postižení, protože vždy upřednostňoval rodinu před svým kariérním růstem a dbal na to, aby rodina byla v plném rozsahu zabezpečena i na úkor sebe. Naopak matka upřednostňovala svůj kariérní růst tím, že odmítla přerušit lékařskou fakultu po porodu dcery a tvrdě pokračovala na úkor celé rodiny ve svém kariérním růstu. Okamžitě po dokončení lékařské fakulty pokračovala první atestací a ihned poté druhou atestací. 11. Žalobce na rozdíl od ní přerušil jakékoliv další vzdělání z důvodu časové vytíženosti péčí o rodinu a toto vzdělání si dodělával až po dovršení zletilosti dětí. Žalobce navrhuje, aby jeho námitkám bylo vyhověno a byl mu zvýšen starobní důchod o částku za vychovanou dceru. 12. Žalovaná následně v námitkovém řízení zaslala žalobci výzvu k vyjádření ve věci. Odkázala na rozsudek o rozvodu manželství, ze kterého vyplývá, že žalobce studoval v letech 1986 až 1988 v Sovětském svazu a jezdil domů jen jednou za dva měsíce. Žalovaná žádá žalobce, aby vzhledem k tomu, že důkazní břemeno spočívá na něm jako účastníkovi řízení, uvedl zejména: v jakém období v Sovětském svazu studoval, jak často v době studia jezdil domů, kdo se v této době staral o nezletilé děti a jak se o nezletilé děti staral on sám. Zároveň žalovaná vyzvala žalobce, aby na prokázání svých tvrzení předložil důkazy. 13. Ve své odpovědi na tuto výzvu žalobce na otázku o období studia v Sovětském svazu uvedl, že byl na postgraduálním dvouletém studiu od září 1986 do června 1988. Domů jezdil zhruba každých šest týdnů až dva měsíce, vždy na nejméně týdenní pobyt. Žalobce upřesnil, že tehdy šlo pouze o dceru, která se narodila v září 1987 během jeho druhého roku studia, nikoliv o obě děti. Jeho nepřítomnost v České republice od narození dítěte do ukončení studia činila celkem osm měsíců, z toho byl přibližně pětkrát doma po jednom týdnu. O dceru se hlavně starala jeho matka, která se přestěhovala z Kyjova do jejich společné domácnosti v Brně, kde zastávala kompletně domácí práce včetně péče o dceru. Bývalá žena studovala lékařskou fakultu bez přerušení a v rámci povinné docházky na výuku a domácího studia jí mnoho času nezbývalo. 14. Žalobce zdůraznil, že plně finančně zabezpečil rodinu, včetně bývalé ženy, která neměla žádné příjmy a bya závislá na jeho platu. Bývalá žena nepobírala žádné příspěvky ani stipendium. Zabezpečil přítomnost své matky, která zastávala veškeré běžné povinnosti, které běžně v rodině zabezpečuje matka. Má za to, že spolu s jeho matkou byl jejich podíl na zabezpečení rodiny výrazně větší než podíl bývalé ženy. 15. Svá tvrzení žalobce podle svých slov mohl doložit svědeckými výpověďmi rodinných příslušníků a přátel, kteří potvrdí, že jeho matka v průběhu studia bývalé manželky i částečně jeho u nich bydlela a starala se o společnou domácnost. Matka s nimi v Brně bydlela od roku 1987 až do roku 1993. Zemřela v roce 1994 ve věku 72 let. Žalobce uvádí, že mu nejde o částku 500 Kč, ale o princip, protože bývalou ženu plně finančně zabezpečoval během jejího studia na lékařské fakultě. 16. Žalovaná nicméně svým rozhodnutím ze dne 23. 9. 2024, č. j. X („rozhodnutí žalované“), zamítla námitky žalobce. Žalovaná zdůraznila, že smyslem výchovného je zmírnění statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem osob pečujících o děti oproti obecnému průměrnému starobnímu důchodu. Nejvýznamnější dopad má výchova zejména v předškolním věku a prvních letech školní docházky. Osobě, jejíž pracovní kariéru výchova ovlivnila méně nebo vůbec, nárok na výchovné nepřísluší. 17. Žalovaná zjistila, že bývalá žena žalobce nebyla zaměstnána od narození dcery do 25. 2. 1992, ale studovala lékařskou fakultu v denním studiu. Do června 1988 studoval žalobce postgraduální studium v Sovětském svazu. Podle jeho sdělení pobýval doma pětkrát po dobu jednoho týdne. Žalobce uvádí, že péči zajišťoval prostřednictvím své matky, která s nimi